4.8.2014 Haló noviny str. 9 Kultura – Hudba (the)
Pětašedesát let uplynulo od vzniku hudebního festivalu Smetanova Litomyšl (SL). Přehlídka si záhy vydobyla svébytnou pozici, srovnatelnou i v mezinárodních intencích. Platí to stále. Společně s Pražským jarem tvoří SL dvojici výlučně reprezentativního významu.
Letošní více než třítýdenní program SL, nad nímž převzal záštitu prezident republiky, opět nabídl nepřeberné množství operních představení a koncertů s nejrůznějším zaměřením. Vždy však na důstojné, nezřídka špičkové umělecké úrovni. Díky ojedinělé dramaturgické koncepci je litomyšlský festival příkladem, že i ve finančně výrazně omezených podmínkách, jež v posledním období akci limitují, se díky invenci pořadatelů nadále daří nabízet umělecky hodnotnou a nepodbízivou žeň. V kontextu se společenským významem a dosahem je mimořádně prospěšná. Příležitost k návštěvě svébytných programů tu nalézají také finančně nepříliš movití zájemci. Nejedná se tedy vůbec o nějaký »komerční podnik«, jak snad měl údajně prohlásit kterýsi ministerský byrokrat!
Již Slavnostní zahajovací operní galavečer (13. 6.), o němž jsme se obsáhleji zmiňovali, svou široce pojatou nabídkou naznačil, jak lze letošní Rok české hudby (RČH) obohacovat umělecky i tematicky. Tedy objevně a funkčně coby reprezentativní průřez českou hudební historií. V tomto duchu se odvíjely také následující festivalové dny.
Kromě »velkých« událostí letošní ročník SL spoluvytvářely i zdánlivě »okrajové« akce, například (14. 6.) přímý přenos oblíbeného rozhlasového pořadu Tobogan přímo z festivalového dění. Neoficiálně svůj vztah k Litomyšli a jejímu přínosu české kultuře, ale i k hudbě celkově vyjádřili například sólista pražského Národního divadla, basista Luděk Vele, nebo legendární cestovatel Miroslav Zikmund. I takto pojatý doprovodný program významně obohacuje dění nejen v rámci akce samotné, ale v širších osvětově vzdělávacích aspektech.
Letošní nezvyklé zakončení festivalu se neodehrávalo (6. 7.) jen na zámeckém nádvoří, tedy na nejčastěji využívaném prostoru, ale díky přímému přenosu na velkoplošnou obrazovku paralelně rovněž v přilehlých Klášterních zahradách. Lidé tam přenos koncertu sledovali zdarma a zcela neformálně. I bez předpokladu společenského oblečení, byť sváteční oděvy ani tam nechyběly. Lidé si totiž festivalu SL obecně váží. Přenos přilákal přes tisíc zájemců všech věkových skupin, což je u nás zcela ojedinělý příklad – jistě hodný pokračování nejen v rámci SL, ale i při jiných příležitostech. Hudba se tak dostává nejen do širšího povědomí, ale skýtá ojedinělou příležitost těm, kteří by na samotné koncerty asi nepřišli – ať z důvodů společenské konvence, nebo kvůli finanční nedostupnosti.
Podobných inovací se letošní ročník SL dočkal několik. Všechny směřovaly k zintenzivnění zájmu publika napříč generacemi a zpřístupněním hodnot co nejširším vrstvám. K tomu přispívaly například besedy s vystupujícími umělci před jednotlivými operními představeními či koncerty, ale i zcela autentický projekt, při němž si zejména mladí posluchači sami určovali prostřednictvím svých počítačů dramaturgii následující uváděných skladeb. Podobných skutečností bylo více.
Oficiální názor ministerstva kultury přineseme po jeho doručení.
***
KULTURNÍ PONDĚLKY V HALÓ NOVINÁCH
11. srpna Výtvarné umění
18. srpna Literatura
25. srpna Kina a divadla
