29.7.2014 Lidové noviny str. 8 Kultura HELENA HAVLÍKOVÁ
Mimořádně ambiciózním specifikem Hudebního festivalu Znojmo pod vedením Jiřího Ludvíka je každoroční nastudování hudebně-dramatického díla, které se vymyká u nás běžnému repertoáru (Haydnův Svět na Měsíci, Purcellův Král Artuš, Myslivečkův Montezuma atd.). Letošní jubilejní 10. ročník se zaměřil na jiného jubilanta, francouzského barokního skladatele Jeana-Philippa Rameaua (1683–1764). Z jeho rozsáhlé tvorby dramaturg festivalu Roman Válek šťastně vybral komedii La Platée nejen proto, že tato opera u nás dosud nebyla uvedena. Nejenom skvělé kvákání žab La Platée měla pro další Rameauův osud klíčový význam: vznikla na objednávku, kterou nejde odmítnout – od královského dvora ke svatbě dauphina Ludvíka Ferdinanda, syna krále Ludvíka XV., se španělskou infantkou Marií Terezií v roce 1745. Krutě satirický námět byl hodně odvážný: nejvyšší bůh Jupiter má už dost věčných výlevů žárlivosti své ženy Junony. Jeho podřízení bohové a polobohové vymyslí intriku, jak záletnému šéfovi pomoci. Přesvědčí ošklivou královnu žab, vodní nymfu Platée, že se do ní zamiloval sám Jupiter – a pak na fingovanou svatbu pozvou Junonu, aby uvěřila, že manželovy zálety jsou jenom vtip: žárlit na tak ošklivou nymfu opravdu nejde. Pikantní na celé záležitosti bylo, že Marie Terezie prý nebyla žádná krasavice – jak se cítila při představení, nevíme. Pro Rameaua bylo ale klíčové, že panovník byl prý nadšen a instaloval ho na post královského komorního skladatele se slušnou roční penzí. Právě Platée se stala už za Rameauova života jeho nejpopulárnější operou a její obliba se opakovala s érou návratu k barokním operám od poloviny minulého století. Zejména nastudování Marka Minkowského v režii Laurenta Pellyho v pařížské opeře v roce 1999 vyvolalo mimořádný ohlas. Ve Znojmě Roman Válek se svým Czech Ensemble Baroque Orchestra na základě znalosti dobové interpretační praxe nepřistupuje k barokním operám jako k muzeálním vykopávkám, které je třeba pietně oprašovat, ale jako k hudbě nabité příběhy a emocemi – v jeho pojetí nám jsou bližší, než bychom čekali. V Platée udržel souhru a na ní vystavěl výrazové kontrasty, které z Rameauovy partitury doslova srší. A s muzikantským gustem si vychutnával hudební žerty kvákání žab, oslího hýkání nebo parodie ješitnosti.
V tom si výtečně porozuměl s mladou francouzskou režisérkou Constance Larrieuovou i choreografkou Ladislavou Košíkovou a výtvarnicí Marií Jiráskovou. Vtipně přenesli Rameauovu satiru do současnosti, když se v prologu bujný večírek high society „zvrhne“ do nápadu vymyslet komedii a vysmát se směšnostem. Platée, určená sólistovi v oboru haute-contre, nakráčí v zelených plavkách, slunečních brýlích, s leknínem ve vlasech – přesvědčena o své neodolatelnosti a půvabech. Jean-François Lombard nejen perfektním zvládnutím tohoto speciálního hlasového oboru francouzské barokní opery, ale i herecky vyjádřil směšnou ješitnost, panovačnost, domýšlivost této ambiciózní, avšak hloupé ženy. Třebaže by taková travesty role snadno mohla sklouznout do lascivního nevkusu, udržel groteskní nadsázku tak, že k nelítostně vysmívané Platée pociťujeme v závěru i jistý soucit. Partička rošťáckých bohů sjíždí z balkónku jízdárny Louckého kláštera efektně po skluzavce, vládce blesku Jupiter dokonce s pyrotechnickými efekty. Těmto uličníkům vévodí hbitý Merkur v podání Romaina Championa, dalšího skvělého francouzského sólisty hautecontre, zatímco Roman Janál se coby Jupiter uchýlil k příliš silovému projevu, inu quod licet Iovi…
Excelentní byla Lenka Cafourková Ďuričová, nejen jako drzý Amor, ale především v roli Šílenosti s bravurními koloraturami a ostrými změnami výrazu, kterou pojala jako hysterku parodující hvězdičky pop-music: při svém entrée na vodítku táhne houslistu orchestru a nelibě nese, když si jí dirigent neráčí dostatečně všímat. Také ostatní sólisté, ale i tanečníci a sbor, kterým Rameau v duchu francouzské tradice vytvořil ve své opeře velký prostor, jej plně využili. Proměňují se v bouři, v brýlích s rákosímnebo s konvičkami v ruce v komické žáby a plavce, nebo se seřadí do špalíru svatebních hostů, kteří defilují se svatebními dary včetně příšerně nevkusného obrazu. Na jednoduchém jevišti pod dřevěným krovem jízdárny tak scénka stíhá scénku s nápaditými pointami.
Věhlasná Smetanova Litomyšl, jež v posledních třech letech také začala obohacovat svůj program o premiérové inscenace, je zatím se Scarlattiho Armidou i Purcellovou Královnou víl hodně chatrnou příbuznou znojemských produkcí. Česká premiéra Platée zdejší tradiční vysokou úroveň oper posunula i v konkurenci stálých divadel natolik, že zásluhou celého týmu aspiruje na operní inscenaci roku.
***
J.-P. Rameau: La Platée
Dirigent: Roman Válek Režie: Constance Larrieuová Výprava: Marie Jirásková HF Znojmo, Loucký klášter, premiéra 24. 7.
Foto popis| J. F. Lombard jako Platée a Roman Janál v roli Jupitera
Foto autor| FOTO ZDENĚK DVOŘÁK
O autorovi| HELENA HAVLÍKOVÁ, Autorka je operní kritička
