Lidové umění mne učí poctivosti a čistotě

26.6.2015    Haló noviny    str. 3   Z domova  Tomáš HEJZLAR     

Rozhovor Haló novin se skladatelem Jaroslavem Krčkem

 

* Pane Krčku, většina posluchačů si vás spojuje se souborem Musica Bohemica…

             Ano, jsem jeho zakladatelem a již čtyřicet let jeho uměleckým vedoucím.

 * A není vám to trochu líto, že se více neví o dalších vašich aktivitách, zejména v oblasti umělecké hudby?

             Není, neboť i v souboru Musica Bohemica umělecká hudba od počátku žije.

 * Jak jste se k lidovému umění dostal?

             Vetkaly mi lásku k němu asi sudičky – a také matka. Velmi pěkně zpívala.

 * Pocházíte z jižních Čech, své aktivity jste však rozšířil i na další teritoria, například do Plzně…

             Tam jsem byl šest let zaměstnán jako dirigent a hudební režisér v rozhlase.

 * Zdá se, že folklor u nás bývá oproti jiným zemím upozaďován…

             Nebyl upozaďován, to až v posledních asi tak dvaceti letech. Je to zřejmě proto, že jsme si sem pustili příliš západní kultury různých kvalit…

 * Měl folklor vliv na vaši tvorbu?

             Naprostý, klíčový. Vede mne k čistotě a opravdovosti.

 * Kde vás mohou zájemci o lidové umění nejčastěji vidět a slyšet?

             Vidět na podiu při koncertech souboru Musica Bohemica. Bližší informace jsou k nalezení na našich stránkách www musicabohemica.eu. A slyšet? Jednou za měsíc v Českém rozhlase v neděli ráno na stanici Dvojka, dříve to byla Praha 2.

* Můžete se o tomto souboru zmínit víc?

             Soubor Musica Bohemica je nyní jedenáctičlenné komorní těleso, které interpretuje skladby od barokní hudby, přes odkazy lidové a anonymní tvorby až po současnou tvorbu.

 * Co pro vás osobně lidová hudba, lidové umění znamená?

             Učí mne poctivosti, srozumitelnosti a čistotě.

 * Před více než půlstoletím jste se stal na pražské konzervatoři studentem u hudebně progresivního skladatele Miloslava Kabeláče. Jeho tvorba však s lidovou hudbou nemá mnoho společného – došlo třeba k polemikám, nebo dokonce k názorovým sporům?

             Ne, Kabeláč nás na lidové umění naopak navedl – a sám je miloval.

 * Ovlivnil vás kompozičně?

             Ano i ne. V myšlení ano, v hudebním vyjádření ne.

 * Na letošní Smetanově Litomyšli zazní 29. června světová premiéra vaší nedávno dokončené kompozice Krédo Mistra Jana. Byl to váš námět, nebo jste byl osloven dramaturgem festivalu k vytvoření díla s touto tematikou?

             Byl to můj námět, záměr. Chtěl jsem už dávno napsat něco k Husově poctě. Teď to byla už přímo výzva.

 * Co pro vás odkaz Jana Husa znamená především?

             Čistotu, pevnost charakteru a vůli nezradit v sobě Boží pravdu. Jiná není.

 * Myslíte, že je Husův odkaz doceněn?

             Zatím ne tak, jak by si zasloužil. Snad pomohou letošní oslavy, díky nimž se dostane více do povědomí lidí.

 * Hus byl nejen teolog, myslitel a reformátor jazykový, ale také prý autor písní.

             Ano, to je skutečně tak.

 * Studoval jste nejen kompozici, ale také dirigování, jemuž se však věnujete – pokud tuším – méně. Nebyla to vlastně ztráta času?

             Studoval jsem dirigování u Bohumíra Lišky a stále občas diriguji některé orchestry. Pořídil jsem i mnoho nahrávek.

 * Kdysi jste coby hudební režisér v Supraphonu natočil jako první digitální nahrávku u nás Smetanovu Mou vlast s Václavem Smetáčkem…

             Ano, ta Smetáčkova nahrávka z roku 1984 je jedna z nejlepších.

 * Roku 1977 jste zkomponoval cyklus Maiestas Carolina – tedy rovněž historické téma. Nacházíte s letošní novinkou v rámci Smetanovy Litomyšle nějaké paralely?

             Ne, to je úplně jiná záležitost.

 * Myslíte, že je to s kulturou u nás obecně dobré, nebo špatné – a ve srovnání s jinými zeměmi lepší, nebo horší?

             U publika to rozhodně horší není. Horší je to však se státní podporou.

 * Jaké změny byste doporučoval k zlepšení stavu?

             Nahradit v určitých funkcích neodborníky za odborníky.

 * Myslíte, že současné obecné i hudební školství se tuto momentální situaci snaží řešit?

             Myslím si, že hudební školství je u nás na docela dobré úrovni. Horší je to se základním školstvím. Tam vymizela základní morální a kulturní výchova.

 * Reformátor Jan Hus je spojen s pojmy pravda, morálka a podobně. Mohl byste se k tomu závěrem vyjádřit?

             Pravda, jak se pojímá, je relativní. Celá staletí lidé bojují za jakousi pravdu. Ale kde je ta skutečná? Ať si na to každý odpoví dle své zkušenosti a schopnosti uvědomění.

 ***

 Celá staletí lidé bojují za jakousi pravdu. Ale kde je ta skutečná?

 Foto autor| FOTO – archiv