18.6.2012 Hospodářské noviny str. 11 Kultura Petr Veber
Smetanova Litomyšl
Ačkoliv Česká filharmonie s dirigentem Jakubem Hrůšou dodala zahájení letošní Smetanovy Litomyšle lesku, publikum si zcela získal jejich host – turecký klavírista Fazil Say. Nejprve v Čajkovského Klavírním koncertu a pak snad ještě víc během přídavků. Česká filharmonie, Hrůša a Say svůj zahajovací čtvrteční koncert reprizovali ještě v pátek.
Jak vtipně zdeformovat Mozarta
Jako pianista je Fazil Say postavou umělecky poněkud kontroverzní. Dokáže oslnit efektní technikou, ovšem za cenu ústupků v přesnosti a jeho rozevláté cítění hudby ruského klasika je v porovnání s přístupem světových sólistů poněkud svérázné. Nic to však nemění na skutečnosti, že posluchačsky vděčná a nesmírně populární skladba, obecně známá jako „b moll" a zařazená na vrchol večera, svým romantickým patosem opět spolehlivě zapůsobila. Když pak klavírista přidával své fantazie na pomezí klasiky a jazzu, v nichž se nerozpakoval upravovat zvuk saháním do strun nebo vtipně deformovat Mozarta, byla jeho interpretační originalita asi nejpatrnější a jeho svévolnost také nejomluvitelnější. Úvod Mezinárodního operního festivalu výrazně soustředěného na vokální umění sice tuto konstantu výslovně nenaplnil, přesto poskytl to, co ke Smetanově Litomyšli patří stejným dílem – přístupnou a vděčnou hudbu znějící v magickém prostoru nádvoří zámku, v auditoriu s neopakovatelnou atmosférou, pod otevřeným nebem.
A nebyl to jen Čajkovskij. Debussyho Moře je sice vystavěno komplikovaněji, ale patří také k bezprostředně působící hudbě. Impresionismus počátku dvacátého století má dostatek prostředků k tomu, aby sugestivně vykreslil potřebnou atmosféru. Akusticky uzavřená koncertní síň by asi Hrůšovi a filharmonikům poskytla víc možností pro dokonalé kouzlení se zvukem. Ovšem také koncert pod otevřeným nebem dostatečně naznačil, že hraje skvělý orchestr, vedený umělcem s jasnou představou o výsledku, jehož prestižní zahraniční závazky i pozice v čele Pražské komorní filharmonie jsou případné. A že v úvodu festivalu zazněla symfonická báseň Valdštýnův tábor Bedřicha Smetany, který se pár kroků odtud narodil, bylo logické a symbolické. Je potřeba, aby Smetana nezůstával v obecném povědomí autorem jediné kompozice, tedy Mé vlasti.
Stoprocentní přístupnost
Jeho nejslavnější opera Prodaná nevěsta se objevila v programu také – má ji na repertoáru Moravské divadlo Olomouc a přijelo s ní v sobotu. Z operních titulů budou letos uvedeny ještě pražská Pucciniho Bohéma, Dvořákův Jakobín a Verdiho Traviata a z Ostravy Bizetova Carmen, atraktivní tedy ty skutečně nejslavnější kusy. Už dnes vpodvečer se v Litomyšli také hraje komorní muzikál Čert a Káči aneb Peklo v pekle, který zkomponoval na libreto Jana Tůmy skladatel Jiří Teml. V jeho verzi se Káč do pekla dostane hned sedm. Soudě podle nedávné pražské předpremiéry, dostal Kühnův dětský sbor po Temlových rozkošných operách o kocourovi v botách a o císařových nových šatech další dramatické dílko s dobře napsanou zábavnou hudbou a vtipnou zápletkou.
Festival se letos vydal cestou té největší přístupnosti. Na tuto strunu hraje závěrečný program 8. července se slavnými symfonickými maličkostmi i koncerty houslisty Pavla Šporcla, italského tenoristy Marcella Giordaniho nebo písničkáře Jaromíra Nohavici.
Vedle toho své publikum najde čtyřikrát opakovaný barokní podvečer na zámku v nedalekých Nových Hradech, koncert hornisty Radka Baboráka i barokní recitál sopranistky Simony Houda Šaturové. A zcela výjimečný bude koncert, na němž 4. července americký barytonista Thomas Hampson uvede v premiéře velký písňový cyklus Lingua angelorum od Sylvie Bodorové, poctu rudolfinské Praze.
Foto popis| koncert Smetanovu Litomyšl zahájil dirigent Jakub Hrůša s Českou filharmonií a široce atraktivním programem.
Foto autor| foto: čtk
O autorovi| Petr Veber, mailto:autori@economia.cz