Nejlepší hudba v roce 2020 (2. díl)

Search
Close this search box.

TISK , Datum: 14.01.2021 , Zdroj: Deník N , Strana: 14 , Autor: PETR FRINTA , Vytištěno: 7 500 , Prodáno: 6 500 , Infotype: Nepojmenováno , Datum importu: 14.01.2021 02:03 , Rubrika: Kultura , Země: Česko

Tematické duplicity: Kultura a cestovní ruch

Jakkoli byl rok 2020 pro kulturní scénu rokem náročným, ani na kvalitě vydaných nahrávek se to výrazně nepodepsalo. Přeptali jsme se lidí, kteří se hudbou ani na množství, zabývají profesionálně, co loni nejraději poslouchali.

Deník N oslovil osobnosti domácí (a v jednom případě slovenské) hudební scény napříč žánry i regiony, aby sepsali, co je loni nejvíce zaujalo. Otázka se nutně nevztahovala pouze na alba, ale i na aktuální fenomény nebo trendy. V tomto dílu odpovídají publicisté, vydavatelé a organizátoři

AMÁK (MICHAL ŠŤASTNÝ)

Producent, studiový inženýr,

studio Golden Hive Minulý rok byl velice plodný na nahrávky, a to nejen na ty v mojí produkci. Z těch, které vznikaly u mě ve studiu, bych rád upozornil na 2LP kompilaci Full Moon 10, na níž je úžasně namíchaný průřez českým středním proudem i undergroundem. Dále to byly domácí desky, které kvůli krizi neměly možnost, aby byly dostatečně podpořeny živým provedením. Například Bare Bones od brněnských Beps’n’Johnnies, což je krásná upřímná nahrávka plná temných a jemných nálad.

Dále pak Slunovrat od Chief Bromden, experimentální post-rockový opus, který má sílu a tlak právě v té živé podobě. Ještě bych rád upozornil na společné album Moniky Načevy a Zdivočelých koní, které patří mezi moje srdcovky. Je v něm úžasná magie, a i když na něm znám každou notu, pořád mi při poslechu nahání husí kůži po těle.

A konečně bych rád zmínil dvě další věci, které „moje“ nejsou: debut Liebe kapely Tábor, který natáčel a produkoval Daniel Zeman z Kalle, je to krásná autentická věc, a LP Kam chceš jít, když nejlíp je tady od Party vynikajících lidí, které produkoval Tomáš Tkáč a masteroval Ondřej Ježek.

RADEK DIESTLER

Popmuseum, hudební publicista Co se nových desek týče, jevil se mi ten rok výživnější a opulentnější než několik před ním: jak říkáme my hokejoví příznivci, měli jsme na stole Vydarený Gulaš a bylo ho hodně. Vybrat z mnoha favoritů vítěze nebo aspoň finalisty pomyslného klání bylo těžké, ale koneckonců, je to jenom hra.

Nuže: v domácí soutěži by nakonec vyhrál Tábor (Liebe) nad Petrem Linhartem (Nezvěstní), ale až na trestné nájezdy. Ve světovém poháru by pak do závěrečných kol prošli – od debutantů po staré páky – Bananagun (True Story Of Bananagun), Rose City Band (Summerlong), Songhoy Blues (Optimisme) a Bruce Springsteen (Letter To You). Čtyři tvoří semifinále: další kola ruším pro nezpůsobilý terén a jdu si všechny zmíněné znovu pustit. Sportu zdar a populární hudbě zvlášť!

PETR DORŮŽKA

Hudební publicista Fado znamená osud, jedná se o žánr sofistikovaný a poetický, který Portugalsko díky osobnostem jako Mariza vyváží do celého světa. Myšlenkově, nikoli však hudebně, je fado spřízněné s šansonem a podobně jako blues či tango to byla původně hudba spodiny. Zpěvačka Lina s producentem Raülem Refree v této tradici otevřela novou kapitolu s novými pravidly. Tradiční kombinaci šesti- a dvanáctistrunné kytary nahradila komorní zvuková architektura klavíru a nadčasově znějící elektroniky. Své loni vydané album navíc Lina sestavila z repertoáru vůbec největší osobnosti žánru, zpěvačky Amálie Rodriguesové, od jejíhož narození loni uplynulo sto let.

