22.6.2018   ego!   str. 11   Knihy   Irena Jirků

Během festivalu Smetanova Litomyšl, který je právě v plném proudu, nemá jeho ředitel Jan Pikna na čtení ani pomyšlení. Ale pak to všechno dožene.

* Jaké knihy teď máte na nočním stolku?

V období příprav festivalu noční stolek téměř zapadl prachem. Je na něm bohužel prakticky celá vánoční várka knih, na kterou se ale moc těším, protože bude spojena s obdobím uvolnění po festivalu, a tedy s dovolenou. Krátce před Vánoci jsme byli v Barceloně a po návratu jsem si přál přečíst vše o Antoniu Gaudím. Tak se mi sešly výpravná publikace i detektivka. Uvidíme.

* Máte nějakého zvláště oblíbeného spisovatele?

Na cestách se vracím k jistotám. Tou je třeba Kmotr Maria Puza s nesmírně užitečným poučením, že je-li zle, je třeba zalehnout na matrace!

* Co jste četl, když jste byl ještě kluk?

Hltal jsem všechno od Jaroslava Foglara a Karla Maye. Myslím, že to muselo nechat následky: jejich hrdinové jsou vzory čestnosti, statečnosti a spravedlnosti, hodnot, které tvoří vyšší princip světa. Navždy budu zastáncem „Pravdy a Lásky“, které musí zvítězit, a nepřítelem lišáků beztrestně zneužívajících jejich slabosti.

* Kterou knihu si v tomhle životě ještě musíte určitě přečíst?

Velké dějiny zemí Koruny české. Poctivě jsme tento neuvěřitelný počin Ladislava Horáčka a nakladatelství Paseka odebírali s tím, že se na něj vrhneme, až bude kompletní. Teď, když zabírá v knihovně jeden a půl metru, nemám odvahu začít. Ale až bude neomezený čas v důchodu… Zažili jsme za socialismu hodně upravený výklad dějin, tento komplet vytváří zcela jiný obraz.

* Kterou autorku byste rád pozval na skleničku dobrého vína?

Kateřinu Tučkovou. Při čtení Vyhnání Gerty Schnirch mi došla příčina neukotvenosti a trochu falešné zemitosti přeosídlené jižní Moravy, Žítkovské bohyně mi zase připomněly fenomén duchovní síly. Cením si poctivě nasbíraného materiálu a jeho sestavení do čtivé formy, chtěl bych se zeptat na podrobnosti, které se do knih nevešly.

* A s kterým autorem byste se nebál strávit desetihodinový let?

S Tomášem Halíkem. Mohl by mi číst své knihy, sdělovat své myšlenky a já bych jen mlčel. Vždycky dokáže říct to, co cítím, ale zformulovat neumím.