Než budete pokračovat: stručně o cookies, které používají naše webové stránky

Cookies jsou malé soubory ukládané do Vašeho prohlížeče, které běžně používá většina webových stránek. Jsou užitečné pro Vás i pro nás.

Na našich stránkách využíváme cookies nezbytné k zajištění funkčnosti webu, analytické cookies ke sběru a vyhodnocení dat ve službě Google Analytics a FB pixel cookies služby YouTube, protože si na našem webu můžete přehrát videa nahrána primárně na YouTube.

Abychom mohli zajistit efektivní a příjemné fungování našeho webu, prosíme Vás o jejich povolení. Jak spravujeme Vaše osobní údaje a jaké cookies používáme, si můžete přečíst zde.


Ekonomika a umění nejsou v protikladu

12.5.2012 Haló noviny str. 4 Z kultury Tomáš HEJZLAR

 

Hudební festivaly v reflexi současné doby

Dnes začíná 67. ročník festivalu Pražské jaro (PJ). Tato největší přehlídka klasické hudby v České republice do 3. června opět nabídne rozmanitý výběr nejen tzv. klasické hudby, ale i dalších hudebních žánrů (například jazz).

Pokud mají hudební festivaly plnit funkci nejen společensky reprezentativní, ale i obecně vzdělávací, samozřejmě se nemohou obejít bez odpovídajících finančních dotací. Je to běžné v celém ekonomicky vyspělém světě. Akce tohoto typu totiž nikdy nebyly a nejsou soběstačné. Například tržby ze vstupného na festival PJ navzdory progresivnosti v posledních dvou desetiletích činí vzhledem k vývoji cen obecně pouze asi pětinu oficiálních výdajů. Nezbytné jsou tudíž dotace, protože donátorský systém movitějších vrstev obyvatelstva a společností u nás oproti zahraničí stále nezapustil odpovídající kořeny. Jak uvedl ředitel PJ Roman Bělor, pětasedmdesátimilionový rozpočet PJ se už několik let nemění, a to ani navzdory stále rostoucí provozní režii (srv. výrazný vzrůst cen za pronájmy, energie atp.).

Výsledky výzkumu

Festivaly klasické hudby podle specialistů v sociologické i ekonomické sféře přispívají ke konkrétnímu pozitivnímu obohacování a obecné kultivaci samotných návštěvníků, současně však také společensky i ekonomicky rozvíjejí dění dotyčných regionů. Tyto skutečnosti potvrzují i výsledky rozsáhlého reprezentativního průzkumu agentury Economic impacT, jež na základě hodnověrných výzkumů a analýz společnost nedávno zveřejnila. Jedná se o obecný přínos PJ i dalších hudebních festivalů, například Smetanovy Litomyšle,
Mezinárodního hudebního festivalu Český Krumlov, ostravského Janáčkova máje a dalších, jež jsou součástí Asociace hudebních festivalů České republiky.
Festivaly napomáhají k výrazné propagaci příslušných regionů nezřídka i v mezinárodních měřítcích. Proto by měly maximálně využívat veškerý potenciál, který se jim nabízí nejen v souvislosti s přítomností publika domácího, ale i cizinců. Tyto skutečnosti potvrzují také obdobné zahraniční průzkumy. Pozitivní umělecko-ekonomické vztahy se osvědčují například v německém Bayreuthu (festival wagnerovský), v rakouském Salcburku i jinde. V případě salcburského mozartovského festivalu zahraniční návštěvníci tvoří až 80 % publika, z toho tři čtvrtiny příznivců se na tuto světovou hudební přehlídku vracejí pravidelně, dokonce i navzdory současným celoevropským hospodářským a ekonomickým problémům.
Přítomnost cizinců kromě samotného turistického ruchu významně rozvíjí také ekonomiku v přidružených výrobních i nevýrobních sférách (oblast služeb). Návštěvníci takových akcí nejenže se ubytovávají, ale jsou také konzumenty například v restauracích, navíc navštěvují i další akce. Ekonomická provázanost tudíž nabízí vysoké příjmy nejen za samotné vstupné na festivalové koncerty, ale také v dalších oblastech. To platí samozřejmě i o návštěvnících z jiných krajů republiky.
Podle zjištění agentury Economic impacT však zahraničních zájemců na české festivaly zatím přijíždí velmi málo, přibližně jen 6,5 procenta. To ovšem není vinou festivalových vedení, jež pochopitelně nemají dostatek financí na odpovídající propagaci v zahraničním tržním prostředí, ale svědčí to především o neprozřetelné a nekoncepční kulturní politice státu. Ministerstva zahraničí, kultury, ale jistě také obchodu a dalších sfér veřejného života (včetně zastupitelských úřadů v zahraničí) zřejmě podobné události nedostatečně propagují, takže například účinnější spolupráce s věhlasnými festivaly v okolních zemích má ještě mnoho rezerv, jež by se ekonomicky ve svém dosahu pochopitelně nejen refundovaly, ale dokonce by takové aktivity přinášely obecný zisk i do státní pokladny.
Zatímco stát před rokem 1989 na tuto mezinárodní propagaci dostatečně pamatoval, naopak nynější »tržní« systém tyto aspekty nepochopitelně dlouhodobě přehlíží. A netýká se to pouze festivalů s převahou umělecké hudby, nýbrž i dalších uměleckých přehlídek. Je totiž známo, že cizinci v celkovém objemu mohou vzhledem ke svým nepoměrným příjmům v přepočtu k našim ekonomickým ukazatelům u nás přirozeně utrácet mnohem víc než Češi, zejména v současné ekonomické situaci České republiky.