JIRZA (JIŘÍ POSPÍŠIL)

Dramaturg klubu Kabinet múz (Brno), dramaturg vydavatelství

Kabinet Records Uplynulý svým způsobem dosti smutný rok si zasloužil porci i dost naléhavých desek. Tuzemským, nebo přesněji česko-slovenským zástupcem bude FVCK_KVLT s příznačně nazvanou deskou Zabijem sa! Denis z trnavských punkových The Wilderness ve svém dalším rapovém alter egu natočil doma svépomocí desku, kterou můžeme označit za soundtrack neradostného světa a bolavých duší. New wave/trap a punkové kořeny se protnuly na nahrávce, kde jsou ponuré beaty protkány samply tuzemských klubových kapel. A do toho skvěle napsané texty, které ve své nahotě a syrovosti vykreslují boj s depresemi a touhou prožívat skutečné vztahy a emoce. Uvěřitelnost a energie je podtržena celou řadou ČSR hostů v podobě veršů od Edova syna, Boy Wondera, Prezidenta Lourajdera nebo Ideji.

A u melancholie a bezútěšnosti zůstaneme díky detroitské čtveřici Protomartyr. Ta vydala minulý rok čtvrtou velkou desku s názvem Ultimate Success Today. Post-punková chladnost se zde pojí s art rockem a díky dokreslujícím dechovým nástrojům dostává nahrávka krásně jazzově znepokojující atmosféru. Ta je pro jistotu umocněna texty, které se vyrovnávají s odchodem z tohoto světa, apokalypsou anebo politickými komentáři.

PETR KOTÍK

Umělecký ředitel, Ostravské

centrum nové hudby Již delší dobu je zcela zřejmé, že tvůrčí úsilí naší doby ztvárňuje situace namísto historických narativních forem.

A v průběhu roku 2020 jsem nabyl přesvědčení, že namísto zápletky a dramatického konceptu pracujeme téměř všichni, bez výjimky, s formou situace a že tuto „situaci v tvorbě“ lze daleko přesněji identifikovat jako proces: Process Writing, Process Composing a Process Music. Objev termínu proces namísto situace pro mě byl velkým přínosem. Slova a způsob, jakým mluvíme, zrcadlí naše myšlení a určuje to způsob, jak jednáme – v naději malého postupu na cestě úniku z ignorace.

ZDENĚK NEUSAR

Šéfredaktor magazínu Frontman.cz, moderátor Radia 1, kurátor festivalu Beseda u Bigbítu Ze zahraničních nahrávek poslední pololetku nejčastěji poslouchám eponymní, páté album manchesterského

tria GoGo Penguin. Dokáže být stejně jazzově zklidňující jako živelné a sahám po něm vždycky, když se potřebuju dostat do dobré nálady. Doma v Česku mě pak mimo magickou novinku Řeka od Lenky Dusilové nejvíc oslovily projekty, které miluju jako hudební fanoušek, a současně jsem si je vybral i jako příležitostný píárista. Své nejlepší a nejpestřejší album Nebeský klid natočili Zrní, jejichž pilotní singl Neposlušnost vyhrál i celoroční hitparádu Velká sedma na Radiu 1.

Z debutujících kapel mě nadchl humor a nadsázka desky Bramborové hity od valašského tria Koňe a Prase, zralostí hudebního projevu a rockovou šťávou nahrávky Hotel Blázen pak nová kapela Michala Němce Krajina Ró. A potěšila mě také nová deska Květy Květy, jež získala nominaci v cenách Apollo i Vinyla.

Suverénně nejvíc mě ale loni dostala Katarzia s albem Celibát. Příběhem a poselstvím alba, profesionálním a současně citlivým přístupem, dokonalým klipem ke skladbě Hoří i voda.

Zážitek z desky i spolupráce s Katarzií pro mě byl vůbec největší hudební radostí roku 2020.

ONDŘEJ PĚKNÝ

Musicland Nick Cave – Idiot Prayer (Alone at Alexandra Palace) Sám u klavíru uprostřed prázdného sálu, ale o to blíže dnešnímu osamělému posluchači. Jsou zde písně starší i novější (a jedna zcela nová) a v intimních klavírních aranžích fungují perfektně. Vedle charismatu a kontroly autorské vize znalec Caveova díla ocení interpretační odchylky, změněné akcenty a další milé detaily.

