Než budete pokračovat: stručně o cookies, které používají naše webové stránky

Cookies jsou malé soubory ukládané do Vašeho prohlížeče, které běžně používá většina webových stránek. Jsou užitečné pro Vás i pro nás.

Na našich stránkách využíváme cookies nezbytné k zajištění funkčnosti webu, analytické cookies ke sběru a vyhodnocení dat ve službě Google Analytics a FB pixel cookies služby YouTube, protože si na našem webu můžete přehrát videa nahrána primárně na YouTube.

Abychom mohli zajistit efektivní a příjemné fungování našeho webu, prosíme Vás o jejich povolení. Jak spravujeme Vaše osobní údaje a jaké cookies používáme, si můžete přečíst zde.


Česká Sinfonietta s Kateřinou Kněžíkovou v Litomyšli nadchla posluchače

WEB, Datum: 07.07.2021, Zdroj: operaplus.cz, Strana: 0, Autor: Jaroslav Dvořák, Datum importu: 08.07.2021 06:15, Celková návštěvnost: 61 670,RU/měsíc: 74 572,RU/den: 5 617, AVE: 1 500,00 Kč, Země: Česko, GRP: 0,06

Tematické duplicity: Kultura a cestovní ruch

Festivalový orchestr Česká Sinfonietta vznikl rozšířením souboru Baborák Ensemble o hudebníky z dalších komorních souborů, kteří mají za sebou úspěšné hudební působení.Převážně mladí lidé, s energií a s touhou předvést publiku hudbu plnou emocí a napětí. Že se jim to daří, předvádí již od roku 2011 na řadě prestižních koncertech, a nyní se představili na festivalu Smetanova Litomyšl.

Koncert měl název „Na cestě Evropou“, jeho program však dostál tomuto jménu jen částečně. Časově by to totiž ani nebylo splnitelné. Startovalo se ve Finsku, v zemi, jejíž osudy i počet obyvatel se podobá té naší. Proto snad i Finlandia, symfonická báseň op. 26 Jeana Sibelia má nám blízký romanticko-historický podtext. Dramatický vstup žesťů (zejména trombonů) a tympánů následovalo líbezné pastorální líčení, odhodlání smyčců kreslilo široké plochy, barvu do hudby vnášely fagoty. Allegro střední části bylo rytmizované a odhodlané, žestě opět varovaly, ale plénum orchestru přineslo velebnou plochu odhodlaného finále.

Zastavení v Anglii představilo Edwarda Elgara, který své rodné zemi přinesl množství kvalitních skladeb. Zde zazněl jeho Pochod č.1 D dur z cyklu Slavnostní vojenské pochody, které sloužily k oslavě vojenských úspěchů. Tento pochod se proslavil Triem, jehož téma bylo v Anglii natolik populární, že se na čas stalo druhou anglickou národní hymnou. Zajímavostí je i fakt, že pochod je psán pro symfonický orchestr a ne jen pro dechové nástroje. Hned v úvodu nastupují s žesti a dřevěnými nástroji i smyčce a skladba má pochodový odpich. Melodie Tria je chytlavá a smyčce jí dávají měkký lesk, v závěrečné části se vrací opět vítězné, optimistické téma, které spěje do rychlého finále.

Další skladbou byla Introdukce a Rondo capriccioso a moll pro housle a orchestr op. 28, kterou složil francouzský skladatel Camille Saint-Saëns. Skladba oplývá nejen melodickým bohatstvím, ale i technickými finesami, které jsou prubířským kamenem pro každého houslistu. Tento večer ji provedl Milan Al-Ashhab, český houslista po otci napůl palestinského původu. Mladý umělec hrál skladbu s nadhledem, s lehounkými piány, svítícím discantem a znělým tónem ve střední i spodní poloze. Skladba má místy čardášový ráz, což ji činí atraktivní. Lehounké běhy, svítící flažolety a nostalgickou melodii doprovází orchestr, který doplňuje houslovou linku o barevný doprovod. Houslista podal obtížné dílo s lehkostí jakoby ledabyle, ale přesvědčivě.

Následovala Irská suita (verze z roku 1947), kterou složil americký skladatel, syn švédských emigrantů, Leroy Anderson. Skladba, která je řazena do „vyššího populáru“, je velmi oblíbená v Americe. Suita je tvořena z irských lidových popěvků, jak napovídají i názvy jejích částí – Irská pradlena, Potulný zpěváček, Mallovský hrabě (v angličtině TheRakesofMallow), Poslední růže léta a Dívka, kterou jsem nechal za sebou, to jsou líbezné a charakteristické irské melodie. Nejvíce překvapila předposlední, Poslední růže léta, která se zdá být citací melodie árie Marty ze stejnojmenné opery Friedricha von Flotowa. Melodie byla však i Flotowem převzata z původní irské lidové písně.

Po přestávce se vyměnili houslisté u postu prvních houslí a na pódium přišla sopranistka Kateřina Kněžíková, která je publiku na festivalu v Litomyšli důvěrně známá a byla hvězdou večera. Je tu častým hostem, vystupuje i se svým manželem Adamem Plachetkou a vede zde pěvecké kurzy. Její pěvecká technika a sladký témbr hlasu jí zaručily světovou kariéru a popularitu.

Na pódium vstoupila v rokokové krinolíně světlerůžové barvy, takže vypadala jako sněhová pusinka a působila velmi křehce a půvabně. Přednesla písně, které v České republice dosud nebyly známy. Jejich premiéru se konala o týden dříve, na Festivalu L. Janáčka v Hukvaldech. Zde v Litomyšli zúžila pěvkyně cyklus jen na výběr tří písní, údajně kvůli časovému limitu, což byla pro posluchače škoda. Francouzský romantický skladatel Henri Duparc není u nás často hraný a jeho Písně pro soprán a orchestr, to jsou malé vybroušené klenoty. Skladatel zde předjímá impresionismus a písně jsou složeny na texty význačných francouzských básníků. K písni La vieantérieure (Předešlý život) napsal text Charles Pierre Baudelaire, k písni ChansonTriste (Smutná píseň) napsal text Henri Cazalis, francouzský lékař a symbolista. Phidylé, příběh dívky na text francouzského básníka Leconte de Lisle, je překrásná sladká melodie s impresionistickou instrumentací. Pěvkyně všechny písně podala s niterným prožitkem, s lehkým vibratem a se sladkým tónem, kdy si pohrávala s melodií a dodýchávala kantilénu. Byl to výjimečný zážitek.

Na závěr zazněla suita z baletu Pták Ohnivák Igora Fjodoroviče Stravinského. Suita zazněla v druhé úpravě z roku 1919. Je to smršť divokých bakchanálií a strašidelných částí, kdy zejména v Pekelném tanci krále Kostěje běhá posluchačům mráz po zádech. Naopak Chorovod princezen dojímá melancholií a smutkem, aby Finále vyznělo ve střídání dynamiky do fanfárového závěru.

Ovace byly nadšené a nekonečné, proto zazněl ještě přídavek, ve kterém se soubor opět vrátil do Finska. Pochod ze Suity Karelie od Jeana Sibelia ukončil dojemný i ohnivý večer naplněný efektní dramaturgií. Dirigent Radek Baborák dokázal orchestr strhnout do nadšení ze hry a sám neskrýval na konci dojetí, radost z krásné hudby a z nadšení, kterého se mu během koncertu od diváků dostalo.

Česká Sinfonietta – Na cestě Evropou 5. července 2021, 20:00 hodin Litomyšl – zámecké nádvoří

Generální partner

Dostávejte informace
s předstihem:

© Smetanova Litomyšl 2022
Designed by: wwworks.cz