19.5.2009 Naše rodina str. 7 Tip na výlet

Město, které tvořilo české dějiny

Uplynulo už neuvěřitelných 750 let ode dne, kdy český král Přemysl Otakar II. udělil Litomyšli městská práva. Celoroční oslavy tohoto výročí budou vrcholit poslední víkend v květnu a druhý víkend v září, ale vy se s námi můžete podívat do historické Litomyšle, jednoho z nejatraktivnějších měst v naší republice, už nyní.

"A pojednou se do toho kalně belavého oparu vztyčily drahný kus přede mnou dvě věže, kostel mezi nimi a třetí věž štíhlá u žlutavé, impozantní budovy četných, zvláštních štítů. To zámek a pod ním a pod tím kostelem rozložené město všecko v stromoví. Litomyšl." Těmito slovy plnými okouzlení popsal v roce 1874 Alois Jirásek, novopečený suplent litomyšlského gymnázia, své první dojmy z města.
Malebnost historické Litomyšle, která bývala druhým největším východočeským městem po Hradci Králové, inspiruje dodnes a stále k sobě přitahuje tvůrčí osobnosti, umělce. Z její ojedinělé atmosféry v minulosti čerpala řada velikánů české kultury, jako byli právě Jirásek, Bedřich Smetana či spisovatelky Božena Němcová a Tereza Nováková, ale i další osobnosti, například grafik Josef Váchal nebo národní buditelka Magdalena Dobromila Rettigová, která v Litomyšli zemřela.

Slavné souhvězdí: Smetana, Němcová a Jirásek

Pokud zavítáme do Litomyšle vlakem, na hlavní Smetanovo náměstí, které je velmi dlouhé a plné historických budov, se dostaneme Havlíčkovou ulicí. Najdeme tu radnici s vysokou věží a také významný dům U Rytířů z 16. století, kde je dnes výstavní síň.
Smetana se 2. března roku 1824 narodil ve zdejším zámeckém pivovaru, jeho otec tam pracoval jako sládek. Pan Smetana z radosti nad narozením syna nechal vyvalit na dvůr sud piva a slavil spolu s chasou celý den a noc. Dnes je v bývalém pivovaru možno navštívit Smetanův byt, kde uvidíte i vybavení ze skladatelovy doby.
Mladý Bedřich již v šesti letech koncertoval na litomyšlském zámku. Rodina se však krátce nato odstěhovala do Jindřichova Hradce a Smetana své rodiště spatřil již jen dvakrát – v září 1867, a pak v roce 1880, kdy se zúčastnil slavnostního odhalení pamětní desky na svou počest. Presto tóny jeho skladeb znějí i současným městem, každý rok se zde pořádá oblíbený festival klasické hudby nazvaný Smetanova Litomyšl.
Další osobností, která je neodmyslitelně spjata s tímto městem, je Božena Němcová. Také ona zde strávila jenom krátkou část života, poprvé v letech 1839-40, v té době se jí narodil syn Karel, a podruhé v roce 1861, kdy se sem vrátila již značně vyčerpaná, nemocná a unavená stářím. Jen málokdo ví, že tato ušlechtilá, později obdivovaná spisovatelka, zde trpěla ponižováním a pohrdáním místních měšťanů. Přestože Němcová intenzivně pracovala na korekturách svých spisů pro litomyšlského nakladatele Augustu, trpěla velkým finančním nedostatkem. V tomto životním období byla zkrátka chudší než kostelní myš – a také její potrhané šaty se blížily spíše vzhledu myšího kožíšku než róbě úspěšné spisovatelky. Možná právě tyto vnější znaky bídy byly mezi povrchními měšťany zdrojem pohrdání…
Rozmanité charaktery obyvatel Litomyšle zachytil mistrně Alois Jirásek ve Filosofské historii, starobylé domy jej inspirovaly k sepsání řady povídek. Litomyšl začala výrazně ovlivňovat jeho tvorbu od roku 1878. Tehdy se pustil do literární kresby maloměstských obrázků, ať již humorných či smutných. Později o tom Jirásek poznamenal: "Litomyšl mně dala hodně popudů, mnoho jsem tu našel, postavy, události, detaily. Skoro všechny mé práce, jejichž dějištěm je toto staré město, mají svůj základ ve skutečnosti, až na některé postavy mnou vytvořené, ovšem v duchu doby, ve které vystupují."

