Než budete pokračovat: stručně o cookies, které používají naše webové stránky

Cookies jsou malé soubory ukládané do Vašeho prohlížeče, které běžně používá většina webových stránek. Jsou užitečné pro Vás i pro nás.

Na našich stránkách využíváme cookies nezbytné k zajištění funkčnosti webu, analytické cookies ke sběru a vyhodnocení dat ve službě Google Analytics a FB pixel cookies služby YouTube, protože si na našem webu můžete přehrát videa nahrána primárně na YouTube.

Abychom mohli zajistit efektivní a příjemné fungování našeho webu, prosíme Vás o jejich povolení. Jak spravujeme Vaše osobní údaje a jaké cookies používáme, si můžete přečíst zde.


ARMIDA GIUSEPPA SCARLATTIHO

1.9.2014    Hudební rozhledy    str. 17   Festivaly, koncerty   

LZE DNES PŘEŠÍT OPERU STŘIŽENOU NA MÍRU?

Je třeba ocenit pořadatele Smetanovy Litomyšle, že i ve stále komplikovanějších finančních podmínkách se jim daří nejen udržovat uměleckou úroveň festivalu, ale obohacovat ho o programy, které zhodnocují i atraktivitu k Litomyšli přiléhajících míst.

Tím je už třetí rok půvabný rokokový zámeček Nové Hrady s výstižným přízviskem české Versailles, který manželé Magda a Petr Kučerovi postupně obnovují a poskytují bezplatně festivalovým produkcím. Diváky osobně přivítají a pozvou nejen na prohlídku zámku, muzea cyklistiky nebo do zahradního bludiště z tisů, ale i na opulentní hostinu včetně výtečného jeleního guláše z vlastního chovu.

Se soumrakem, který se začne snášet nad údolí, se diváci přesunou na operní představení, které se při premiéře kvůli počasí nemohlo konat v malebném přírodním amfiteátru, ale pod masivními dřevěnými krovy rozlehlé budovy někdejšího špýcharu. V novodobé premiéře zde zazněla Armida, kterou si u Giuseppa Scarlattiho v roce 1766 objednal Josef Adam ze Schwarzenberku. Ostatně díky divadelní zálibě tohoto knížete, prvního nejvyššího hofmistra císařovny Marie Terezie a vévody krumlovského, dnes můžeme obdivovat důmyslnost barokních scénických mašinérií v Českém Krumlově. Doklady o tom, zda přímo zde byla Armida uvedena, sice zatím nemáme, ale v českokrumlovském zámku se dochoval opis partitury této opery seria, ve které se měla blýsknout svým pěveckým uměním nejen knížecí dcera Marie Terezie v roli Armidy, kterou ve zpěvu vyučoval právě Scarlatti, ale i její neteř, hraběnka Marie seria, ve které se měla blýsknout svým pěveckým uměním nejen knížecí dcera Marie Terezie v roli Armidy, kterou ve zpěvu vyučoval právě Scarlatti, ale i její neteř, hraběnka Marie Anna z Dietrichsteinu coby Rinaldo a sám libretista Marco Coltellini jako Ubaldo.

Giuseppe Scarlatti (1712-1777) ze slavného italského hudebního rodu sice patřil ke zběhlým skladatelům a třicítka jeho oper se hrála po celé Evropě od Neapole přes Barcelonu po Vídeň, ale jeho Armida ke stěžejním dílům žánru opery seria nepatří zejména v konkurenci dlouhé řady oper podle básně Torquata Tassa na téma sváru lásky a povinnosti, kdy křižácký válečník místo tažení na Jeruzalém podlehne svodům kouzelnice Armidy.

Jakkoli můžeme dnes obdivovat hudební vzdělání v tehdejších šlechtických rodinách, Scarlattiho party Armidy nekladou tak špičkové nároky na pěvecké umění, které činilo z tehdejších profesionálních primadon a kastrátů královsky placené umělce a uvádělo do varu tehdejší publikum. O to musí být dnes interpretace takového díla přesvědčivější, aby dokázala zaujmout diváky mimo rámec Schwarzenberské rodiny, kochající se talenty ve své přízni. A je otázka, nakolik lze v tomto kontextu klást na produkci přísná měřítka – nebo nakolik ji pojmout jako rekonstrukci atmosféry kultivované zábavy „panstva“ doby baroka. Přinejmenším byla zajímavou sociologickou sondou, jaké dnešní „panstvo“ – byť mu v žilách už nekoluje modrá krev – si takovou „zábavu“ dopřeje.

I kdybychom Armidu chápali jako kratochvilné rozptýlení, nastudování Marka Štryncla s jeho souborem Musica Florea postrádalo potřebnou brilantnost, zejména začátky jednotlivých hudebních čísel se „rozbíhaly“ hodně nejistě a dramatické scény bouře při obsazení smyčců po jednom zněly „řídce“. Ani výkony Alice Martini jako Armidy a Lucie Rozsnyó v roli Rinalda nevnesly do představení bohatší škálu pěveckého mistrovství tak, aby navodilo milostná pokušení a rajské slasti nebo výbuchy zášti a pomsty. Alespoň Jaroslav Březina v roli Ubalda naznačil pestřejší paletu emocí, která je přitom alfou a omegou bel canta.

Těžko posoudit, nakolik by prostor přírodního amfiteátru s jevištěm lemovaným tisy pod hvězdnou oblohou dokázal překlenout tyto handicapy. Schémata gest, vyčtená z dobových příruček, která použila režisérka a choreografka Helena Kazárová, se na jednoduchém jevišti bez scénických kouzel barokního divadla nebo přírodní scenérie brzy okoukala.

V oboru novodobého uvádění barokních oper u nás v poslední době vládne silná konkurence. Pokud Armidu na Smetanově Litomyšli porovnáme s jinou Scarlattiho operou – buffou Kde je láska, je i žárlivost – kterou jsme mohli slyšet přímo v českokrumlovském barokním divadle před třemi lety v hudebním nastudování Vojtěcha Spurného a v režii Ondřeje Havelky, s produkcemi barokních oper v rámci Hudebního festivalu Znojmo, natož pak například s inscenacemi Collegia 1704 Václava Lukse (Handelův Rinaldo nebo Myslivečkova Olympiáda) i s jeho cyklem Hvězdy barokní opery, pak nastudování Armidy zůstalo nezávaznou hříčkou. Festival v rodišti Bedřicha Smetany, po Pražském jaru druhá nejstarší domácí hudební slavnost u nás, má dozajista vyšší ambice.

Smetanova Litomyšl – Giuseppe Scarlatti: Armida. Hudební nastudování a dirigent Marek Štryncl, režie a choreografie Helena Kazárová. Zámek Nové Hrady u Litomyšle, premiéra 20. 6. 2014. *

 

Foto popis| Alice Martini (Armida)

Generální partner

Dostávejte informace
s předstihem:

© Smetanova Litomyšl 2022
Designed by: wwworks.cz