Než budete pokračovat: stručně o cookies, které používají naše webové stránky

Cookies jsou malé soubory ukládané do Vašeho prohlížeče, které běžně používá většina webových stránek. Jsou užitečné pro Vás i pro nás.

Na našich stránkách využíváme cookies nezbytné k zajištění funkčnosti webu, analytické cookies ke sběru a vyhodnocení dat ve službě Google Analytics a FB pixel cookies služby YouTube, protože si na našem webu můžete přehrát videa nahrána primárně na YouTube.

Abychom mohli zajistit efektivní a příjemné fungování našeho webu, prosíme Vás o jejich povolení. Jak spravujeme Vaše osobní údaje a jaké cookies používáme, si můžete přečíst zde.


Návštěvníci ochuzeni nebudou!

20.4.2013 Haló noviny str. 4 Z kultury (the)    

 

Festival Smetanova Litomyšl šetří silami i financemi

V letošním roce slaví Smetanova Litomyšl půlkulaté jubileum – od 13. do 30. června se uskuteční její 55. ročník. Během osmnácti dní přinese třiadvacet pořadů a po skončení »litomyšlské« části bude do 4. července následovat pět představení na letní stagioně v nedalekých Nových Hradech.

Obecně se ví, že situace většiny hodnotných hudebních festivalů vůbec není »růžová«, naopak mnohé zápasí o své přežití. Podpora státu je totiž nedostatečná. Ve srovnání s podobnými zahraničními akcemi tak naši pořadatelé »bojují o přežití«. Také o tom jsme hovořili s ředitelem Mezinárodního operního festivalu Smetanova Litomyšl Janem Piknou.

* Ačkoli slavíte jubileum, festival je letos oproti minulým ročníkům kratší -jaký to má důvod?

Máte pravdu, litomyšlská část trvá o týden méně, je však koncentrovanější a pořadů je téměř stejný počet. Návštěvníci tedy nebudou ošizeni a těšit se mohou na širokou nabídku pořadů s těmi nejlepšími interprety. Jen je méně akcí na zámeckém nádvoří s velkou kapacitou, proto je k dispozici menší počet vstupenek.

* Jaké jsou důvody?

Je jich několik. V zámeckém areálu, kde se koná převážná část programu, ještě letos probíhá rozsáhlá rekonstrukce. Stavební práce budou na dobu konání festivalu sice přerušeny, ovšem nám jde o to, aby mohly co nejdříve pokračovat a stavba byla dokončena v termínu, tedy do konce letošního roku. V roce 2014 se tedy »zámecké návrší« zaskví v novém. Získáme rozsáhlé zázemí a také nové pořadatelské možnosti, navíc bude probíhat Rok české hudby. Slavit budeme nejen kulatá jubilea našeho rodáka Bedřicha Smetany, ale také pětašedesát let od založení festivalu. Šetříme proto síly, nápady i finanční prostředky.

* Chcete říct, že jste ročník 2013 prostě »vypustili«?

To určitě ne, udělali jsme maximum možného, ale musíme se přizpůsobit realitě. Spíš věříme, že bude zase líp. Nacházíme se v době ekonomických restrikcí, i nás opustili někteří sponzoři, radikálně se snížila dotace ministerstva kultury a dopředu jsme nevěděli, jak na současné těžké podmínky zareagují zájemci o vstupenky. Proto letos nezdvojujeme tolik pořadů a z dramaturgie byly vyřazeny rozpracované projekty s vysokou finanční náročností a předpokládanou nižší návštěvností.

* Jak tedy letošní zájem o vstupenky vypadá?

Naštěstí se nejhorší prognózy nenaplnily. Lidé sice šetří, ale Smetanovu Litomyšl si neodřekli. Po měsíci předprodeje je téměř vyprodáno. Náš odhad ale vyšel přesně. Nedostatek vstupenek je na pořady přesahové, tedy méně posluchačsky náročné. O pořady tradiční klasické hudby byl zájem tak akorát, zbývá třeba několik jednotlivých míst, z čeho vyplývá, že repríza už by se nevyprodala. I proto je jasné, že dramaturgický počin, podobný loňské světové premiéře skladby Lingua angelorum, by byl z hlediska návštěvnosti propadák.

* Měl jsem dojem, že právě váš festival si na podobných počinech zakládá…

Samozřejmě, naše obecně prospěšná společnost je ale účelově založena pro pořádání festivalu, takže festival není žádný náš doplňkový program, jako je tomu u některých festivalů pořádaných filharmoniemi nebo uměleckými agenturami. Nevytváříme sice zisk, musíme však ekonomicky vyjít. Populární koncerty jsou kromě výnosu ze vstupného i středem zájmu reklamních partnerů. Výnosy z reklamy pokryjí také velkou část pořadatelských nákladů na celý festival. Náročné pořady sponzory nezajímají a jsou málo navštěvované, neobejdou se proto bez dotací z veřejných zdrojů. Jsou ale nesmírně důležité, dávají našemu konání smysl. Proto se nechceme smířit s omezováním dotací.

* Říkal jste, že letos ministerstvo kultury radikálně snížilo dotaci. Co to znamená?

