4.6.2012 Mladá fronta DNES str. 9 Příloha – Smetanova Litomyšl
O první české scénické provedení opery Henryho Purcella Královna víl na zámku v Nových Hradech je mezi diváky velký zájem. A proto se bude hrát čtyřikrát.
NOVÉ HRADY Smetanova Litomyšl už tradičně připravuje projekty, které se snaží jít dál za hranici toho, co se u letních hudebních festivalů očekává.
Projekt, který divákům nabídne první české scénické provedení opery Henryho Purcella Královna víl, situované do unikátního přírodního divadla v zámečku Nové Hrady u Litomyšle, mezi takové mimořádné počiny patří.
Se sólisty Národního divadla, Českým chlapeckým sborem Boni Pueri a souborem historických nástrojů řízeným Davidem Švecem je připravuje režisérka Magdalena Švecová.
„Barokní večer v Nových Hradech bude zahrnovat netradiční prohlídku zámku, kterou zpestří nejen milé občerstvení, ale i malé divadelní předkrmy. Hosté si pomocí jednoduché mapky budou moci vybrat, zda navštíví kromě stálé expozice zámku hudbou rozezvučený altánek, minikurz barokního tance, čarovné skříňky s výjevy z opery či jiná překvapení. Vrcholem večera pak bude samotné nastudování Purcellovy Královny víl v zahradním divadélku," líčí režisérka Magdalena Švecová.
Pořadatelé festivalu slibují, že unikátní přírodní divadlo z rostlých keřů v barokním slohu vytvoří dokonalou kulisu pro „rej" postav ze Snu noci svatojánské, který je literární předlohou opery.
K barokním produkcím patřilo občerstvení
Části díla však budou situovány i do jiných prostor zámku, takže návštěva pořadu bude skutečným Večerem na zámku Nové Hrady s hudbou, divadlem a také občerstvením, které k barokním produkcím vždy neodmyslitelně patřilo.
Projekt zaznamenal úspěch už v okamžiku, kdy začal předprodej vstupenek na festival Smetanova Litomyšl. Vzhledem k nízké kapacitě pouhých 150 míst na představení se jedná o exkluzivní záležitost a vstupenky musejí být poměrně drahé, přesto se všechna tři plánovaná provedení prakticky vyprodala během několika hodin, a pořadatelé proto nasadili titul počtvrté i na 4. července.
Soukromí majitelé manželé Kučerovi rokokový zámek v Nových Hradech nejen opravili do původní podoby, ale snaží se do něj vrátit i jeho dřívější život. K tomu vždy patřila společenská setkávání se salónními koncerty, divadelními a hudebními produkcemi, samozřejmě i hostiny a vybraná společnost. Do zahrady vysadili keře rozmístěné podle schématu dřívějších barokních divadel, kde rostlá proscénia tvoří přirozené zákryty herců a vytvářejí prostor pro rozehrání děje. Po letech divadlo „dorostlo" a může být konečně využíváno. Vznikla dohoda s pořadateli Mezinárodního operního festivalu Smetanova Litomyšl o pořádání pravidelné letní stagiony, uvádějící několik představení zvláště nastudovaného vhodného operního titulu v období začátku prázdnin. Pro první ročník byla vyzvána ke spolupráci režisérka Magdalena Švecová, která se svým manželem, dirigentem a všestranným muzikantem Davidem Švecem, zvolila právě titul Královna víl.
Nechybí nymfy, elfové a hudební výstupy
Dílo barokního zakladatele anglické opery je pro svou formu často nazýváno semi-operou či anglickou maskou. Předlohou se stalo anonymní zpracování Shakespearova Snu noci svatojánské, přičemž jsou mluvené texty a situace mírně upravené, mezi ně jsou pak vložena hudební čísla, především pro scény týkající se nadpřirozena, nechybí nymfy, elfové… Výstupy jednotlivých postav v áriích, madrigalových ansámblech, sborech a tanečních číslech však s dějem Shakespeara nikterak nesouvisí. Vedle sólových partů, například Opilý básník, Noc, Mlčenlivost, jsou zde obsáhlé finální výjevy -např. alegorie čtyř ročních období a podobně.
Ve své původní podobě byla Královna víl provedena v Londýně roku 1692. Partitura byla nalezena až v roce 1900 a následně mělo dílo novodobou premiéru v Cambridge roku 1920.
Henry Purcell byl nejvýznamnější anglický hudební skladatel období baroka. Historicky je považován za jednoho z největších skladatelů Albionu. Purcell inkorporoval do své hudby soudobé italské a francouzské stylistické prvky, a pomohl tak ke vzniku zvláštního, artificiálního britského stylu hudby (občas pro svoji umělost kritizovaného), jehož rysy lze nalézt i mnohem později v tvorbě moderních anglických skladatelů, především u jejich nejvýraznějšího neoklasicistního reprezentanta Benjamina Brittena.
Foto popis| Majitelé Zámek spravují a vylepšují manželé Kučerovi.
Foto popis| Zámek Nové Hrady Dějištěm představení bude romantický zámek postavený ve stylu rokoka.
Foto popis| Henry Purcell V roce 1836, více než sto čtyřicet let po skladatelově smrti, byl v Londýně založen Purcellův klub, jehož úkolem bylo podporovat provozování autorovy hudby. Jeho činnost trvá dodnes.
Foto autor| Foto: Michal Klíma, MF DNES
