Než budete pokračovat: stručně o cookies, které používají naše webové stránky

Cookies jsou malé soubory ukládané do Vašeho prohlížeče, které běžně používá většina webových stránek. Jsou užitečné pro Vás i pro nás.

Na našich stránkách využíváme cookies nezbytné k zajištění funkčnosti webu, analytické cookies ke sběru a vyhodnocení dat ve službě Google Analytics a FB pixel cookies služby YouTube, protože si na našem webu můžete přehrát videa nahrána primárně na YouTube.

Abychom mohli zajistit efektivní a příjemné fungování našeho webu, prosíme Vás o jejich povolení. Jak spravujeme Vaše osobní údaje a jaké cookies používáme, si můžete přečíst zde.


Jak to slyšel Zdeněk Vandas

17.6.2013 Svitavský deník str. 10 Svitavsko – u nás doma 

 

Zahájení festivalu vpravdě slavnostní

Zahajovací koncert 55.ročníku Smetanovy Litomyšle byl ve čtvrtek 13. června v rukou světově proslulého dirigenta Jiřího Bělohlávka a České filharmonie. Vedle čelních představitelů spolupořádajícího Pardubického kraje martina Netolického a Romana Línka byl přítomen i tradiční návštěvník festivalu, dnes již bývalý prezident republiky Václav Klaus.
Česká filharmonie hrála pod Bělohlávkovou taktovkou skutečně ve vrcholné formě. Může se stokrát říkat, že notoricky známou Mou vlast nelze hrát nikdy jinak, toto provedení bylo opravdu ale zcela ojedinělé. Bylo to znát zejména u druhé části, symfonické básně Vltava, která byla podána zcela jistě v souvislosti s nedávnými povodněmi o poznání dramatičtěji, než kdykoli jindy.
Vrcholem byla ovšem Šárka, která je sama o sobě symfonickým majstrštykem. Závěrečný Blaník melodicky asi za předchozími částmi vždy poněkud pokulhává, mistr Bělohlávek však právě v něm dokázal dostat z orchestru maximum. Má­li zaznít v tomto provedení Má vlast na zahájení Pražského jara příští rok, nebyla jiná volba vhodnější.

Zdeněk Vandas

Otello, nebo Othello?

Jako činohra jistěže Othello, Verdiho opera nese v italštině ovšem název Otello. Se Shakespearovou předlohou se Verdi nesetkal poprvé (předtím už třeba Macbeth), po tomto dramatu sáhl ale po dlouhých šestnácti letech. V roce 1871 měla premiéru jeho předešlá opera Aida, Otello až v roce 1887. Libreto mu napsal Arrigo Boito a na kvalitě textu je znát, že to byl také hudební skladatel. Tato inscenace se hraje v pražské Státní opeře čtvrtou sezonu. Scéna je docela jednoduchá, oproštěná od zbytečných detailů, hlavní úlohu hraje nejen pěvecké, ale i herecké provedení. Orchestr Státní opery, patřící snad znovu pod Národní dvadlo (to nikdo ještě pořádně neví) vedl dirigent Tomáš Brauner. Verdi je v Litomyšli častým „hostem" a má vždy úspěch – a to nás v pátek čeká další jeho dílo Sicilské nešpory, taktéž litomyšlská novinka.
Oněch šestnáct let skladatelské pauzy je na hudební formě díla znát, diváci v Litomyšli byli zvyklí na více melodických pasáží (Traviata, Rigoletto, Nabucco), Otello je spíš hudebním dramatem. Nádherný je ale duet Otella a Desdemony, který uzavírá první jednání. Palmu sobotního večera sklidil však bezesporu svém devátém litomyšlském vystoupení český pěvec Richard Haan, kterýmá roli padoucha Jaga dokonale zažitou a nabídl ji publiku po stránce pěvecké i herecké na výbornou. V titulní úloze exceloval turecký tenor Efe Kislali, Desdemonu zpívala maďarská sopranistka Szilvia Rálik. Jistěže také na úrovni, je jen třeba litovat, že české pěvce na tyto úkoly dnes prostě nemáme. Kde jsou časy Blachuta (právě sto let od jeho narození) a Tauberové… V menších rolích zaujal především Richard Samek jako Cassio. Giuseppe Verdi v Litomyšli opět zabodoval, i když ne tolik jako při jeho neznámějších a největších kasovních trhácích.

Zdeněk Vandas

Region| Východní Čechy

Generální partner

Dostávejte informace
s předstihem:

© Smetanova Litomyšl 2022
Designed by: wwworks.cz