21.8.2012 Lidové noviny str. 6 Kultura HELENA HAVLÍKOVÁ
Hned tři hudební produkce současných skladatelů se inspirovaly dílem Franze Kafky. Na Smetanově Litomyšli zazněl melodram Sylvie Bodorové (1954) Kafkovy sny, v Plzni měla premiéru opera V kárném táboře amerického minimalisty Philipa Glasse (1937) a v Ostravě uvedli Dveře zákona kultovního italského skladatele Salvatoreho Sciarrina (1947).
Sylvie Bodorová v ponurých Kafkových snech, jež kombinují texty v češtině i němčině, využila recitační umění Soni Červené, její dokonalou znalost obou těchto jazyků i zpěv. Nechala ji „rozmlouvat", ale i „přít se" s typicky židovským klezmerským akordeonem jako sólovým nástrojem vedle komorněji obsazeného orchestru. Ústředním motivem jejího melodramu je strach – úzkostně potlačovaný i zděšeně vykřikovaný, unaveně se plížící i zběsile pádící.
Soňa Červená rozhodně patří kmistryním žánru melodramu. Jedinečně propojuje obrovskou empirii operní i činoherní, muzikálnost, má vhled do širších kontextů námětu a nuancí jeho zpracování, úctu ke slovu a mimořádně kultivovanou dikci. Je pro ni samozřejmostí, že rozsáhlé melodramy přednáší zpaměti. Její hutný, temný alt má i při recitaci pevnou dechovou oporu, jako při zpěvu. To dovoluje Soně Červené klenout dlouhé fráze, střídat hutná fortissima se znělým a srozumitelným šepotem, pracovat s rytmem řeči v symbióze s hudbou. Díky své životní zkušenosti a energii, která z ní vyzařuje, i umění využívat zvukomalebnost češtiny odkrývá v soustředěném dialogu s orchestrem i sólově traktovanými nástroji hloubku významů přednášených textů. Není divu, že Soňa Červená svými výkony inspiruje skladatele.
Příliš doslovné travesti safari v Plzni Viktorie Čermáková, režisérka plzeňského nastudování opery V kárném táboře, opomněla, že toto neblahé místo neexistuje v realitě, ale jen v mysli geniálního literáta – vyhroceným „doslovením" kafkovské představy se chytila do pasti, z níž nebylo úniku. Až polopaticky působilo zdůrazňování zrůdnosti Důstojníka (Jiří Hájek) ženským nalíčením jako v travesti show s pavími pery v šosech vojenského saka. Počet účinkujících rozšířila o bizarní společnost s mentálně retardovaným senilnímmužem. Tato parta do kárného tábora přijede, jako by ji tam vyslala cestovní kancelář nabízející adrenalinové pobyty třeba na safari. Vlastní mučicí stroj je zde zobrazen na flipchartu, na televizní obrazovce i jako zmenšený model způsobem, připomínajícím„prezentačky" reklamních agentur. Plzeňský soubor, který se chce s inscenací na podzim zúčastnit mezinárodní operní soutěže Armel, má v hudebním nastudování ještě hodně práce – jedině Jiří Hájek ukázal, že má s interpretací typických glassovských repetitivních struktur už velké zkušenosti.
Salvatore Sciarrino je u nás téměř neznámý, přitom jeho mezinárodní renomé i plodnost v operním žánru jsou srovnatelné s Glassem: objednávají si u něj díla prestižní festivaly, operní divadla i orchestry. Operu Dveře zákona z roku 2009 na objednávku divadla ve Wuppertalu inspirovala povídka Před zákonem, která se stala součástí Procesu.
V repetitivní cirkulaci útržků slov, basových glissand i chvějivých zvukových shluků vysokých smyčců, úderů bicích a izolovaných tónů klavíru se v hypnoticky zpomaleném čase těžce rozvíjí monolog nesmělého bezradného Muže (baryton). Naléhá, aby mu Dveřník (bas), cynická autorita moci, otevřel dveře „Zákona". Marně – ačkoli se černá tma v pozadí postupně otevírá do barevného horizontu. Přichází druhý Muž (kontratenor) – tytéž marné prosby, totéž váhání, totéž odmítání, až se dveře před ním pomaličku uzavřou do černé tmy.
V závěrečném epilogu pak oba stojí v nekonečně obíhajícím páternosteru a v unisonu opakují své bezútěšné čekání. Opera i její hudební a scénické provedení (Ostravská banda s dirigentem Petrem Kotíkem, režie Johannes Weigand) má sílu až biblického podobenství o nemožnosti člověka dobrat se práva a za svého krátkého života pochopit jeho smysl. Právě taková inscenace, jež ponechá divákům prostor pro domýšlení při nahlížení do hlubin nitra i universa zároveň, Kafkovo vidění světa postihla nejvíce.
Foto popis| Dveře zákona
Foto autor| REPRO LN
O autorovi| HELENA HAVLÍKOVÁ, Autorka je operní kritička