23.2.2018    Lidové noviny    str. 2   Smetonova Litomyšl

23.2.2018    Mladá fronta DNES    str. 2   Příloha – Smetanova Litomyšl

Tenor Mexičana Javiera Camareny má úžasnou sílu, nosnost, hlasivky přímo železnou výdrž a projev nekonečnou variabilitu výrazu. Těžko vyjádřit slovy, jaké asociace a dojmy zanechává v divácích. Každopádně umí vokálně bezproblémově přecházetz plného objemného tónu do dynamicky vlasových pianissim. Nedělá mu těžkosti ani různý výrazový odstín či lehký ozdobný zpěv, což při potenciálu jeho hlasového materiálu udivuje. Camarena účinkoval na pódiích nejprominentnějších operních domů, v koncertních sálech a na festivalech v Evropě a Spojených státech, stejně jako v Chile, Kolumbii a rodném Mexiku. Letos poprvé zavítá také do České republiky, na pódium Smetanovy Litomyšle. Společně s Leticií de Altamirano okouzlí návštěvníky v cyklu Hvězdy operního nebe 16. června.

* Chtěl jste jako malý chlapec být operním pěvcem, nebo jste snil o jiném povolání?

Když jsem byl malý chlapec, tak mě nejvíce zajímalo, abych si mohl hrát na ulici se svými kamarády. Tehdy to bylo pro děti bezpečné, jít prostě ven a hrát si. Hráli jsme fotbal a normální dětské hry. Vlastně jsem až do puberty nevěděl, že budu pěvcem. Chci říct, že hlas jsem měl, ale bylo mi 16, když jsem začal zpívat v kostelních sborech, takže jsem si docela pozdě uvědomil, že se chci věnovat hudbě, a ještě později, že se chci stát pěvcem.

* Ovašich hlasivkách se píše, že mají hodnotu mnohakarátového zlata. Je to dar od Boha, nebo léta cvičení?

(Smích) Tedy především děkuji! Opravdu to považuji za dar, ale je to jako mít hrubý diamant, na kterém musíte opravduhodně pracovat, aby byl krásný a zářivý. A není to dar, který bych si měl nechat pro sebe. Tuto radost chci nabídnout všem lidem, kteřímilují hudbu a operní zpěv.

* V Metropolitní opeře jste se zařadil mezi pěvce, kteří zazpívali přídavek během představení, což je velmi ojedinělé. Co to pro vás v daný okamžik znamenalo?

Myslím, že to bylo velmi výjimečné představení. Pro mě bylo neuvěřitelné vidět, jak mocná může hudba být. V tu chvíli to nebylo pouze publikum, které naslouchá zpěvu. Lidé opravdu prožívali ten okamžik a emoce mé postavy Ramira. Postavy plné naděje v srdci, když hledá svou lásku… Opravdu jsem cítil, že lidé tyto emoce pochopili a hluboce prožili ve svých srdcích. Nebyl to aplaus jen z čirého obdivu, ale plný vděku. Tím pro mě udělali onen večer velmi výjimečným. Na druhé straně, MET (Metropolitní opera, pozn. red.) je jedním z největších operních domů na světě, a co se v něm děje, má z celého světa odezvu. A i když už jsem v Evropě své jméno měl, tehdy na mě teprve spočinula skutečná záře světel a stal jsem se známějším. Byl to pro mne mimořádně důležitý večer!

* V operách vystupujete společně s dalšími pěvci. Při koncertech jste naopak středem pozornosti. Co je vám bližší? Co vám přináší opera a co koncerty?