Ministerstvo zrušilo program tzv. prioritních a mimořádných akcí. V něm byly projekty s mezinárodním přesahem, nezpochybnitelnou uměleckou hodnotou a také vysokými rozpočty. Právě vysoké rozpočty jsou zárukou, že pořadatel ke státní dotaci přidá množství vlastními silami získaných prostředků, bude se podílet na vzniku nových skladeb, přiveze premiéry, nové umělce, zaměstná i velké ansámbly. Nyní jsou všichni uchazeči o dotaci v jedné skupině a komise vybírá podle subjektivních uměleckých hledisek nezávisle na ostatních atributech. Nejlépe hodnocené projekty jsou pak takzvaně »čisté«, bez sponzorů, kompromisních pořadů, bez velké reklamy. Ovšem nikoho nezajímá jejich skutečný efekt. Smetanova Litomyšl »prošla« jen úplně těsně, festival Pražské jaro na tom byl o málo líp a festivaly jako Český Krumlov nebo Dvořákova Praha nedostaly nic. Nám byla dotace zkrácena na polovinu roku 2012 a dokonce o 76 % proti roku 2010!

* Co další veřejné zdroje?

Festival Smetanova Litomyšl je pořádán v desetitisícovém městě, které na něj vynakládá každoročně 1,5 milionu korun. Velká města, například Praha, Brno či Ostrava, mohou svým festivalům poskytnout mnohem větší dotace, ovšem malé město si víc prostě nemůže dovolit. Podpora státu je proto pro nás nezbytná a nejspíš důležitější než pro festivaly ve velkých městech, které navíc jen doplňují již tak bohatý kulturní život.

* Ve východních Čechách jako v jediném českém regionu chybí stálá operní scéna…

Ano – a litomyšlský festival ji tak trochu supluje. To ovšem grantová komise ministerstva kultury nemá ve svých tabulkách hodnotících. Pardubický kraj přispívá také 1,5milionem korun, navíc se nám v minulých pěti letech – asi jako jedinému hudebnímu festivalu v České republice – podařilo získat dotace i z regionálního operačního programu Evropské unie. Myslím, že snahu o vícezdrojové financování by nám komise také nemohla upřít, kdyby ji to zajímalo. Přesto veřejné zdroje pokrývají maximálně 19 % festivalového rozpočtu, letos to vypadá na pouhých čtrnáct procent.

* Máte v tomto směru nějaké srovnání s jinými zeměmi?

Nedávno jsme navštívili pořadatele festivalu v dolnorakouském Grafeneggu. Zůstali jsme omráčeni nejen velkoryse postaveným venkovním amfiteátrem a krytou koncertní halou, ale i sdělením, že veřejné prostředky kryjí polovinu rozpočtu, celých padesát procent. Rakousko si dobře uvědomuje, že kultura jako součást cestovního ruchu je nejčistším a nejekologičtějším průmyslem, který má příjemné »vedlejší« efekty v kultivaci, výchově a vzdělávání lidí.

* U nás je, zdá se, mnohem rozvinutější systém sponzoringu. Kulturních akcí i přes nízké dotace přibývá…

Na tom naši politici staví – oni si nějak pomohou… Je pravda, že i přes klesající dotace pořád existujeme, ale dopadne to jako ve známé bajce: »Oslovi dávali pořád méně žrádla a radovali se z úspor. Jednoho dne ale osel pošel.« Situace se sponzory je stále horší. Malé firmy bojují o holou existenci, stavebnictví je v troskách, nadnárodní společnosti chtějí u nás co nejvíce vydělat a nemají potřebu se zde prezentovat. Pokud chtějí reklamu, nesrovnatelně účinnější je ve vrcholovém sportu, kde není problém dostat logo partnera do záběru kamer.

* Jsou ještě výjimky?

Chválabohu je ještě několik společností, řízených osvícenými českými manažery. Příkladem je Česká spořitelna, která pomáhá, kde to jde, nemůže však saturovat celý státní deficit v této oblasti.

* Letos se koná úctyhodný padesátý pátý ročník Smetanovy Litomyšle. Troufáte si odhadnout budoucnost festivalu?

Považuji Smetanovu Litomyšl za »národní kulturní dědictví«, nevěřím, že by někdo dopustil její zánik. Proto přes všechny těžkosti na budoucnosti usilovně pracujeme. Jak už jsem uvedl, od příštího roku budeme mít k dispozici lepší zázemí a získáme nový úžasný koncertní prostor v opraveném barokním piaristickém kostele. Existuje dokonce projekt na novou konstrukci zastřešení zámeckého nádvoří od skvělého architekta Josefa Pleskota. Kdyby se jej podařilo realizovat, obrovsky by se rozšířily možnosti pro inscenování projektů. Myslím totiž, že pouhé přenášení hotových operních inscenací nebude v budoucnu stačit.

* Můžete konkretizovat?

Cesta vede k vlastním produkcím s maximálním využitím prostoru a specifik, nabízených litomyšlským zámkem. Scénografie by se mohla připravovat na sympóziu v opravené zámecké jízdárně, za účasti světových scénografů…

* A máte ještě nějaký sen?

(se smíchem) Kdybychom se tak mohli vrátit do Rakouska…

Foto popis| Jan Pikna v rozhovoru se světoznámým americkým barytonistou Thomasem Hampsonem (po litomyšlské světové premiéře oratoria Lingua angelorum od skladatelky Sylvie Bodorové – 4. července 2012)
Foto popis| Z letošní tiskové konference v budově České spořitelny (zleva: umělecký ředitel festivalu Vojtěch Stříteský, ředitel ostravského Národního divadla Moravskoslezského Jiří Nekvasil, generální ředitel České spořitelny Pavel Kysilka a Jan Pikna)
Foto autor| FOTO – archiv Smetanovy Litomyšle/František RENZA

Generální partner

Dostávejte informace
s předstihem:

© Smetanova Litomyšl 2022
Designed by: wwworks.cz