Babí Jar. Pomník obětem masakru

Search
Close this search box.

 

10.6.2011 Mladá fronta DNES
str. 1 Smetanova Litomyšl – příloha

 

Festival uvede Šostakovičovu 13. symfonii Babí Jar. Na památku zavražděným kyjevským Židům

Zásadním počinem letošní Smetanovy Litomyšle bude provedení vzácně uváděné 13. symfonie Babí Jar Dmitrije Šostakoviče při příležitosti 70. výročí nacistickéhomasakru Židů ve stejnojmenné rokli nedaleko Kyjeva.
Šostakovič vytvořil dílo, jež nemělo jednoduchý osud. Jeho uvedení se sovětský režim snažil kvůli antisemitské politice různými obstrukcemi zabránit a v zahraničí se nesmělo uvádět vůbec.
V místě s poetickým názvem Babí Jar se 29. a 30. září 1941 odehrál masakr, při němž zvláštní oddíly SS, tzv. Einsatzgruppen během dvou dnů postřílely 34 tisíc kyjevských Židů. Sovětský režim se po válce usilovně snažil tragédii nepřipomínat a už vůbec odmítal myšlenku na vznik pomníku.
„Přelomovou událostí se stala až publikace básně Babí Jar populárního básníka Jevgenije Jevtušenka v Literárních novinách 19. září 1961, tedy v předvečer 20. výročí masakru," uvedl rusista Alexander Jeništa. Báseň začíná výmluvným veršem: „Nad Babím Jarem pomník nevidět…". Autor kyjevskou tragédii přiřazuje k dějinám evropského antisemitismu a jeho nejzřetelnějším projevům (Dreyffusova aféra, osud Anny Frankové, pogrom v Bělostoku). Báseň vzbudila bouři nevole na nejvyšších místech, stejně jako vyvolala nadšení v občanské společnosti.
Skladatel Dmitrij Šostakovič se rozhodl složit na slova básně jednovětou symfonickou poemu pro sólový bas, mužský sbor a orchestr, kterou dokončil na jaře roku 1962. » Pokračování na str. D3 Symfonie Babí Jar. Pomník obětem masakru

» Pokračování ze str. D1 Po přečtení Jevtušenkovy tehdy nové sbírky Vzmach ruky se však rozhodl dílo rozšířit a s použitím dalších čtyř básníkových textů vytvořil kolosální pětivětou symfonii, v níž hudebním syžetem spojil básně, které spolu jinak tematicky nesouvisejí.
„Takto vzniklá 13. symfonie se rázem z truchlivého requiem za oběti v Babím Jaru proměnila ve vysoce aktuální hudební svědectví o nejsoučasnější sovětské realitě," uvedl Jeništa.
Sovětský režim se pokoušel uvedení díla zabránit a premiéru ze strachu odmítl dirigovat do té doby dvorní Šostakovičův dirigent Jevgenij Mravinskij. Nakonec premiéra proběhla s obrovským úspěchem v prosinci 1962 ve Velkém sále Moskevské konzervatoře. Symfonie sice nebyla oficiálně zakázána, byly jí však určeny pouze scény oblastních filharmonií a Jevtušenko přes skladatelův nesouhlas přepsal v první větě dvě sloky tak, aby více akcentoval nežidovské oběti v Babím jaru.
Uvedení v zahraničí bylo Svazem sovětských skladatelů zapovězeno zcela. V Československu se premiéra 13. symfonie konala až v listopadu 1983, kdy ji pod vedením Jaromíra Nohejla uvedl Symfonický orchestr hl. města Prahy FOK spolu s Pražským mužským sborem, v sólovém partu s Karlem Bermanem.

Pražské symfoniky bude řídit Zdeněk Mácal

Shodou okolností stejný orchestr symfonii provede i letos v Litomyšli, řídit jej bude světově uznávaný dirigent Zdeněk Mácal.
Dramatické dílo doplní baletní suita Igora Stravinského Pták Ohnivák. Unikátní na českém provedení byl překlad libreta z pera Miloslava Uličného, který bude nyní poprvé uveden v tištěné podobě v programu koncertu na Smetanově Litomyšli.
13. symfonie Dmitrije Šostakoviče, okolnosti jejího vzniku i svízele, které ji doprovázely při uvádění na domácích i světových pódiích jako by nenápadně potvrzovaly tezi o fundamentální spřízněnosti dvou největších totalitních systémů 20. století – nacismu a komunismu. Stejně tak je dodnes toto velkolepé dílo důkazem nespoutanosti a síly geniálního uměleckého vyjádření a potvrzením podstatné role umění v boji člověka za jeho lidská práva a svobodu.

Generální partner

Dostávejte informace
s předstihem:

© Smetanova Litomyšl 2023
Designed by: wwworks.cz