Opery a koncerty, to jsou dva velmi odlišné způsoby, jak se vyjádřit. V opeře miluji tu týmovou práci. My všichni, pěvci, orchestr, všichni jsme součástí týmu a společně děláme příběh uvěřitelným. Moc si tuto spolupráci užívám. Právě to na opeře miluji. Recitály či koncerty jsou pro mě nádherné, protože v takových formátech mám možnost přímějšího kontaktu s publikem. Může se vytvářet překrásná intimita, taková, jakou si my pěvci přejeme. Je to něco, co si také opravdu vychutnávám. Rád do pořadu vkládám komentáře, aby mě lidé poznali a abych jim dodal pocit zapojení. Je tu jen umělec a poslouchající publikum? Ne! Jsme v tom společně a to je vlastně také taková týmová práce mezi pěvcem a publikem. Tedy opravdu mám velmi rád obojí, operu i koncerty.

* Kterou z oper máte nejraději? A je nějaká, ve které toužíte zpívat?

Pane na nebi, to je velmi těžká otázka. Řekl bych, že moje oblíbená opera je ta, kterou v dané chvíli zpívám. Vlastně musím milovat, nést a opatrovat vždy tu operu, kterou právě zpívám. Což je v tuto chvíli opera, kterou hrajeme v MET, Semiramide. Opera, kterou rád zpívám, je Lucia di Lammermoor. Budu ji zpívat na konci sezony v Teatro Real de Madrid. Už jsem zpíval La Favorita, což byla další z rolí, po které jsem opravdu toužil. Myslím, že v blízké budoucnosti bych rád zabrousil trochu do francouzského repertoáru. Je tu skutečně velmi, velmi mnoho možností.

* Vašich devět vysokých „c“, které jste v průběhu půldruhé minuty doslova „vysypal“ v árii Tonia z 1. dějství opery Dcera pluku, je legendárních. V rámci koncertu v Bratislavě jste pak během jednoho večera předvedl neuvěřitelné množství brilantních vysokých Cé, Cisa Dé. Jak pečujete o svůj hlas?

Nuže, hlavní je, že se snažím nebýt neustále soustředěný nebo nervózní jako paranoik. Snažím se svůj život prožívat tak normálně, jak jen to jde. Samozřejmě se ale musím starat o změny v teplotách a nízké vlhkosti v různých místech či v letadlech. Používám například speciální masku pro dlouhé lety, aby mě to tolik nevysušovalo. Také piji hodně vody, snažím se co nejvíce chodit a hádám, že nejdůležitější věcí pro mě je také péče o můj žaludek. Nesmím jíst moc dráždivých potravin. A samozřejmě nekouřím!

* Dočetla jsem se, žemáte rád památky, jichž je Litomyšl plná. Vystupovat budete na nádvoří renesančního zámku zapsaného na seznamu UNESCO. Najdete si třeba chvíli na jeho prohlídku? Těšíte se do Litomyšle?

Ano, moc se do Litomyšle těším, bude to úžasná zkušenost. Také v dobré společnosti na jevišti, s Leticií de Altamirano, kterou považuji za skvělou a překrásnou sopranistku. Myslím, že bude báječné mít na jevišti dva mexické umělce. Už jen z myšlenky na zpěv v krásném prostředí zámku jsem nadšený. Doufám, že si najdu čas na prohlídku. Těším se také, že si uděláme gastronomickou prohlídku. To je má opravdová vášeň (smích). Moc rád bych si prošelměsto, bude to velmi zajímavé!

* Mexičané milují kopanou. Jaký je váš vztah k tomuto sportu? V době vašeho českého koncertu bude probíhat mistrovství světa ve fotbale. Ve skupině má Mexiko Němce, Švédy a Jižní Koreu. Věříte, že Mexiko postoupí?

Rád jsem hrával na ulici s kamarády, když jsem byl dítě. Šlo jen o to kopnout do míče a dát gól. Nevěděli jsme nic o pravidlech, neřešili jsme to. Musím ale říct, žemě fotbal nikdymoc nezajímal. Z vaší otázky chápu, že je to silná skupina se silnými týmy, takže svým krajanům přeji hodně štěstí. A jako vždy, nejlepší vyhraje.