Jazz věc veřejná 1

Search
Close this search box.

19.8.2017    Haló noviny    str. 4   Z kultury  Tomáš HEJZLAR    

Muzikantský »pánbůh« v Litomyšli

Nedílnou součást novodobé hudební historie tvoří jazz. Někdejší slavné tradicionály jsou však pochopitelně stále více doplňovány (někdy však bohužel až vytlačovány) moderními jazzovými trendy. Jejich hodnoty jsou však různé, stejně jako vlastní tvůrčí a realizační podstata.

Současný hudební život bohužel jazzové sféře skýtá jen velmi omezený prostor -platí to o živé interpretaci i o podobách reprodukovaných prostřednictvím médií a nosičů. Zatímco nyní se často ostentativně kritizuje poválečná epocha, kdy byl jazzové produkci vymezen jen nevelký prostor, obdobná situace nastala u nás také nyní, tedy po roce 1989. Někdejší mezinárodně proslulý pražský Mezinárodní jazzový festival, na němž se organizačně výrazně podílela umělecká agentura Pragokoncert, zanikl, podobně jako některé jiné prestižní události.

Hvězda festivalu

Nedávná dvě účinkování slavného – původem kubánského – jazzmana, multinstrumentalisty Artura Sandovala během festivalu Smetanova Litomyšl se stala událostí vpravdě ojedinělou. Slyšel jsem naposledy tohoto interpretačního velikána živě před několika roky, takže mohu autenticky srovnávat: zatímco tehdejší jeho recitál byl v rámci exteriérové produkce citelně narušen přímo mrazivým počasím, letos jsme mohli v rámci interpretovy kreace na pódiu litomyšlského zámeckého nádvoří plně docenit jeho vrcholné mistrovství, jeho svébytně osobitou jedinečnou interpretaci v akusticky nesrovnatelně dokonalejším prostředí. Vrcholem se však stal pozdně večerní jazzový »sedánek« v obdobně akusticky kvalitní někdejší zámecké konírně během špičkové jam session s našimi talentovanými mladými interprety. Sandoval tam přímo exceloval – v životě jsem málokdy cokoli podobného zaslechl, třebaže jsem podobných exkluzivních prožitků absolvoval nespočet. Místy svou virtuozitou i nápaditými hráčskými finesami připomínal až vrcholné seance se slavným Satchmem, tedy neopakovatelným Louisem Armstrongem. Sandovalův pevný nátisk, cíleně vibrátované partie, přímo až božsky znělá pianissima a naopak i břeskně rozkošatělá sóla ve vrcholných dynamických polohách – to vše, i jiné, pozitivně opanovalo málem až rozvášněný sál. Chvíle nadpozemské krásy i niterných prožitků! Sandoval však hrál nejen na trubku, ale také usedl ke klavíru (královéhradecká firma Petrof dodala perfektní nástroj!), záhy zase vystřídal našeho vynikajícího perkusionistu, aby se ihned dokonale zapojil do společných improvizací. Nekonečné a vršící se hudební drama!

Ve vokálech Sandoval překvapoval širokým rejstříkem možností výrazu – od klasického zpěvu přes brumenda, až po osobité hlasové projevy, navíc s využitím poklepů na bránici a další části těla. Ano, i ty zvuky, stěží slovy vyjádřitelné, Maestro světové pověsti vytvářel s neuvěřitelnou invencí a autentičností. Že by snad pomyslný jazzový Pánbůh na zemi?

 

Generální partner

Dostávejte informace
s předstihem:

© Smetanova Litomyšl 2023
Designed by: wwworks.cz