IC3PEAK – Do svidanija Jedno z mezinárodně nejviditelnějších těles současné ruské hudby, na jednu stranu jeho tvorba odpovídá současnému trendu trapové hudby, na druhou u ní dává smysl i nadále mluvit o kořenech v mysteriózním žánru witch house a undergroundové taneční hudbě, ale také o komplexním audiovizuálním uměleckém přístupu, objímajícím fascinujícím způsobem i ruský folklor.

Orchestr Berg – Hudba k siréně Hudba, která do svých kompozic začleňuje pravidelné bezpečnostní zkoušky sirén: zábavný nápad a lze ho realizovat vlastně kdekoli, kde můžeme sirénu slyšet. Sirény z Titanu na tribuně plovárny v Podolí. Kompozice s tiskařskými stroji v učebnách VOŠG a SPŠG Hellichova. Chorální adaptace středověkých dopisů v Anežském klášteře, modifikovaná intonačním kolísáním po vzoru sirény.

Terje Rypdal – Conspiracy Jedno z velkých jmen severského jazzu, tradičně domovem v německém vydavatelství ECM, rovná se dvě indicie příslibu specifické kvality. Terje Rypdal jako hráč na elektrickou kytaru zužitkovává vlivy klasických muzikantů, jako je např. Jimi Hendrix, intenzitu zvládnuté techniky nicméně citlivě udržuje v mezích ve prospěch ambience.

Dále telegraficky: Ulcerate – Stare into Death and Be Still, Igorrr – Spirituality and Distortion, Víkingur Olafsson – Debussy, Rameau, Fiona Apple – Fetch The Bolt Cutters, Run The Jewels – RTJ 4.

JOSEF SEDLOŇ

Promotér, moderátor Rádia 1 Keeley Forsyth – Debris Britský neofolkový objev prestižní značky Leaf, hudebnice s charismatickým vokálem jak z dob zpěvačky Nico.

Pantha Du Prince – Conference of Trees (vydal Modern) Německý elektronický vizionář se vydal zkoumat zvuky dřeva a přírody a vytvořil ojedinělou hudební mantru.

Lyra Pramuk – Fountain (Bed-room Community) Víceméně čistě vokální album americké pěvkyně a producentky, které zkoumá vztah mezi technologií a humanitou, člověkem a přírodou.

Clap! Clap! – Liquid Portraits (Black Acre) Organické spojení bass elektroniky s rytmy a zvuky etnické hudby Afriky i Jižní Ameriky překvapivě z italské produkce.

Max Richter – Voices (Decca) Velkolepá a emotivní vážnohudební

koláž orchestrálních pasáží a chorálových zpěvů od tohoto velikána filmové hudby.

Dmitry Evgrafov – Surrender (130701/FatCat) Mladičký ruský talent na poli současné vážné hudby a elektroniky nabízí soundtrack k dnešní době.

Jon Gurd – Lion (Anjunadeep) Britský elektronický producent po těžkých životních situacích v rodině vytvořil zcela pozitivní a nabíjející album k poslechu i tanci.

Acid Pauli – MOD (Ouie) Osobité propojení abstraktní elektroniky a dubu v širokospektrální a nepředvídatelný zvukový výlet od tohoto německého minimalisty.

Anthéne & Andrew Tasselmyer – Progressions (Constellation Tatru) Hřejivá a léčivá drone-ambientní rozkoš z dílny zkušeného kanadsko-amerického tandemu.

Sebastian Plano & Maarten Vos – & (Páax) Silná emotivní argentinsko-holandská výprava do světa postmoderního klasicismu s přesahy až do filmové hudby.

VOJTĚCH STŘÍTESKÝ

Umělecký ředitel Národního festivalu Smetanova Litomyšl Na to, jak byl rok 2020 v každém ohledu podivný, jsem měl štěstí na několik výjimečných hudebních zážitků! V lednu jsem si v Rudolfinu s opravdovým gustem užíval umění uruguayského basbarytonisty Erwina Schrotta. Jsem šťastný, že jsme jej získali pro festivalový recitál v roce 2022. Mimořádný dojem ve mne v Brně zanechala česká premiéra Requiem Tigrana Mansuriana, kompozice věnované arménským obětem genocidy v letech 1915–1917, ve světle podzimní války už znovu tak děsivě aktuální.

