4.7.2015    Svitavský deník    str. 3   Svitavsko Zdeněk Vandas   

Litomyšl – Prořídlé řady sedadel v zámeckém nádvoří o lecčems svědčí. Litomyšlské obecenstvo, odkojené Smetanou, v posledních pětadvaceti lety pak postupně především Verdim a Puccinim, ruského skladatele M. P. Musorgského na Smetanově Litomyšli prostě nepřijalo.

            Premiéra inscenace v pražském Národním divadle se konala 26.března tohoto roku a teď, na závěr festivalu, s ní přijel soubor naší první scény do Litomyšle. Nebylo vše špatné, ale této inscenaci nedáváme dlouhého života. Poněkud nepřehledný děj vychází z několika verzí díla, boj o carský trůn (nyní je v Rusku vše jasně dané)mudominuje.

            Opera má bezmála dvacítku sólových rolí a divák se těžko orientuje, kdo že je vlastně kdo. Zpívá se navíc, jak se stalo módou, v mateřském jazyku. Tedy v ruštině.

Malé titulky

Tomu nepomohly ani české titěrné titulky – například minulý týden v Nabuccovi byly daleko přehlednější.

            V hlavní roli se střídají ruští pěvci Michail Kazakov a Vitalij Jefanov, do Litomyšle byl obsazen ten druhý z nich. Takového Antonína Švorce už bohužel nemáme. Před nějakýmipadesáti letyjsemvidělv Ústí nad Labem inscenaci s dominujícím Václavem Zítkem, strhující závěrečný Borisův monolog „Proščaj moj syn, umiraju“ se s tím nynějším provedením nedá srovnat. V Litomyšli obstáli Jevhen Šokalo (Varlaam), Oleg Korotkov (Pimen), či Valentin Prolat (Šujskij), tedy pěvci původem ukrajinští, ruští a běloruští. Ti mají ruštinu pochopitelně takříkajíc v krvi, ale u nás zpívají již téměř celé čtvrtstoletí.

Příště Oněgina?

V roli Xenie se blýskla Marie Fajtová, jako Lžidimitrij Michal Lehotský, co by dvorní blázen Jurodivý obstál především herecky Tomáš Kořínek. Celkově řečeno, shlédnout ruskou operu nebylo od věci. Někdy příště však lépe nějakého Čajkovského, třeba Evžena Oněgina. Tedy skutečnou a kvalitní ruskou klasiku.

Region| Východní Čechy