Zámek jako dar z lásky

Litomyšl je proslavená nejen díky významným osobnostem, které zde žily, ale také svými unikátními architektonickými památkami. Zejména renesanční zámek z druhé poloviny 16. století, který je od roku 1999 zapsán na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, stojí za návštěvu. Tak zachovalý renesanční arkádový zámek italského typu se sgrafitovým zdobením je světovým unikátem. Na zámek si vyšlápneme z náměstí do kopce Jiráskovou ulicí. Brzy se v našem horizontu objeví sgrafity vyzdobená vstupní brána zámku. Projdeme branou a máme celý zámek před sebou jako na dlani. Díky svému vzdušnému arkádovému členění působí zámek na první dojem, jako by se vznášel nad městem na oblaku. Na jeho podobě se podílel například Ital Giovanni Battista Aostalli, který navrhoval také známý pražský Belveder.
Jasně bílé sgrafitové zdobení venkovních stěn v sobě ukrývá více než osm tisíc motivů – každé psaníčko bylo totiž vytvořeno jako originál! A tak zde objevíme mořskou pannu, čenichajícího psa, ladnou dívku či neznámé exotické plody. Původně bylo sgrafitování provedeno proškrabováním horní světlé omítky do spodního lehce okrově zbarveného podkladu. V průběhu oprav roku 1952 byla sgrafita hnědavě přibarvena. Obnova sgrafit je nesmírně nákladná záležitost a vyžaduje velmi časté opravy. Na jejich renovaci pracoval od roku 1972 po dobu několika let sochař Olbram Zoubek ještě s několika dalšími umělci. Za celou existenci zámku nebyla psaníčka nikdy tak dobře "čitelná" jako dnes.
Zámecká sgrafita jsou v Litomyšli tak oblíbená, že stejný motiv zvolili při výzdobě interiéru také majitelé nejznámějšího místního hudebního klubu Kotelna.
Historie zámku je jako příběh z červené knihovny. Stavba by nikdy nevznikla nebýt lásky mezi španělskou princeznou Marií Manrique de Lara a vlastníkem Litomyšle Vratislavem z Pernštejna. Protože byli oba katolíci, nechali si v zámku vybudovat kapli. Aby se španělská princezna cítila na zámku jako doma, byly pokoje vybaveny španělským nábytkem. Majitelé sem také nechali převézt španělskou obrazovou galerii. Paní Marie Manrique de Lara se proslavila nejvíce tím, že přivezla do Čech sochu Pražského Jezulátka.
Pozoruhodné je i zámecké divadlo. Na zámku byla loni otevřena expozice historických klavírů a barokní scénografie. Návštěvníci si mohou prohlédnout desítky klavírů různého stáří i původu. Na vybrané nástroje si dokonce mohou zahrát.

Jak tráví den Zoubkovy ženy v Klášterních zahradách?

