19.5.2009 Naše rodina str. 20 Portrét Ludmila Kotrmanová
Ohluchlý génius české hudby

Sudičky si vybraly pro narození malého chlapce symbolické místo, rodnou světnici v litomyšlském pivovaře, kam doléhalo ze zámecké zahrady šumění stromů a vody dopadající v kašně a cinkot rolniček koňských potahů. Pozdější hudební skladatel, dirigent, klavírista i kritik je jedním ze zakladatelů české národní hudby. Připomeňme si 125. let od jeho úmrtí.

Narození prvorozeného synka -2. března 1824 – potěšilo jeho otce, nájemce hraběcího pivovaru v Litomyšli Františka Smetanu, kterému bylo už sedmačtyřicet a byl potřetí ženatý. Proto se z narození chlapce všichni tolik radovali, zpívali a tančili, a muzikantství si tak novorozeně téměř přineslo do vínku.
Čtyřletý Bedřich se učil hrát na housle a klavír, dva roky nato pak veřejně vystoupil v Litomyšli, chodil hrát i do krásného renesančního zámku.

Smetanova životní láska

Navštěvoval několik gymnázií, než dostudoval v Plzni, ale už tehdy se stala jeho láskou hudba. Však měl v té době už třicet zkomponovaných skladeb! Českou ta za uměním přivedla mladého Smetanu roku 1843 do Prahy, kde studoval kompozici a hudební teorii u profesora Josefa Proksche.
Mladý Bedřich byl nadšený pro nové směry v hudbě, o které se tehdy mezi skladateli tvrdě zápasilo. Byl členem spolku Concordia, kde se soustřeďovali pražští studenti, literáti, hudebníci a kde se kromě hudby a tance hodně diskutovalo. Zásluhou ředitele pražské konzervatoře Bedřicha Kittla pak získal místo domácího učitele hudby v rodině hraběte Leopolda Thuna.
Revoluční rok 1848 prožíval Bedřich Smetana s mladickým nadšením. Ocitl se však v neutěšené situaci, na čas uprchl na venkov do Obříství u Mělníka, kde žili jeho rodiče. Nakonec se mu podařilo téhož roku otevřít v Praze vlastní hudební školu a za rok na to, v létě roku 1849, se oženil se svou milovanou Kateřinou, klaviristkou. Nikdo v té době netušil, že tři dcery, které se jim narodí – Gabrielu, Bedřišku a Kateřinu -Smetanovi záhy pochovají.

Švédská zkušenost

Roku 1856 odjeli Smetanovi na pozvání svých švédských přátel do Goteborgu, kde byly finanční podmínky mnohem lepší než v Praze a prosperující město bylo otevřené pro novou hudbu. Smetana zde měl sedmdesát koncertů, což bylo dobrou školou i pro jeho kompoziční činnost. Hledal vhodné podněty a začal s rozměrnějšími skladbami a etudami i s prvními pokusy o symfonickou báseň. Vznikl tak Richard III., Valdštýnův tábor atd.
Bedřich Smetana byl také hostem svého příznivce Ference Liszta ve Výmaru. Těšil se, že v krásné přírodě se uzdraví i jeho Kateřina, té však zdejší podnebí nesvědčilo a při urychlené cestě do rodné země v Dráždánech zemřela v manželově náručí 19. dubna 1859.
Smetanovi tak zůstala jen dcera Žofinka.

Česká opera

Mladý vdovec poznal toho roku v polabském Lamberku devatenáctiletou Bettinu Fernandiovou, jejíž oči ho okouzlily. V létě roku 1860 se stala jeho druhou manželkou a matkou dvou dětí, Zdeňky a Boženy.
Posílen novou nadějí brzy stál Bedřich Smetana u zrodu abonentních filharmonických a pěveckých koncertů v Praze, nastudoval jich celou řadu. Načas byl sbormistrem Hlaholu, psal kritiky a skládal hudební díla.
Začal komponovat svoji první operu Braniboři v Čechách na Sabinovo libreto, a následovaly další – Prodaná nevěsta, Dalibor, který byl zkomponovaný ke slavnosti položení základního kamene Národního divadla, několik symfonických básní z cyklu Má vlast, monumentální opera Libuše, připravená pro otevření Národního divadla, Dvě vdovy… Tehdy již byl prvním kapelníkem české opery v Praze.

Nezlomený umělec

Rok 1874 byl pro Smetanu nejdramatičtějším rokem v jeho životě. Byl nucen bránit se pomluvám, útokům a nevraživosti proti své osobě, plynoucí ze strany staročeské pravice, a navíc v říjnu toho roku náhle zcela ohluchl… V divadle musel skončit a zůstal bez jakýchkoli prostředků…
Poslední desetiletí svého života prožil Bedřich Smetana v jabkenické myslivně na Mladoboleslavsku, kde žila rodina jeho dcery Žofie. Zde vytvořil závěr svého díla, symfonické básně Z českých luhů a hájů, Tábor, Blaník, Hubičku, ale i kvartet Z mého života, České tance, duo Z domoviny.
Na poslední cestu do Prahy se vydal na jaře roku 1884, a 12. května toho roku zde zemřel. Po prozkoumání ostatků v roce 1987 skupina odborníků konstatovala, že příčinou Smetanova úmrtí byla progresivní paralýza – třetí stádium syfilidy. Avšak jiní lékaři zase hovoří o demenci, jež měla způsobit skladatelovu smrt. V úmrtní den Bedřicha Smetany začíná každoročně hudební festival Pražské jaro.
Pomník Bedřicha Smetany nalezneme na Novotného lávce v Praze u Vltavy, kde má své sídlo také Muzeum Bedřicha Smetany. Další jeho památníky jsou v rodné Litomyšli, v Obříství – Lamberku u Mělníka a v Jabkenicích.

Foto popis| Skladatelova socha na pražské Novotného Lávce
Foto popis| Bedřich Smetana v době svých největších tvůrčích sil
Foto autor| Foto archiv