2.10.2015 Mladá fronta DNES str. 15 Kraj Pardubický Martin Ťopek
Pardubický kraj sice nemá ve svém znaku notový papír či trumpetu, přesto se místní rodáci dokázali zapsat do hudebních dějin jak v minulých stoletích, tak i v dobách současné populární hudby.
PARDUBICE O tom, že je Pardubický kraj spjatý s hudbou pevnou muzikantskou nití, svědčí četné festivaly a podobné hudební akce coby připomínky slavných rodáků. Za zmínku stojí operní festival Smetanova Litomyšl nebo Martinů fest v Poličce. Ze současných muzikantů je to například kapela Vypsaná fixa, která pořádá každoročně dobročinný festival On the Road.
Známých rodáků má však náš kraj víc.
NEJ Bedřich Smetana
Snad nejznámější hudebník z regionu, o jehož Prodané nevěstě se učí děti ve věku, kdy ani netuší, co je to vlastně opera. Litomyšlský rodák, kterého si město každoročně připomíná velkým hudebním festivalem, se proslavil také cyklem symfonických básní Má vlast, což z něj kromě slavného umělce udělalo také jednoho z největších vlastenců v době národního obrození. V roce 1874, tedy v padesáti letech, ohluchl. Ale hluchota ho nezlomila a komponoval dál, vznikly tak opery Tajemství, Hubička a Čertova stěna, dva smyčcové kvartety nebo klavírní cykly Sny a České tance. Pak se ale jeho zdravotní stav náhle zhoršil, skončil v Praze v ústavu pro duševně choré, kde 12. května 1884 zemřel.
NEJ Bohuslav Martinů
Rovněž český skladatel světového významu, jehož rodná světnička umístěná ve věži kostela svatého Jakuba je dnes jednou z turistických atrakcí. Narodil se v roce 1890 a vstoupil otevřenými dveřmi do moderny 20. století, aby okusil od impresionismu a neoklasicismu přes expresionismus až po jazz, díky čemuž se dopracoval k ryze vlastnímu kompozičnímu stylu. Pocházel z rodiny poličského obuvníka a pověžného. Ve svých kompozicích se nechal inspirovat hlavně lidovou tvorbou (pantomimický balet Špalíček), později přidal již zmíněný jazz, například v Jazzové suitě a baletu Kuchyňská revue nebo v opeře Tři přání. K tomu všemu ještě přidal jistou dávku filozofování.
„Umělec se stále ptá po smyslu života, svého vlastního i lidstva, hledá pravdu. Systém neurčitosti otevírá naše každodenní životy. Tlak mechanizace a uniformity je pro člověka impulsem k tomu, aby protestoval, a umělec má jen jednu možnost, jak tento protest vyjádřit, a tím je jeho hudba,“ napsal. Zemřel roku 1959, pohřben je vedle své ženy Charlotty v Poličce.
NEJ Radek Baborák
Spojení s vážnou hudbou, které proslavilo pardubický region ve světě, nemusí sahat jen do uplynulých století. Důkazem je pardubický rodák, hornista Radek Baborák. Žák známého českého hornisty Zdeňka Tylšara je vítěz mnoha mezinárodních interpretačních soutěží. Za sebou už má také angažmá coby sólista Berlínské filharmonie. Přesto z tohoto místa snů na konci roku 2009 odešel, aby se věnoval sólovým koncertům a začal dirigovat. Přitom se dodnes hlásí k rodným Pardubicím. „Už si ani nepamatuju, kdy jsem tu hrál naposledy, ale rozhodně bych tu chtěl hrát častěji,“ uvedl před lety Baborák v rozhovoru pro MF DNES. Před dvěma lety se navíc stal tváří festivalu Smetanova Litomyšl.
NEJ
Vypsaná fixa
V současné době pravděpodobně nejoblíbenější pardubická rocková kapela vznikla v roce 1994, na začátku sdílela zkušebnu s Ready Kirken. Nyní hraje ve složení Michal „Márdi“ Mareda (zpěv, kytara), Petr „Pítrs“ Martínek (bicí), Milan „Mejla“ Kukulský (kytara) a Daniel „Mejn“ Oravec (baskytara). Tvorba je ovlivněna americkou alternativně rockovou hudební skupinou Pixies, některé písně připomínají i grungeovou Nirvanu.