Na podobě současné Litomyšle se výrazným způsobem podílí i sochař Olbram Zoubek. Kromě toho, že zde má svůj vlastní ateliér a v zámeckém sklepem' stálou expozici soch, vytvořil pro nově upravené Klášterní zahrady líbezné sousoší. Čtyři postavy žen napřahujících ruce k pohlazení odrážejí své vnadné postavy na vodní hladině malého bazénku, kde je možné si v horkém letním dni dopřát i koupel. Pokud jste unavení, můžete se také příjemně natáhnout na velkých plochách hebkého trávníku, které jsou k odpočinku přímo určeny.
Klášterní zahrada měla v minulosti kromě užitkovou i okrasnou funkci. Ještě než byl postaven barokní piaristický chrám. ke kterému zahrady patří, prošla renesanční úpravou. V době baroka zde byla zelinářská a ovocná zahrada, v části byla štěpnice. Klid zde hledali nejen živí, ale i mrtví. V části zahrad se totiž nacházel katolický a protestantský hřbitov.
Zahrady byly používány do 30. let minulého století, ovšem po odchodu piaristů z Litomyšle v roce 1948 zpustly. Neutěšená situace trvala až do roku 1999, kdy byla dokončena přestavba zahrady. Vítězný návrh pochází od Zdeňka Sendlera z Brna, který pojal zahradu jako divadlo, tedy místo, které naskýtá vzrušující výhled na střechy a věže Litomyšle, po kterých v letních dnech tančí sluneční paprsky a v zimě skotačí sněhové vločky.
V současnosti je park hojně navštěvován. Potkáme zde lidi všech generací, především však ty, kteří touží po harmonickém odpočinku. Soulad duše a těla, spojení přírody a člověka, to vše je možné nalézt v Klášterních zahradách skrytých za opukovou zdí.

Váchalův svět

Čím by bylo město, kdyby v něm alespoň na chvíli nežila nějaká záhadná osobnost? Právě takovou postavou vymykající se běžným normám byl Josef Váchal. Proslavil se především jako knižní grafik a tvůrce mnoha grafických listů. Ze všech technik ovládl nejlépe dřevoryt. Byl však nadán nejen výtvarně, ale také literárně. Do jeho díla kromě malby, kresby, vyřezávaných sošek a plastik, nábytku, keramiky, patří i prózy, vlastní, vesměs originální slovesná tvorba.
Na přání důchodenského úředníka, amatérského tiskaře a milovníka umění Josefa Portmona, vytvořil skvělé fresky v jeho domě v Litomyšli. V dnešní době je z tohoto objektu vytvořeno muzeum nazvané Portmoneum (objekt tak pojmenoval Váchal v roce 1924 ve svém Krvavém románu). Najdeme jej v ulici Terezy Novákové. Kromě fresek si můžeme prohlédnout i originální nábytek, který je dokonale vzhledově i obsahově propojen s freskami okolo. Na výzdobě pracoval od roku 1920 a dokončil ji za čtyři roky. Celek je zdánlivě těžko čitelný, neboť představuje zvláštní směsici myšlenkových proudů, obrazy ďáblů, skřetů a duchů, které jsou propojovány s klasickými tématy křesťanské ikonografie, ale i s odkazy na hinduistickou Bhagavatgítu a další orientální prameny. Když poprvé vstoupíte do těchto místností, překvapí vás intenzivní barevnost fresek, máte pocit, jako byste se vrátili o několik staletí zpět do minulosti, do doby, kdy ještě neexistoval knihtisk a lidé tudíž uchovávali důležité ideje prostřednictvím obrazu, třeba právě fresek v kostele. Umění z Váchala přímo čišelo, jako by pouhým mávnutím jeho ruky barvy samy stékaly po stěnách tak, že nakonec vytvořily zvláštní záhadný svět.
Váchalův odkaz dodnes budí rozporuplné reakce. Někteří jej zatracují jako vyšinutého umělce, který ztratil vztah k realitě, jiní se nechávají uchvátit bohatstvím jeho vizí. Samotné Portmoneum patří od roku 1991 nakladatelství Paseka. Fresky v té době bohužel byly již ve velmi žalostném stavu a bylo nutné je zrekonstruovat. V polovině roku 1993 bylo Portmoneum slavnostně otevřeno pro veřejnost. Restaurátoři, kteří se podíleli na obnově Váchalových fresek, dali podnět ke vzniku Institutu restaurování a konzervačních technik v Litomyšli. V současné době institut absolvovalo mnoho výtvarníků, kteří se podílejí na opravách památkových staveb v celé zemi.

