23.2.2018 Lidové noviny str. 7 Smetonova Litomyšl
23.2.2018 Mladá fronta DNES str. 7 Příloha – Smetanova Litomyšl
Dramaturgie 60. ročníku Smetanovy Litomyšle nepřešlapuje mezi striktně danými mantinely, ale odvažuje se překročit hranice vžitého úzu. Tak jako představuje dynamické sólisty, usiluje také o progresivní programovou skladbu. V každém ročníku je proto zastoupena i soudobá tvorba – letos se 17. června uskuteční česká premiéra oratoria Ecce Cor Meum (Hle, srdce mé) Paula McCartneyho, úzdravné operum Jaroslava Duška L2: Brána života! bude uvedeno 30. června a Requiem Alfreda Schnittkeho na hosty čeká 3. července.
Dílo plné lásky
Známý popový zpěvák a skladatel Paul McCartney již několikrát vkročil na pole vážné hudby. Jeho čtvrtý klasický opus, oratorium Ecce Cor Meum zazní také na Smetanově Litomyšli. Dílo Hle, srdce mé bylo původně napsáno pro Magdaleen College v Oxfordu u příležitosti otevření nové budovy. Základní náčrtky však vznikaly ještě v době, kdy žila McCartneyho první manželka Linda. Sám autor tvrdí, že rozsáhlou skladbu vytvořil i proto, aby se vzpamatoval z jejího odchodu. Nejkrásnější a zároveň jediná tragicky působící část oratoria, bolestná instrumentální hobojová mezihra mezi druhou a třetí částí, je pak podle skladatele bezprostřední reakcí na její smrt. „Oratorium vypráví o lásce a lásce k bližnímu a jeho hudební řeč je přehledná, čitelná a melodická,“ uvádí umělecký ředitel Smetanovy Litomyšle Vojtěch Stříteský a dodává: „I díla autorů, kteří se nevěnují prioritně klasické hudbě, patří na Smetanovu Litomyšl.“
Libretista Jaroslav Dušek
První opera, ke které napsal Jaroslav Dušek libreto, byla o vítězství českých hokejistůvNaganu. Ta druhá, „L2: Brána života!“ jeoClemensu Kubym spojeném s metodou mentálního léčení. Tento německý spisovatel a dokumentarista se navzdory prognózám a hrozbě celoživotního ochrnutí dokázal vyléčit sám pomocí meditace. Nápad na inscenaci pojal Dušek při četbě Kubyho knihy Na cestě do sousední dimenze. Oslovil svého souseda řediteleNárodního divadla moravskoslezského a režiséra Jiřího Nekvasila, zda by text nemohl být inspirací pro operu. „Jde o zásadní a obohacující příběh. Nejde však o operu, kterou by doprovázel klasický orchestr,“ vysvětluje Vojtěch Stříteský. Hudbu k představení složil Mario Buzzi a Ondřej Smeykal, hráč na didgeridoo. Zvuky australského domorodého nástroje přepsali pro zmenšený orchestr, resp. dva klavíry, pěvecké sólové party i sbory. Hudba je určitým typem minimalismu. Je velmi příjemná na poslech, má působit ozdravně a některé melodie zůstanou v hlavě i po odchodu z představení.
Nadčasové Requiem
Trojici soudobé tvorby uzavírá Alfred Schnittke a jeho Requiem. Fascinující spirituální extatické dílo představuje hudební vizioposunu lidského vnímání za hranici konvence. „Kostel Povýšení sv. Kříže bude při koncertu ozvláštněn světelným designem. Z toho důvodu je začátek koncertu posunut na dobu, kdy již bude tma,“ sděluje umělecký ředitel. Schnittkeho dílo v sobě absolutně koncentruje sílu. Hudba dostává i nový smysl a posouvá lidské vědomí dále. „Pokud přivřete oči a vnímáte duchovní prostor zaplněný Schnittkeho hudbou, může vás to posunout k jiným břehům,“ doplňuje Vojtěch Stříteský.
