25.6.2008 Svitavský deník str. 2 Svitavsko
TAŤÁNA SOUČKOVÁ

V pátek 20. června měla na zámku v Litomyšli premiéru Prodaná nevěsta v podání pražského souboru Národního divadla.
Na premiéru této opery Bedřicha Smetany se vždy čeká s napětím. Od mladé, navíc v historii Národního divadla první režisérky, která tuto operu nastudovala, se očekával nový pohled, jiné vidění a neokoukaný přístup měrou dvojnásobnou.
Divák, který nelpěl na své představě naškrobených holubiček, mohl být nadmíru spokojen.
Magdalena Švecová se svým týmem sice jednoznačně bourá zavedená inscenační klišé, avšak velmi jemně. Žádnou náves, žádné širé lány na horizontu jeviště jsme tak na festivalovém pódiu neviděli. A přesto se divák ocitl na venkově koncem žní. Režisérka nevnucuje divákovi svůj inscenační názor nijak dramaticky. Proto můžeme snadno přistoupit na její lyrické vidění příběhu, kde sice nechybí humor, ale zároveň jednoznačně cítíme, že tu především jde o vztahy mezi lidmi. Hudební témata dopracovává režisérka inscenačně. Vše plyne samozřejmě, jedna scéna vychází plynule z druhé a je zřejmé, že největším inspiračním zdrojem je hudba. Říkáte si, jak je možné, že se to někdy dělalo jinak…
Mladé režisérce se podařilo přesvědčit o svém pojetí všechny, kdo se na scéně pohybují. Na sólistech, sboru i tanečnících – na všech je vidět radost z tvorby. Scéna komediantů v podání členů Divadla Continuo je především akrobatickou, velmi rafinovanou a přitom nesmírně radostnou a poetickou podívanou, kterou diváci přijali s nadšením.
Práce s pěvci se Magdaleně Švecové vyplatila: jsou přirození, opravdoví. Velkou měrou se na tomto dojmu podílejí také kostýmy Zuzany Přidalové, která se inspirovala venkovským oblečením, ale zároveň projevila svůj umělecký názor a její kostýmy tak skvěle pomáhají při tvoření charakteru postav.
A výsledek? Nová "Prodanka" plná poezie a radosti. Pro diváky, ale také pro českou operní režii je to radostné zjištění.