***

SMETANOVA LITOMYŠL Mezinárodní operní festival Smetanova Litomyšl je po Pražském jaru druhým nejstarším hudebním festivalem u nás. Koná se již od roku 1949 v rodišti zakladatele české národní hudby Bedřicha Smetany. Jeho hlavní programovou náplní jsou operní inscenace, ale také galakoncerty, oratoria, a formy, v nichž je dominantou vokální umění, ale i projekty přesahující do jiných žánrů. Letos se bude konat od 12. června do 6. července, zazní tu mj. Rusalka s Dagmar Peckovou v pěvecké dvojroli, Hudebně taneční pořad Jiřího Pavlici Studánko, Rubínko, vokálně instrumentální projekt cimbalistky Zuzany Lapčíkové či netradiční opera Aleše Březiny o procesu s Miladou Horákovou.

KLÁŠTERNÍ ZAHRADY
Po zásadní rekonstrukci byly Klášterní zahrady slavnostně otevřeny 2. září 2000 v rámci oslav Dnů evropského dědictví netradičním svatebním ceremoniálem za přítomnosti několika desítek starostů historických měst a téměř 3000 dalších hostů, Areál zahrad má rozlohu přes jeden hektar. Návštěvník tu najde altán s výhledem na město, obří "šachovnici" a četné květinové záhony. Plochy trávníků jsou určeny k volnému pohybu i odpočinku. V centru zahrad se nachází bazén s mlhovištěm a několika sochami Olbrama Zoubka.

INFO NA CESTU DOPRAVA: vlakem z Prahy po trati č. 011 do Kolína, následně č. 010 do Chocně a odtud tratí č. 018 do Litomyšle. Autem pojedeme po dálnici E 67 až do Hradce Králové, kde se napojíme na silnici E 442 (35) vedoucí do Litomyšle. UBYTOVÁNÍ: nejlepší najdete v nádherně renovovaném hotelu Aplaus s výbornou restaurací, tel.: 461 614 900, 725 810 590, e-mail: recepce@hotelaplaus.cz, www.hotelaplaus.cz. Levnější ubytování pak naleznete v některém z četných penzionů, třeba v Pensionu Paseka v centru, v domě s nádhernými sgrafity, www.paseka.cz/pension, tel.: 461 614 723. ZAJÍMAVOSTI V OKOLÍ: Naučná stezka v lese na Černé hoře (1 km, na kole 10 min.) Terén mohou pro svou rekreaci plně využít chodci, běžci i cyklisté. Růžový palouček (7 km od Litomyšle), památné místo u obce Morašice s porostem zvláštního druhu stepní růže Rosa gallica. K pozemku se váže řada pověstí, např. loučení pobělohorských exulantů s vlastí, od r. 1921 je zde pomník českých bratří a J. A. Komenského. Nedošínský háj (3 km od Litomyšle) je státní přírodní rezervace o rozloze 30 ha zřízená pro ochranu dubohabrového lesa. S přilehlými rybníky tvoří významnou ornitologickou lokalitu. Hájem prochází naučná stezka s 9 zastávkami.

Foto popis| Lytomyšlský zámek je jako utkaný z krajky
Foto popis| Každé z psaníček na zámecké zdi je jiné, celkem jich najdete přes 8000
Foto popis| Barokní chrám s klášterním byl postaven pro mnichy piaristy
Foto popis| Smetanovo náměstí má podlouhlý tvar, obě strany lemují domy s podhoubím
Foto popis| Posadte se, jestli jste obr!
Foto popis| Bronzové ženy přímo vybízejí ke koupání
Foto popis| Původní psací stůl Bedřicha Smetany – jak dokládá cedulka
Foto popis| Byt smetanových rodičů v budově pivovaru, kde se Bedřich narodil.
Foto popis| Slavný dům u rytíře na Smetanově náměstí.
Foto popis| Sgrafity je posetý i jeden z renovovaných domů u náměstí
Foto autor| Foto Lubor Falteisek