2.1.2010 Mladá fronta DNES str. 4 Kraj Pardubický GABRIELA GREGOROVÁ
Zámecký areál využili filmoví tvůrci při natáčení britsko-českého seriálu Červený Bedrník
Po stopách filmařů seriál
Před pár lety začínala velká prohlídka více než dvaceti sálů a komnat litomyšlského zámku v malém barokním divadélku. Průvodkyně tehdy zmínila, že mezi původní kulisy patří pouze dvě opony a šestnáct dekoračních souprav. Zbytek scény zabírají dekorace, které zde nechal televizní štáb BBC. Tamější zámecký interiér, stejně jako ještě několik českých hradů a zámků, totiž využili britští filmaři při natáčení seriálu Červený Bedrník.
Kniha baronky Emmy Orczy The Scarlet Pimpernel inspirovala několik režisérů. První verze, ještě němá a černobílá, vznikla již v roce 1917, další pak v letech 1929, 1934 nebo například 1987. Zatím poslední adaptací je šestidílný britský seriál z roku 1999.
Blížil se konec osmnáctého století a život ve Francii ovládala jedna z nejkrvavějších revolucí všech dob. Fanatický občan Robespiere (v podání Ronana Viberta) měl pro své odpůrce jediné řešení – gilotinu. K tomu, aby tento zbrusu nový vynález fungoval několikrát denně, mu pomáhal nemilosrdný šéf tajné policie Chauvelin (Martin Shaw). Asi by se jim tak podařilo vyvraždit půlku Francie, kdyby se neobjevil tajemný muž, který jim jako jeden z mála dokáže vzdorovat a vystupuje pod tajemnýmjménem Červený Bedrník. Tím není nikdo jiný než sir Percy Blakeney, který na jednu stranu působí navenek jako chladný znuděný anglický šlechtic, ve skutečnosti je ale zachráncem Robespierových vezňů. Vystupuje inkognito, často v převleku a nechává na místě činu svou vizitku se zobrazením červené květiny. Spolu s několika svými přáteli osvobozují zajaté a odsouzené francouzské šlechtice, což Robespiera přivádí přímo k šílenství. Na dopadení Bedrníka proto vypíše obrovskou odměnu.
Představitelem zatím posledního sira Percyho je anglický herec Richard E. Grant, kterého do češtiny nadaboval Boris Rösner. „Myslím, že Percy je něco mezi Supermanem a Batmanem osmnáctého století. Musel jsem bojovat s ničemy, jezdit na nádherných koních a milovat překrásné ženy- někdy dokonce to všechno v jednom dni. Co jiného si může člověk přát?" uvedl Grant v jednom rozhovoru pro televizi BBC.
Příběh o nepolapitelném anglickém šlechtici vznikl v britsko-české koprodukci. Hudbu k seriálu složil Michal Pavlíček a byl za ni nominován na Cenu města Birminghamu – u příležitosti televizního a filmového festivalu ve stejném městě.
V seriálu se objevila i řada českých herců- Pavel Kříž, Petra Špindlerová, Zdeněk Srstka nebo například Daniel Rous. Ten se natáčení zahraničních filmů občas účastní, kromě Červeného Bedrníka účinkoval i v sérii Duna.
„Když mám v cizí řeči víc textu, dostanu jazykového kouče, se kterým se pak scházím a on mi radí, jak správně vyslovovat. Při natáčení Bedrníka jsem hrál poslance francouzského parlamentu a setkal jsem se s Doylem z profesionálů. Mile mě překvapila jeho skromnost," vzpomínal po uvedení seriálu Rous nejenom na natáčení, ale i na přestavitele již zmíněného šéfa policie Chauvelina.
Ve filmových anglických i francouzských exteriérech pozná pozorný divák mnoho českých historických míst- Prahu, hrady Křivoklát, Kost, Zvíkov, Pernštejn a také Audienční, Červený a Zelený sál litomyšlského zámku.
První zmínku o Litomyšli a jistém hradu lze najít už v Kosmově kronice. Kosmas zde uvádí, že v roce 981 existovalo slavníkovské hradiště, které hlídalo Trstěnickou stezku- obchodní cestu, která tehdy spojovala západní a východní Evropu. V té době byl hrad dřevěný, teprve po husitských válkách vznikl na jeho místě hrad kamenný.
Když v šestnáctém století získal panství Vratislav z Pernštejna, nechal sídlo přestavět. Chtěl pro svou španělskou manželku Marii Manrique de Lara vytvořit opravdu reprezentativní rezidenci. Proto pozval císařské italské stavitele Giovanniho Batistu Aostalliho a Ulrica Aostalliho a ti během deseti let postavili renesanční zámek podle severoitalské inspirace. Zámecká průčelí zdobí psaníčková sgrafita a podoba zámku se dodnes nezměnila.
Unikátní památkou je i zámecké divadlo. Podobných se v Evropě dochovalo jenom pět. To litomyšlské je nedílnou součástí operního festivalu Smetanova Litomyšl. V loňském roce na festivalu vystoupila s pořadem staré hudby Magdalena Kožená. Protože pro šestičlenný soubor Private Musicke bylo ale osmnáctimetrové jeviště hlavní scény moc velké, bylo potřeba ho opticky zmenšit. A k tomu posloužily kulisy ze seriálu Červený Bedrník. Záhadný šlechtic se tak po deseti letech zprostředkovaně vrátil na místo činu.
Foto popis| Z NATÁČENÍ. Televizní seriál vznikal například v Litomyšli na zámku nebo v Žatci.
Foto autor| FOTO: ČTK
Regionální mutace| Mladá fronta DNES – pardubický kraj
