Než budete pokračovat: stručně o cookies, které používají naše webové stránky

Cookies jsou malé soubory ukládané do Vašeho prohlížeče, které běžně používá většina webových stránek. Jsou užitečné pro Vás i pro nás.

Na našich stránkách využíváme cookies nezbytné k zajištění funkčnosti webu, analytické cookies ke sběru a vyhodnocení dat ve službě Google Analytics a FB pixel cookies služby YouTube, protože si na našem webu můžete přehrát videa nahrána primárně na YouTube.

Abychom mohli zajistit efektivní a příjemné fungování našeho webu, prosíme Vás o jejich povolení. Jak spravujeme Vaše osobní údaje a jaké cookies používáme, si můžete přečíst zde.


Kultura není nevýdělečná!

14.11.2015    Haló noviny    str. 4   Z kultury Tomáš HEJZLAR      

Proč neakceptujeme dobré zkušenosti ze zahraničí?

V minulých dnech se v reprezentačních prostorách Senátu Parlamentu České republiky uskutečnila konference Asociace hudebních festivalů České republiky (AHF). Na programu zazněly teze na téma uměleckých i ekonomických přínosů festivalů klasické hudby u nás a v zahraničí. Záštitu nad průběhem převzali společně s dalšími politiky také předseda Senátu PČR Milan Štěch, předseda Poslanecké sněmovny PČR Jan Hamáček a ministr kultury Daniel Herman.

 

Společně se zástupci bezmála dvou desítek hudebních festivalů, jež působí na území naší republiky, se jednání v nádherném prostředí historického Rytířského sálu Valdštejnského paláce účastnili také experti především z kulturních a ekonomických kruhů. Přednesené příspěvky reprezentovaly význam existence festivalů umělecké hudby z různých aspektů. Mezi účastníky konference, jichž se sešla téměř stovka, byli zástupci z řad odborné i laické veřejnosti, také řada umělců, politiků i studentů.

            »Běžný návštěvník koncertu vnímá pouze uměleckou hodnotu -i s poukazováním na její pomíjivost je ovšem na nás, abychom osvětlili široké spektrum vlivu těchto festivalů nejen na jednotlivce, ale na celou společnost,« uvedl v úvodu prezident AHF Jaromír Boháč.

            Jednotlivé příspěvky, vesměs představené renomovanými odborníky, demonstrovaly efekt reprezentativních hudebních festivalů například i z hlediska vlivu na zaměstnanost v regionu konání či v rámci uplatnitelnosti nejrůznějších uměleckých profesí.

Řečníci nejednou poukázali na vazby mezi festivaly a turistickým ruchem, někteří připomněli vliv hudby na psychiku a sociální cítění či jiné vazby.

 

Živá kultura spíše jen živořila

 

Povzbudivě zazněla slova ministra kultury Daniela Hermana, jenž mj. uvedl, že »bez státní podpory, jež umožňuje udržet širokou a pestrou nabídku kulturních akcí, by byla ochuzena nejen česká kulturní veřejnost, ale také česká ekonomika«. Herman uvedl, že v posledních dvou letech se ministerstvo snaží integrálně podporovat živou kulturu. Ta u nás totiž procházela od 90. let krizovými obdobími.

Vyvrcholilo to v době, kdy resortu šéfovala často kritizovaná ministryně Hanáková.

            Nynější ministr své vystoupení podpořil také ekonomickými statistikami. Zatímco například v roce 2014 bylo u nás na živou kulturu vynaloženo pouhých 348 milionů korun, jež byly investovány na podporu 1751 projektů, což byl pochopitelně stav hluboce poddimenzovaný, až žalostný, letos se naopak podpora zvýšila na 588 milionů korun. Pro rok 2016 ministerstvo počítá dokonce s rozpočtem 721 milionů korun. Mělo by to oživit oblast živého umění ve všech jejích sférách. Oproti letošku by to znamenalo nárůst ve výši 22,6 %. Zároveň ministr avizoval vznik nového systému coby integrovaného evaluačního nástroje pro rozdělení dotací. Předeslal, že »na základě analýz a studií, vypracovaných ministerstvem kultury, existuje více variant řešení v zájmu transparentnosti a optimalizace grantového systému«.

 

Zkušenosti ze zahraničí

 

Situace podpory kvalitní kultury je u nás v některých aspektech velmi špatná – v porovnání se zahraničím až tristní. Například ve srovnání s Rumunskem, jež nepatří ke špičkovým evropským státům, jsme na tom u nás dokonce ještě hůř. Přítomní se zájmem vyslechli příspěvek Bernda Gaubingera, jednatele Salcburského velikonočního festivalu. Na konkrétních faktech prokázal, že festivaly umělecké hudby mohou být prospěšné nejen z hlediska estetické kultivace, tedy ve výsledném stavu i zkvalitňování morálního profilu společnosti, ale rovněž z aspektů ekonomických.

