„Mistr Jan Hus mě provází celý život,“ svěřil se katolický kněz a pedagog Tomáš Halík

Search
Close this search box.

7.7.2015    Hradecký deník    str. 7   Rozhovor týdne TOMÁŠ DVOŘÁK IVETA KOUBKOVÁ      

„Smetanova Litomyšl patří ke kulturním klenotům naší země, a to nejen kvůli její bohaté historii,“ sdělil vzácný host letošní přehlídky

 

Rozhovor týdne

Litomyšl – Osobnost Mistra Jana Husa jej provází prakticky celý život. Možná i proto nemohl katolický kněz TOMÁŠ HALÍK (na snímku) chybět na pořadu Krédo Mistra Jana, který byl na Mezinárodním operním festivalu Smetanova Litomyšl věnován odkazu tohoto českého kněze, univerzitního učence a myslitele. Od jeho upálení v Kostnici na jihu Německa uplynulo včera rovných šest set let.

* Na Mezinárodním operním festivalu Smetanova Litomyšl jste pravidelným hostem. V Piaristickém chrámu Nalezení svatého Kříže jste sloužil tradiční děkovnou bohoslužbu a nenechal jste si ujít ani některé další festivalové pořady včetně programu k 600. výročí upálení Mistra Jana Husa, který nesl název Krédo Mistra Jana. Proč jste se rozhodl znovu přijmout pozvání do Litomyšle?

             Na Smetanovu Litomyšl jezdím pravidelně už nějakých šestnáct let. Milou tradicí je pro mě slavnostní mše, kterou jsem letos sloužil v Piaristickém chrámu svatého Kříže. Doprovázela ji velmi krásná Schubertova mše, od jejíhož prvního uvedení uplynulo letos 200 let, a hudba Franze Josepha Haydna, Johanna Sebastiana Bacha a Antonína Dvořáka. Potěšilo mě, že i tentokrát byla hojně navštívená. Pokaždé se snažím oslovit také lidi, kteří třeba běžně do kostela nechodí.

* Jako divák jste sledoval i další programy Smetanovy Litomyšle. Jak se vám zamlouvaly?

            Když už přijmu pozvání na Smetanovu Litomyšl, tak se vždycky snažím využít toho, že tu mohu alespoň několik dní vnímat výjimečnou atmosféru tohoto festivalu. Málokdy se mi během akademického roku poštěstí, že bych ušetřil nějaký volný večer na koncert vážné hudby. I proto je pro mě Smetanova Litomyšl vždy velikým svátkem. Beru ji jako oslavu krásné hudby a současně je pro mě jakýmsi ostrůvkem odpočinku, který přichází po náročných dnech spojených se závěrem akademického roku, kdy člověk musí vyzkoušet desítky, někdy až stovky vysokoškolských studentů. Litomyšlský festival beru tak trochu jako své zahájení léta.

* Proč jste se rozhodl zavítat na pořad Krédo Mistra Jana, který byl věnován 600. výročí upálení Mistra Jana Husa a v němž mimo jiné vystoupila i jedna z vycházejících hvězd současného světového operního nebe, třicetiletý český barytonista Adam Plachetka?

            Osobnost Mistra Jana Husa je pro mě životně důležitá. Dlouhá léta se jeho postavou zabývám. Byl jsem dokonce členem oficiální komise pražského arcibiskupství, která studovala husovskou otázku, a zároveň jeho advokátem v televizním pořadu Největší Čech. Jan Hus neustále prostupuje mým životem. Podílel jsem se i na přípravách letošních slavností v Praze, byl jsem aktivním účastníkem večera, který se odehrál v Betlémské kapli a který považuji za opravdu významný. Účastnili se ho zástupci všech křesťanských církví v naší zemi a jejich jménem požádali všechny ostatní o odpuštění a zároveň projevili ochotu odpustit to, co bylo namířeno proti církvi a křesťanům vůbec. Byla to velmi silná, dojímavá chvíle a současně znamení smíření.

* V čem vidíte hlavní odkaz letošních programů, které připomínaly 600. výročí upálení Mistra Jana Husa?

            Je třeba si uvědomit, že Jan Hus dlouho rozděloval křesťany v naší zemi. Dnes je podle mého názoru spíše symbolem spojení. To je velice důležité pro pochopení našich národních tradic a zároveň jde o velmi důležitý impuls do společnosti, která je mnohdy různě rozdělená. Atmosféra vzájemného porozumění, dialogu či usmíření je něco, co je naprosto zásadní pro další rozvoj společnosti a šťastný život občanů. Doufám, že celý průběh letošních oslav bude pro řadu lidí zajímavou inspirací.

* Jak podle vás odkaz Jana Husa vnímají dnešní generace?

             To se dá těžko posoudit. Na Husově památce lpí různá ideologická schémata. Jan Hus byl léta zneužíván zejména komunistickou propagandou, což ho zprotivilo několika generacím. Někdy se tyto stereotypy vracejí i dnes, což určitě není dobře. Přesto si myslím, že mezi přemýšlejícími lidmi by toto Husovo výročí mohlo být dobrou příležitostí pochopit, co by mohlo být tím poselstvím pro naše generace.

