Než budete pokračovat: stručně o cookies, které používají naše webové stránky

Cookies jsou malé soubory ukládané do Vašeho prohlížeče, které běžně používá většina webových stránek. Jsou užitečné pro Vás i pro nás.

Na našich stránkách využíváme cookies nezbytné k zajištění funkčnosti webu, analytické cookies ke sběru a vyhodnocení dat ve službě Google Analytics a FB pixel cookies služby YouTube, protože si na našem webu můžete přehrát videa nahrána primárně na YouTube.

Abychom mohli zajistit efektivní a příjemné fungování našeho webu, prosíme Vás o jejich povolení. Jak spravujeme Vaše osobní údaje a jaké cookies používáme, si můžete přečíst zde.


Když se dobré s dobrým setká

4.7.2016    Haló noviny    str. 9   Kultura, hudba Tomáš HEJZLAR    

Hudba významně rozvíjí dění města i regionu

Mezinárodní operní festival Smetanova Litomyšl (SL) nelze sice vzhledem k jeho poslání a zejména ekonomickým možnostem srovnávat například s mozartovským Salcburkem či wagnerovským Bayreuthem, nicméně ve své sféře je to nesporně jedna z kulturních »jedniček«. Plní své poslání dlouhodobě dokonale. Dramaturgie SL se klene v širokém programovém oblouku a zájem o akci je trvalý.

 

Letošní ročník SL včera skončil uvedením Smetanova orchestrálního cyklu Má vlast. Velkolepé a veskrze národní dílo v Litomyšli zaznělo také před sedmdesáti roky v provedení tehdejšího hráčského složení České filharmonie za řízení jejího šéfdirigenta Rafaela Kubelíka. Proto se pořadatelé letos rozhodli k symbolickému připomenutí události přizvat stejné těleso – i když samozřejmě v odlišném obsazení a pod taktovkou jednoho ze současných nejtalentovanějších našich dirigentů střední generace Jakuba Hrůši. Volba nepochybně logická: pováleční litomyšlští pořadatelé totiž někdejší ojedinělé uvedení Mé vlasti na plakátech uváděli jako první ročník festivalu téhož označení.

 

Světové špičky

 

Letošní ročník SL opět potvrdil, že vznik festivalu byla záležitost obecně prospěšná a správná. V nadčasovém horizontu je stále funkční. Litomyšlský festival se po jednostranné orientaci na odkaz Smetanův v letech padesátých minulého století v následných 60. letech orientoval na širší programovou strukturu, především však českého původu. Těžiště tvořila oblast sborová, jež by si jistě i v současnosti zasloužila větší pozornost. Důraz byl tehdy kladen kromě profesionálních výkonů na oblast zájmové umělecké činnosti. Jistě to byla idea zajímavá, nicméně festival po prvním vzmachu za života akademika Nejedlého později ztrácel na své atraktivnosti, tedy i na diváckém zájmu. Pořadatelé si to počátkem let sedmdesátých zavčas uvědomili. Navázali proto v širším tematickém rozpětí na dřívější zaměření. Festival tak byl zachráněn. Na jeho programové struktuře se začali prosazovat také lidé mladší, čili s modernějšími názory. To se v posledním čtvrtstoletí výrazně rozvinulo z aspektů nejen dramaturgických, ale i interpretačních. Na festivalu účinkují špičky z celého světa.

 

Dominanty

 

Letošní ročník SL skončil teprve včera večer, proto se k nejvýraznějším hudebním událostem ještě vrátíme. Již nyní však lze konstatovat, že festival opět nabídl několik nesporných dominant programových i interpretačních. K tematickým vrcholům lze zařadit zcela nové nastudování Smetanovy opery Braniboři v Čechách v podání souboru ostravského Národního divadla moravskoslezského. S tímto titulem se totiž zájemci mohou setkávat jen zřídka.

            Jedním z vrcholů dramaturgických a současně interpretačních se stalo nastudování Mahlerovy monumentální Osmé symfonie.

            Šéfdirigent Ondrej Lenárd představil pražský Symfonický orchestr Českého rozhlasu coby tradičně perfektně připravené těleso, souměřitelné nyní se srovnatelnými ansámbly evropskými. Do vskutku náročné přípravy snaživý Lenárd investoval až neuvěřitelnou energii a entuziasmus, a to nejen v čele »svého« tělesa. Kromě výrazově vrcholně přesvědčivých sólistů z řady států, hlasově dokonale stmeleně vyrovnaných, se na zcela unikátním litomyšlském projektu podílely také sbory z Brna a Bratislavy. Jednalo se tedy o přípravu nesmírně náročnou, do níž zasahovaly nepříjemné vlivy nejen před samotným galavečerem, ale i během něho: vlivem dlouhotrvajícího intenzivního deště totiž v průběhu večera Lenárdem pečlivě připravované, subtilně pojímané a citelně ztišené partie posluchač nemohl plně docenit. Dílo jsem v minulosti vyslechl v několika reprezentativních interiérech, ovšem právě na nádvoří litomyšlského zámku mne akustika opět velmi zaujala. Tomuto stylu hudby je totiž zdejší prostor nepochybně nejbližší.

            Mimořádně hodnotných událostí bylo ovšem v rámci letošního ročníku SL nespočet, stejně jako v letech minulých. Je škoda, že zatím nevyšla tiskem žádná souhrnnější převážně obrazová publikace, jež by dějiny litomyšlského festivalu celistvě tematicky zaznamenala. Letošní Mahlerova »osmička« by tam nepochybně měla jednu z důležitých kapitol. Intenzivních zážitků však diváci prožili mnohem víc!

 

Stále živý odkaz Přestože myšlenka na vznik festivalu ve Smetanově rodišti je staršího data, teprve díky společenským proměnám v roce 1948 se podařilo záměr následujícího roku uskutečnit za důsledné pomoci a všestranné podpory litomyšlského rodáka, akademika Zdeňka Nejedlého. Nejenže totiž byl hrdým lokálpatriotem, ale coby nesporně uznávaný muzikolog (a rovněž všestranně obeznalý historik) dokázal vklad Smetanova odkazu citlivě a všestranně docenit a zařadit do kontextu vývoje nejen české, ale i evropské hudby. Litomyšlští osvícenci v čele s hudebně zaníceným Jaromírem Metyšem využili Nejedlého obecného respektu, odborného i společenského, aby se idea z roku 1946 stala po společensko-politických změnách skutečností. Dlužno dodat, že podobné tendence se již (právě díky Nejedlému a dalším) v Litomyšli projevovaly v roce 1924 a dříve.

 

Foto popis| Ondrej Lenárd

Foto popis| Z nové ostravské inscenace opery Braniboři v Čechách

Foto autor| FOTO – archiv SL/ František RENZA

Generální partner

Dostávejte informace
s předstihem:

© Smetanova Litomyšl 2022
Designed by: wwworks.cz