            »Moje zkušenosti – kromě jiných podkladů – jsou založeny na výzkumu 3500 respondentů. Vyplývá z nich například, že náš festival každoročně vygeneruje téměř tři sta milionů eur,« uvedl Gaubinger. Akce totiž do města láká zvýšený počet turistů, kteří zde kromě nákupu vstupenek utrácejí i za hotely, restaurace a další služby. »Podle našich průzkumů to u jednoho návštěvníka činí přes tři sta eur denně – a to v Salcburku obvykle zůstávají asi týden. Mohu tedy oprávněně konstatovat, že co stát do kultury investuje ve formě dotací,

            v jiné podobě se státní pokladně i s daněmi vrací – dokonce až trojnásobně. A to již nehovořím o podpoře zaměstnanosti v místě konání festivalu a dalších nesporných faktech. Podobně je tomu ovšem také ve Vídni, na festivalu v San Remo či jinde. Jen u nás v Salcburku se každoročně jedná o ekonomický přínos ve výši okolo tří set milionů eur – pochopitelně s každoročním opakováním.« Podobné výsledky, jako jednatel Salcburského velikonočního festivalu

            Gaubinger, představil také Paul A. Gessl, jenž je jednatelem Dolnorakouské holdingové struktury kulturních institucí (Niederösterreichische Kulturwirtschaft GmbH) a rovněž jednatelem Festivalu Grafenegg. Na existenci dvou velkých rakouských festivalů, fungujících na platformě ideálně vyvážené podpory veřejného i soukromého sektoru, prezentovali oba řečníci model, který je vysoce efektivní po stránce kulturní i ekonomické. Měl by tedy jistě být středem pozornosti i našich politických představitelů.

 

Nejsme na tom dobře!

 

Podobné ekonomické aspekty – a nejen v případě festivalů klasické hudby – uvedla ve svých tezích rektorka pražské Vysoké školy ekonomické (VŠE), profesorka Hana Machková, CSc. V příspěvku nazvaném Význam ekonomického vzdělávání pro oblast kultury s příkladem oboru Arts management na VŠE například uvedla, že »naše festivaly umělecké hudby mají sice vysokou úroveň, nedokážeme však tyto přednosti vhodně využít, zejména v mezinárodní komunikaci«. Rektorka VŠE dále uvedla: »Nelze podporovat všechno, tedy i akce nekvalitní či komerčně orientované. Je nutné vybírat podle hodnot a navazovat na tradice. Ty jsou sice ojedinělé, současnost však na ně navazuje jen málo. A ve financování kultury u nás jsme na tom ve srovnání s většinou Evropy mnohem hůř.«

 

Podpory generují nové příjmy

 

Na základě výstupů z Analýzy přínosů hudebních festivalů poukázal znalec tematiky doc. Zdeněk Tůma na skutečnost, že »každá jedna koruna vložená do podpory hudebních festivalů vygeneruje pro veřejné rozpočty 1,98 Kč prostřednictvím daňových příjmů«.

            V podobně odborném i obecně obeznalém duchu se nesly také ostatní referáty. Byly věcné, často však nepříliš lichotivé. Například Roman Dietz, ředitel Severočeské filharmonie Teplice a současně předseda Asociace symfonických orchestrů a pěveckých sborů ČR, poukázal na skutečnost, že vysokoškolsky vzdělaný kvalitní hudebník u nás pobírá průměrně měsíčně 14 000 Kč hrubé mzdy. »To ho samozřejmě nejenže umělecky demotivuje, ale nutí k přivýdělkům jinde,« konstatoval Dietz. Také skutečnost, že samostatné orchestry nemají kraje Liberec a Vysočina, je stav hodný pozornosti státního aparátu.

 

Vzdělanost i ekonomika

 

Všichni přítomní se jednoznačně shodli, že podpora kvalitních festivalů klasické hudby není pouze zárukou šíření kulturní vzdělanosti národa, nýbrž je důležitá i coby podstatný prostředek při tvorbě ekonomických přínosů do státní či soukromé sféry. Nabízí také generování dalších přínosných jevů společenského života a jeho pozitivního vývoje. Nikdo totiž nepochybuje, že kvalitní hudba -tedy také její prezentace – nejenže plní důležité parametry estetického rozvoje jedince a celé společnosti, ale současně napomáhá k sociální soudržnosti. Daří se to díky funkci emotivního obohacování rovněž v mezigeneračních vztazích. V neposlední řadě jde ovšem také o to, že kromě těchto předností hudební festivaly mohou napomáhat ve svém druhotném plánu také rozvoji ekonomiky měst, regionů i celého státu. Často se na tuto skutečnost u nás neprávem zapomíná.

 

***

 

Mezi účastníky byl i radní pro kulturu a památkovou péči Středočeského kraje Zdeněk Štefek. »Se zájmem jsem vyslechl všechny příspěvky. Dohodl jsem prezentaci výstupů na Komisi Rady Asociace krajů pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch. Kultura totiž není jen popelkou, na kterou se dostávají drobky v době mimo krize. Je důležitým pilířem lidské civilizace, i s přínosy ekonomickými,« konstatoval.

 

Foto popis| Záběr z festivalu Smetanova Litomyšl

Foto autor| FOTO – archiv

Generální partner

Dostávejte informace
s předstihem:

© Smetanova Litomyšl 2022
Designed by: wwworks.cz