* Co by tím poselstvím mělo být?

             Nejprve je potřeba rozlišit Husovu osobnost, jeho učení a Husa jako symbol procházející dějinami. Jeho učení je z velké části záležitostí středověké teologie. Mnoho lidí se domnívá, že byl upálen za kritiku církve, což není pravda. Jeho kritický tón na adresu zkažené společnosti a církve, to byla tehdy celkem běžná rétorika. Hus rozhodně nebyl jediným kritikem tehdejší církve. Sporné články, které mu byly vytýkány v Kostnici, jsou dnes předmětem zájmu už pouze úzkého okruhu odborníků na středověkou teologii. Také debaty o eucharistii, jestli zůstává materiální či formální, asi nyní většinou společnosti příliš nehýbou. Podstatný je především Husův morální zápal a jeho důraz na roli svědomí v životě člověka i v otázce víry. Hus svým životním příběhem a smrtí nastolil mravní apel na to, abychom naslouchali hlasu svého svědomí a je na každém z nás, jak se k jeho odkazu postavíme.

* Jak se vám líbilo provedení pořadu Krédo Mistra Jana, jehož součástí byla světová premiéra stejnojmenné kantáty Jaroslava Krčka za přítomnosti autora i provedení Biblických písní v podání Adama Plachetky?

            Zaujala mě už opera Nabucco v nastudování Janáčkovy opery Národního divadla Brno, kterou jsem si na Smetanově Litomyšli nenechal ujít. Myslím, že Nabucco dodnes patří k pokladům klasické hudby. Dvořákovy Biblické písně považuji za jednu z perel české duchovní hudby. Osobně jsou mi velmi blízké a provází mě celým mým životem. Proto mě pořad Krédo Mistra Jana velice oslovil.

* Jak byste zhodnotil vaši letošní návštěvu na Mezinárodním operním festivalu Smetanova Litomyšl?

             Opět tu panovala velice příjemná atmosféra. Myslím, že Smetanova Litomyšl patří ke kulturním klenotům naší země, a to nejen kvůli její bohaté tradici. Moc si vážím všech, kteří se na organizaci této prestižní přehlídky podílejí, ať už jde o její organizátory nebo podporovatele.

 ***

 Stručná vizitka Tomáše Halíka Mons. prof. PhDr. Tomáš Halík, Th. D. (1948) je profesorem Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kde přednáší filozofii a sociologii náboženství. Od roku 1990 je prezidentem České křesťanské akademie a rektorem kostela Nejsvětějšího Salvátora, od 1. října roku 2004 pak farářem nově zřízené pražské akademické farnosti. Věnuje se rovněž mezináboženskému dialogu. Za komunistického režimu působil v náboženském a kulturním disentu, po roce 1989 podnikl přednáškové a studijní cesty po všech šesti kontinentech. Byl mimo jiné i hostujícím profesorem na univerzitách v Oxfordu, Cambridge a Harvardu. Jeho knihy vycházejí rovněž v angličtině, němčině, polštině, italštině, francouzštině, španělštině, portugalštině, maďarštině, ukrajinštině a slovinštině. Chystají se vydání i v nizozemštině, turečtině a čínštině. Papež Jan Pavel II. ho jmenoval poradcem Papežské rady pro dialog s nevěřícími (1990), Benedikt XVI. čestným papežským prelátem (2008). Je členem Evropské akademie věd a umění a řady dalších institucí, obdržel řadu literárních i jiných cen doma i v zahraničí včetně Ceny kardinála Königa (2003) a Ceny Romano Guardiniho „za vynikající zásluhy o interpretaci naší doby“ (2010), Ceny za nejlepší teologickou knihu Evropy (2011), čestného titulu „Člověk smíření“ za zásluhy o křesťansko­židovský dialog (2011) a Rytířského kříže řádu za zásluhy, udělené prezidentem Polské republiky (2012). V roce 2014 bylo jeho celoživotní dílo oceněno Templetonovou cenou. Tu získal jako první Čech. Zařadil se tak k dalším laureátům, jako byla Matka Tereza nebo dalajlama. Cena se udílí žijícím osobnostem, které svým dílem prohlubují vnímání duchovního světa. Neoficiálně se jí říká Nobelova cena za náboženství.

 

Foto popis| TOMÁŠ HALÍK přijíždí na Mezinárodní operní festival Smetanova Litomyšl pravidelně každý rok.

Foto autor| Foto: Smetanova Litomyšl/František Renza

Region| Východní Čechy

Publikováno| Hradecký deník; Rozhovor týdne; 07

Publikováno| Krkonošský deník; Rozhovor týdne; 07

Publikováno| Chrudimský deník; Rozhovor týdne; 07

Publikováno| Jičínský deník; Rozhovor týdne; 07

Publikováno| Náchodský deník; Rozhovor týdne; 07

Publikováno| Svitavský deník; Rozhovor týdne; 07

Publikováno| Orlický deník; Rozhovor týdne; 07

Publikováno| Rychnovský deník; Rozhovor týdne; 07

Publikováno| Pardubický deník; Rozhovor týdne; 07

Generální partner

Dostávejte informace
s předstihem:

© Smetanova Litomyšl 2023
Designed by: wwworks.cz