17.2.2017 Mladá fronta DNES str. 6 Příloha – Smetanova Litomyšl
Tradice Smetanovy Litomyšle sahá až do roku 1946, kdy ji – podobně jako stejně staré Pražské jaro – zahájila Česká filharmonie s Rafaelem Kubelíkem. Na rozdíl od Pražského jara, které bylo od počátku koncipováno jako mezinárodní festival, Smetanova Litomyšl byla festivalem národním. Zpočátku byla uváděna jenom díla Smetanova a účinkovali pouze čeští a slovenští umělci. I když se v 70. a 80. letech minulého století začala v programu objevovat hudba světová a sporadicky také zahraniční účinkující, až do roku 1990 bylo používáno označení „národní operní festival“.
V 90. letech dvacátého století se Smetanova Litomyšl začala intenzivně rozvíjet. Vzrostl počet festivalových dní a pořadů, rozšířila se i dramaturgie, která kromě oper zahrnuje celou škálu hudebních forem. Ke klasické hudbě se přidala řada přesahů do jiných žánrů a na festivalu běžně vystupují špičkoví zahraniční umělci. V hledištích pravidelně usedají návštěvníci z celého světa, Smetanova Litomyšl aktivně spolupracuje s dalšími evropskými festivaly, je zapojena do nadnárodních hudebních organizací a stala se nositelkou značky EFFE Label, oceňující nejlepší evropské festivaly. Získala mezinárodní přesah a po právu si označení „mezinárodní“ přidala do svého názvu.
Doba se však mění. Otevřenými hranicemi cestují milovníci hudby po celé Evropě, a stejně tak je vystupování umělců v různých zemích naprosto samozřejmé. Nastal čas začít vnímat osobitost jednotlivých kultur, stavět na odlišnostech, motivovat návštěvníky k výpravám za zážitky, které budou jiné než na jejich domovských scénách. Smetanova Litomyšl chce být takovou nositelkou národní tradice a má k tomu mimořádné předpoklady. Nejenže se v Litomyšli narodil zakladatel české národní hudby Bedřich Smetana, ale na festivalu se posluchači mohou každoročně setkat s prakticky kompletní českou interpretační špičkou. V dramaturgii je kladen důraz na díla českých autorů, nejen „velké čtyřky“ Smetany, Dvořáka, Janáčka a Martinů, ale i ostatních včetně současných, jejichž díla zde mívají svoji premiéru. Charakteru „výkladní skříně české kultury“ přispívá také konání festivalu v nádherném zámku, zapsaném na seznamu UNESCO, v malebném historickém městě, které se pyšní i kvalitní soudobou architekturou a bohatým kulturním životem. Nové označení Národní festival Smetanova Litomyšl tak neznamená nacionální ve smyslu uzavírání se před okolním světem, ale naopak má být značkou českého rodinného stříbra, chlouby našeho národa, vývozního artiklu, který otevírá světu svou náruč a zve k návštěvě.