Nezanedbatelná infrastruktura

Hudební (i jiné) hodnotné umělecké přehlídky jsou tedy příslušným regionům i státu prospěšné nejen společensky, nýbrž i ekonomicky. »Dramaturgie českých hudebních festivalů jsou natolik atraktivní, že by bylo dobré přilákat více zahraničních a přespolních návštěvníků, obzvlášť v případě, pokud se tyto přehlídky chtějí dále zaměřovat na ekonomické dopady,« uvedla k tematice Tereza Raabová, ředitelka zmíněné agentury Economic impacT. Své názory opřela o konkrétní údaje: »Za vstupenky na festivaly umělecké hudby činil příjem 54 milionů korun, ovšem dalších 52 milionů bylo pro českou ekonomiku z jejich výdajů získáno například za služby, ubytování či nákupy.
Z toho však pouze 19,4 milionu korun utratili v České republice cizinci.«
Příjmový zisk lze ještě zvýšit další zaměstnaneckou politikou například při zkvalitňování služeb turistického ruchu (zlepšování interiérů provozoven aj.). Podle Raabové by především v menších městech pomohla lepší infrastruktura, tedy restaurace, ubytovací kapacity a další služby, na niž jsou zejména cizinci zvyklí. Pozitivním příkladem vstřícného koncepčního přístupu vedení festivalu a současně i města může být východočeská Litomyšl, kde se například dlouhodobě provádějí nejrůznější sanace městských částí.
Jen pro zajímavost dodejme, že asi šedesát procent festivalových návštěvníků v jednotlivých místech tvoří místní obyvatelé, 19 procent jich pochází z daného kraje, 14 procent z jiných regionů ČR a pouze 6,5 procenta dotázaných přijíždí ze zahraničí.

Opomíjení společenských vazeb

Výsledky reprezentativního průzkumu agentury Economic impacT vypovídají nejen o celospolečenském vlivu a pozitivním přínosu deseti z českých, moravských a slezských festivalů klasické hudby, které sdružuje Asociace hudebních festivalů České republiky, ale mají podobnou platnost i v ostatních kulturních sférách. Například existence desítky hudebních festivalů loni přispěla centrálním rozpočtům téměř 60 miliony korun rovněž ve formě daní a zákonných pojištění. To je dokonce dvakrát víc, než kolik činí státní dotace pro tyto akce. Z hlediska ekonomických dopadů jsou stále největšími podílníky na českém trhu Pražské jaro a Mezinárodní hudební festival Český Krumlov. Nezanedbatelný význam ovšem mají i další akce, především Smetanova Litomyšl. Vstupenky si každoročně kupuje okolo padesáti tisíc zájemců, což je významný počet i vzhledem k obecné přístupnosti kvalitních hodnot veřejnosti. Společně s výdaji pořadatelů se podle připomínané studie tito návštěvníci podílejí na navýšení produkce české ekonomiky o více než půl miliardy korun (517 mil. korun).
Zmíněné výsledky mají zřetelnou výpovědní věrohodnost na základě skutečnosti, že jim předcházely rozsáhlé dotazníkové průzkumy mezi 3500 posluchači. Tak početný vzorek je ze sociologického hlediska velmi důležitý.

