Než budete pokračovat: stručně o cookies, které používají naše webové stránky

Cookies jsou malé soubory ukládané do Vašeho prohlížeče, které běžně používá většina webových stránek. Jsou užitečné pro Vás i pro nás.

Na našich stránkách využíváme cookies nezbytné k zajištění funkčnosti webu, analytické cookies ke sběru a vyhodnocení dat ve službě Google Analytics a FB pixel cookies služby YouTube, protože si na našem webu můžete přehrát videa nahrána primárně na YouTube.

Abychom mohli zajistit efektivní a příjemné fungování našeho webu, prosíme Vás o jejich povolení. Jak spravujeme Vaše osobní údaje a jaké cookies používáme, si můžete přečíst zde.


Dramaturgie opery měla šťastnou ruku

3.7.2008 Svitavský deník str. 3 Svitavsko
ZDENĚKVANDAS

Už teď se dá říci, že dramaturgie slavnostního ročníku měla ve volbě operních večerů šťastnou ruku. Po Libuši, Prodané nevěstě a Nabuccovi přišla na řadu brněnská inscenace Lazebníka sevillského.
Ten se na festivalu hrál zatím jen jednou, v roce 1995 v bratislavském provedení s Martinem Babjakem v titulní úloze. Tato nová inscenace Janáčkovy opery Národního divadla Brno měla premiéru 7. prosince minulého roku a byla nastudována ve dvojím až trojím obsazení. Lze říci, že brněnští do Litomyšle přivezli skutečně první garnituru sólistů.
Rossini koncipoval tuto operu tak, že druhé jednání, v němž příběh vrcholí, je spíše ansámblové, zatímco v první části má každá z hlavních postav svou velkou árii. Vše začíná zastaveníčkem Almavivy pod balkónem v podání Jaroslava Březiny. Ten zde dostal podstatně víc příležitostí předvést svůj pěkný tenor, než tomu bylo v postavě Vaška, ale komediální nadání nezapřel ani jako mladý hrabě v několika převlecích.
Slavnou kavatinu Figara podal Vladimír Chmelo na úrovni pěvce, který je dnes jedním ze špičkových barytonů u nás. Před týdnem Mařenka v Prodance, teď lišácká Rosina – toť Pavla Vykopalová ze Státní opery, hostující často i jinde. Také ona si svou árii patřičně vychutnala. Ladislav Mlejnek v proslulé árii Basilia o pomluvě v duchu režie zapojil do hry i orchestr a první řady publika. Konečně Jiří Sulženko jako Bartolo: skladatel do střední části árie předepsal přímo ďábelské staccato, zkušený pěvec za ně sklidil aplaus snad největší. A že se bouřlivě tleskalo po každé árii či duetu!
Režie střízlivá, scénické provedení bez nějakých extravagancí, kostýmy dobové s mírným posunem k modernímu pojetí. Sbor zde nehraje velkou roli, vše je v rukou sólistů a orchestru pod vedením dirigenta Davida Švece.
Celkově není divu, že na domovské scéně v Brně má inscenace značný úspěch. Soubor s ní může vyjet kamkoliv, vřelý ohlas náročného litomyšlského publika budiž toho dokladem.

Generální partner

Dostávejte informace
s předstihem:

© Smetanova Litomyšl 2022
Designed by: wwworks.cz