Pygmalion na zámku v Nových Hradech

Search
Close this search box.

3.8.2015    Hudební rozhledy    str. 11   Festivaly, koncerty Helena Havlíková   

Ačkoli v posledních letech zažívá ve světě Jean Phillipe Rameau boom i jako operní skladatel, u nás se objevuje zřídka. Přitom Castor a Pollux ve Stavovském divadle v roce 1999 s Collegiem 1704, a zejména loňská La Platée v produkci Hudebního festivalu Znojmo se staly mimořádnými událostmi. A v roce 2010 byl Zéphyr vhodnou volbou pro představení studentů Pražské konzervatoře. Stejně příhodný byl nyní i Pygmalion pro festival Smetanova Litomyšl. Česká premiéra díla, považovaného za jeden z nejlepších z Rameauových jednoaktových act de ballet, tak byla v každém případě dramaturgickým obohacením naší operní krajiny.

 

Smetanova Litomyšl už pátý rok zpestřuje svůj operní program převzatých produkcí o původní nastudování barokní opery. Pygmalionovi předcházela v minulých ročnících Purcellova Královna víl a Scarlattiho Armida. Tato festivalová linie je koncipována jako pozvání manželů Kučerových, současných majitelů rokokového zámku v Nových Hradech, přezdívaného české Versailles, na hostinu kulinarni (s vybranými pochoutkami z jelenů a daňků z místního chovu) i operní. Když je hezky a teplo, představení se konají v přírodním amfiteátru se scenerií vzrostlých tisů, když ošklivo, tak se produkce odehrává pod trámy v podkroví rozlehlého špýcharu.

Do takového prostoru se Rameaův Pygmalion hodil přímo skvěle, a to po všech stránkách. Jde o stručnou, ani ne hodinovou operu s rozsáhlými tanečními scénami, jak je pro francouzské hudební divadlo nejen baroka typické (Pygmalion měl premiéru v Pařížské opeře roce 1748 a Rameau ji podle svých slov vytvořil za pouhých osm dní). Libreto Ballota de Sovot podle Ovídiových Metamorfóz vychází z mýtu o sochaři Pygmalionovi, který se zamiloval do svého díla tak, že bohyne Lásky vyslyšela jeho prosby a sochu krásne ženy oživila.

Režisérka Magdalena Švecová s choreografkou Andreou Miltnerovou ve svém nastudování nápaditě využily postupně ožívající sochy pro tance, ve kterých se podařilo skloubit barokní i současné prvky včetně akrobacie. Navíc přišly s neočekávaným – a zajímavým -vyústěním: po úvodní hádce s pozemskou ženou Céphise a Pygmalionově vzplanutí k vlastnímu sochařskému výtvoru se sochař nakonec vrátí ke své pozemské ženě. A socha, která dává výrazně najevo své zklamání, je vrácena na podstavec. Obtížný pěvecký part Pygmaliona ve vysoké poloze na pomezí tenoru a mezzosopránu haut-contre zvládl Jaroslav Březina nejen po pěvecké stránce, včetně velmi dobré deklamace, ale podařilo se mu přesně vyjádřit i „vnitřní rozervanost duše“ tohoto umělce. Marie Fajtová dodala svému výstupu bohyně Venuše v blyštivých rudých šatech patřičný sopránový lesk. Petra Havránková v roli sochy obdivuhodně propojila požadované pěvecké nároky s tanečními i hereckými, když se ožívající socha postupně učí smát, plakat, radovat se, ale i divit. Včlenila se do skupiny ostatních profesionálních tanečníků, kteří po strnulém pózování rozpohybovali sochy do náročných tanečně-akrobatických kreací. A sympatické bylo zapojení pěveckého sboru ROS pod vedením Milana Motla. Studenti Pedagogické školy z Litomyšle stačili nejen na zpěv, ale i – pro ně neobvyklou – taneční složku. Festival zaslouží uznání, že v rámci takové produkce dává příležitost místnímu souboru.

Dirigent Jakub Kydlíček vedl komorní orchestřík Ensemble 18+ k přiměřené odlehčenosti v tempech i dynamice. V dnešní době diskusí o způsobu interpretace barokních oper však vyvstává otázka kombinace moderních nástrojů při zachování francouzského originálu. Vzhledem k tomu, že nebyly použity titulky a v inscenaci vystupovali pouze čeští sólisté, se lze domnívat, že v českém překladu by si publikum ve zcela zaplněném špýcharu užilo Pygmalionových vnitrních svárů, ale i komických až satirických narážek ještě více.

Operní stagiona zaměřená na předklasickou operu je obohacením nejen festivalu Smetanova Litomyšl. Přináší i vklad do debaty o interpretačních možnostech nad stále širší škálou produkcí barokních oper z dílny Hudebního festivalu Znojmo, který po hudební stránce zaštiťuje Roman Válek, Collegia 1704 s Václavem Luksem nebo Olomouckých barokních slavností a Ensemblů Damian v poetice Tomáše Hanzlíka.

 

***

 

Jean-Phillipe Rameau: Pygmalion. Hudební nastudování Jakub Kydlíček, režie Magdalena Švecová, scéna a kostýmy Petra Lebdušková, choreografie Andrea Miltnerová. Festival Smetanova Litomyšl, česká premiéra 17. 6. 2015, Nové Hrady, psáno z představení 19. 6. 2015. *

 

Foto popis| Jan Březina (Pygmalion) a Karolína Bubleová Berková (Céphise)

Foto popis| obraz „Komenský“ u sochy Gustava Mahlera

Generální partner

Dostávejte informace
s předstihem:

© Smetanova Litomyšl 2023
Designed by: wwworks.cz