První album Brutální všechno vyšlo už v roce 2001. Následovaly desky Bestiálně šťastní, Krása nesmírná, V Fabric nebo Před náma jedeme my. Nové desky dává kapela na internet volně ke stažení.
Fixa se proslavila především písní Antidepresivní rybička. Mezi další slavné hity patří Holka s lebkou, Dezolát nebo San Piego. V jejích písních se ostatně často objevuje motiv Pardubic.
Kapela spolupracovala na hudbě k filmům Václav a Čtyři slunce, kde si její členové i zahráli.
Vypsaná fixa pravidelně vystupuje na velkých českých festivalech, mnohokrát se představila i v zahraničí – mimo jiné i v Japonsku. Angažuje se i v pořádání kulturních akcí v regionu – její členové spolupořádají festival On the Road, Animalfest či minifestival Každej chvilku na španělku. Mareda s Martínkem působí také v projektu Mixle v piksle, který je určen pro děti.
NEJ Michal Hrůza a Ready Kirken
Zatímco Vypsaná fixa se od skromných začátků vyšplhala mezi klubové nebo festivalové trháky vyhlášené v současné době, cesta další pardubické kapely má trochu jinou podobu. Ready Kirken vznikli na začátku roku 1996 a v červenci už sestava
NEJ okolo Michala Hrůzy a Zdeňka Cerala odehrála první koncert na chrudimském festivalu Yanderov.
Hned v létě stihla také natočit první nahrávku a v lednu příštího roku také videoklip. Odtud už vedla poměrně rychlá cesta jejich písní do rádií a televizí. Od roku 1999, kdy vznikla píseň Zejtra mám, pak nastaly kapele „zlaté časy“.
Vznikla řada písní, které dodnes zní z rádií, jako například Černý brejle nebo Krasohled. Kapela si také vyzkoušela roli předskokana známé zahraniční skupiny, když 11. listopadu 2002 hrála před Manic Street Preachers.
O dva roky později si písně Ready Kirken vybral režisér Juraj Jakubisko do soundtracku ke svému filmu Post Coitum.
Postupem času však kapela začala pomalu ztrácet vnitřní harmonii a Michal Hrůza se pustil do skládání nejen pro domovský soubor. Tak vznikla například v roce 2004 píseň Voda živá pro Anetu Langerovou. Vše vyvrcholilo v roce 2006, kdy se cesty Michala Hrůzy a Ready Kirken rozešly. Bývalý frontman a jeho písně se v dalších letech v rádiích udrželi, Ready Kirken se po dalších personálních změnách vrátili spíše ke svým kořenům a to včetně těch pardubických. Čas utlumil zpočátku i bouřlivý rozchod a kapela pak Hrůzovi po jeho těžkém zranění věnovala jednu píseň.
***
Fakta Seriál MF DNES o krajských zajímavostech Každý pátek vychází v regionální příloze MF DNES pro Pardubický kraj seriál krajských NEJ. V něm vám přinášíme přehled společenských, přírodních, historických, sportovních či vědeckých rekordů, tipů a zajímavostí. Ty se týkají osobností, které v našem kraji žijí či z něj pocházejí, míst, jež se v regionu nacházejí, nebo událostí, které se odehrály třeba zrovna ve vašem blízkém okolí. V dalších dílech vám mimo jiné přineseme informace o nejzajímavějších mostech, bitvách v kraji nebo o tajemstvích či paranormálních jevech.
Foto popis| Slavní muzikanti Hudební jména lze v kraji najít už v období, kdy se česká hudba teprve rodila, tedy v době národního obrození, jedním z prvních byl Bedřich Smetana (vlevo dole), následován Bohuslavem Martinů (dole uprostřed). Z dnešních muzikantů se proslavili Radek Baborák (vlevo nahoře) nebo kapely Ready Kirken a Vypsaná fixa (vpravo nahoře a dole).
Foto autor| Foto: MAFRA
O autorovi| Martin Ťopek, redaktor MF DNES
Regionální mutace| Mladá fronta DNES – pardubický kraj