***

Současná vláda i její předchůdkyně si dlouhodobě zřejmě neuvědomují celospolečenský výchovně vzdělávací význam podobných kulturních aktivit, a to zejména v rovině pozitivního ovlivňování mladých generací. Neberou dostatečně a konkrétně v potaz ani skutečnost, že podle prestižních výzkumů se ekonomické hodnoty vložené do kulturně osvětových aktivit v objektivních finančních přepočtech vracejí v leckdy až neuvěřitelných násobcích. Netýká se to jen finančních příjmů, ale také obecné zaměstnanosti obyvatelstva, dokonce i ve volně přidružených sférách. Tyto skutečnosti potvrzují výsledky rozsáhlého reprezentativního průzkumu agentury Economic impacT, jež na základě hodnověrných analýz nedávno zveřejnila výsledky o obecných přínosech PJ i dalších hudebních festivalů, například Smetanovy Litomyšle, Mezinárodního hudebního festivalu Český Krumlov, ostravského Janáčkova máje aj.

Současný všeobecný celospolečenský marasmus přináší ve svých důsledcích sled obecně negativních jevů a ve svých dopadech ovlivňuje téměř každého občana. Vládní garnitury posledních let ovšem namísto ucelené koncepční struktury i v kulturní sféře často velké problémy řeší jen nahodile – pokud ovšem vůbec! A neponechávají tyto problémy spíše náhodám? Zapomíná se také, že rozvoj české kultury je plně životaschopný pouze v podmínkách účinné spolupráce mezi obcemi, kraji a na úrovni vládní.

Pocta rodné zemi

Dnes v 10 hodin dopoledne se uskuteční coby součást oficiálního programu festivalu Pražské jaro u hrobu skladatele Bedřicha Smetany na pražském Vyšehradském hřbitově každoroční pocta tomuto tvůrci. Ihned poté zazní na pražském Vyšehradě původní transkripce Smetanovy symfonické básně Vltava v přednesu Pražského hradčanského orchestru pod taktovkou Josefa Kocůrka. Po celý den zde bude probíhat akce nazvaná Má vlast, reprezentující jednotlivé kraje celé republiky. Veřejnosti bude dnes do 16.30 hodin mimořádně zpřístupněn také památný Slavín, tedy společná hrobka významných osobností české vědy a kultury. V 18 hodin na Vyšehradě přednese Plzeňská filharmonie v blízké bazilice sv. Petra a Pavla části ze Smetanova cyklu symfonických básní Má vlast. Na programu je i Dvořákův Koncert h moll pro violoncello a orchestr.

Foto popis| V čele České filharmonie při dnešním zahajovacím provedení Smetanova cyklu Má vlast stane mladý ruský dirigent Vasilij Petrenko (*1976), absolvent Petrohradské konzervatoře a mistrovských kurzů vedených mnoha zahraničními osobnostmi. Po úspěšných soutěžích se umělec stal v letech 1994-1997 rezidenčním dirigentem Petrohradského státního akademického divadla opery a baletu M. P. Musorgského, později (2004-2007) působil jako šéfdirigent Petrohradského státního akademického orchestru. Dirigoval mj. Petrohradskou a Moskevskou filharmonii. Od září 2006 se stal hlavním dirigentem, později šéfem Královské liverpoolské filharmonie. Od loňska je Petrenko současně šéfdirigentem Filharmonie Oslo. Trvale hostuje u prestižních světových těles.
Foto autor| REPRO – archiv

Generální partner

Dostávejte informace
s předstihem:

© Smetanova Litomyšl 2022
Designed by: wwworks.cz