Jitka Hosprová

Search
Close this search box.

18.6.2010 SANQUIS str. 30 Festival měsíce Vlado Kníž

 

„Viola hraje krásně, sametově. Má nosově zabarvený tón, ze smyčců je nejvíce podobná lidskému hlasu," přibližuje neprávem opomíjený nástroj sólistka Jitka Hosprová.

Jitka Hosprová (*1975)

Vystudovala Akademii múzických umění v Praze. Je jedinou českou sólovou hráčkou na violu, často vystupuje u nás i v zahraničí.
Vystupuje nejen sólově, ale hraje také v originálním triu Siraels (klavír, viola, soprán), v mezinárodním triu Bohemia Luxemburg a v poslední době spolupracuje také s houslistou Václavem Hudečkem.
Je neúnavnou propagátorkou violy jako sólového nástroje. Hraje na violu z roku 1856.

* Proč jste si vybrala zrovna violu?

Ona si vybrala mě. Hrála jsem v dětství na housle, ale na konzervatoř se hlásilo mnoho talentovaných houslistů. Věděla jsem, že viola existuje, neměla jsem ale ani potuchy, jak hraje. Šla jsem se podívat na koncert svého profesora, hrál Rapsodii pro violu a orchestr od Martinů, a hned jsem se do nástroje zamilovala. Měla jsem takový trochu pubertální názor, že když všichni dělají totéž, tak já to dělat nebudu – a budu hrát na violu.

* Viola má pověst technicky nenáročného nástroje.

Přitom je to úplně naopak. Viola je náročnější než housle. Nedá vám nic zadarmo, tóny z ní musíte dolovat, nad každým spekulovat. Skladby jsou proto koncipované tak, aby se tóny daly uhrát. A pak to vypadá, že je to lehčí. Do dvacátého století se skladby pro sólo violu objevovaly zřídka v poměru k houslím. V dnešní době se technika hry výrazně posunula, lidé už jsou schopni zahrát mnohem více než dříve, proto je viola žádanější. Současní autoři vítají její zvukovou barevnost.

* Jste sólistkou na přehlížený nástroj, hrajete moderní hudbu pro mnohé posluchače těžce stravitelnou. To je odvaha.

My ale nežijeme v době Mozarta. Dnes je doba technická, moderní, hudba je jejím odrazem. Mě moderní muzika baví, když se do ní zaposloucháte, cítíte to napětí, slyšíte tam problémy současnosti. Myslím, že pro dnešního člověka je více uvolňující. Jako žena violistka jsem průkopník, to je pravda. Dala jsem si totiž na konzervatoři bláznivý a trochu i drzý závazek, že se pokusím violu zviditelnit.

* Jakým způsobem?

Například jednou za čas připravuji hudební matiné v Českém rozhlase – to když se rok s rokem sejde a já mám nové příběhy, nahrávky. Vždy se snažím posluchačům přibližovat violovou hudbu, osobnosti s ní spojené. Jsou to velmi zajímaví lidé, většinou filozofové. Jsem moc ráda, že jsem do tohoto pozoruhodného světa vstoupila.

* Pracujete teď na novém albu?

Mám připravený materiál, který jsem natáčela právě v Českém rozhlase. Jsou to pouze violová sóla, české skladby z avantgardního období padesátých let. Nebude to asi trhat rekordy v prodejnosti, ale mám z toho velkou radost.

* Na festivalu Smetanova Litomyšl představíte s triem Bohemia Luxemburg pořad Vita Caroli. Jaký bude?

Naše trio je takovým symbolicky historickým spojením Čech a Lucemburska. Spolu se mnou v něm hrají harfistka Kateřina Englichová a lucemburský flétnista Carlo Jans. A text Karla IV., jeho životopis Vita Caroli, nám z toho vzešel automaticky. Je to osobní poselství Karla IV. a kombinace s hudbou je přímo úžasná. Jakmile dozní nějaká z jeho myšlenek, posluchač ji během hudby může vstřebat, rozebrat si ji. A že tam padají moudra.

Foto autor| Foto: Vlado Kníž

Generální partner

Dostávejte informace
s předstihem:

© Smetanova Litomyšl 2023
Designed by: wwworks.cz