V září mne nadchl ruský pianista Daniil Trifonov v Šostakovičově koncertu c moll, radost mi udělalo CD Miroslava Sekery se skladbami Liszta a Smetany a pak celá, třebaže úplně jiná, 62. Smetanova Litomyšl. A v jejím programu nejvíce Beethovenova Sedmá s Českou Sinfoniettou a Radkem Baborákem, koncert Belfiato Quintet a Vivaldiho Čtveráci s Josefem Špačkem a Barocco sempre giovane.

MILAN TESAŘ

Vedoucí hudební redakce,

Rádio Proglas Že dobrý producent může posunout tvorbu skvělého autora nebo interpreta o kus dál, je známá věc. Rok 2020 nás o tom však přesvědčoval znovu a znovu. Petr Ostrouchov po předchozím úspěchu s deskou Vladimíra Mišíka pomohl ke skvělé studiové nahrávce Řeka Lence Dusilové a stál také za mimořádným živým albem Dagmar Voňkové Archa. Silný je producentský vklad Martina Kyšperského na druhém albu bluesového písničkáře Jana Fice Potom a skupinu Druhá tráva posunul britský producent Eddie Stevens také do nečekaných sfér.

Podobné případy najdeme i v žebříčku World Music Charts Europe, který každý měsíc sestavují rozhlasoví publicisté z pětadvaceti evropských zemí a jehož vedení jsem ve druhé polovině roku převzal od jeho zakladatele Johannese Theurera. Tři nejúspěšnější alba za celý rok 2020 vznikla v podobném modelu: portugalská zpěvačka Lina a katalánský producent Raül Refree (Lina_Raül Refree), anglický písničkář Sam Lee a rockový producent Bernard Butler

(Old Wow), respektive bosenský zpěvák Damir Imamovič a americký producent Joe Boyd (Singer of Tales). Všechna tato alba rozhodně doporučuji k poslechu.

MARTIN VALÁŠEK

Vydavatelství Malárie, dramaturg a manažer klubu Vrátnice v Rožnově pod Radhoštěm Loni se v deskách velice urodilo. A tím pádem je trochu těžké vybírat. Oslovili mě umělci, které sleduji delší dobu, ale i takoví, které jsem nově objevil. Legendární punker Jello Biafra je prostě miláček a letošní, možná mediálně ne moc propírané album Tea Party Revenge Porn jeho aktuální formace Guantanamo School of Medicine dokazuje, že i dnes lze natočit desku, která se inteligentním uměleckým způsobem věnuje současné politické situaci, čerpá z punkového étosu a zároveň delšími, téměř rockovými skladbami uhrane i posluchače, který o punk normálně nezavadí.

Shabazz Palaces, abychom propagovali i trochu toho jiného islámu, jsou moji favorité od brněnského koncertu v Kabinetu múz. Nahrávka The Don Of Diamond Dreams se poslouchá ideálně se zavřenýma očima, songy přirozeně přecházejí jeden za druhým, což se v dnešní době prošpikované singly jeví jako malý zázrak. Prostorový zvukový vějíř a jemné post-rapové deklamace si rozumějí a nebál bych se celek označit jako nový krautrock.

Nadějná kapela Billow původem z Veselí nad Moravou vydala letos svou třetí desku nazvanou příznačně III a zdá se, že konečně našla svůj ideální zasněný zvuk. Konceptem alba jsou vzpomínky na osoby, které ať už doslovně, nebo figurativně zmizely ze životů členů formace. Samorosti jak se patří. Zajímavostí je, že nahrávka vyšla jen na kazetě, ale po ohlasu na hudební platformě bandcamp se společně se slovenským vydavatelem hudebníci rozhodli, že bude i vinyl.

Často skloňované jméno v loňských žebříčcích budou určitě Idles. V novince Ultra Mono některé své fanoušky a fanynky trochu zaskočili změnou zvuku, pro mě je to ovšem spíše plus, další krůček v cestě, kterou svým angažovaným špinavým rockem odkazujícím na to nejlepší z punku, rocku, noise a nové vlny čeří živou anglickou scénu, a víme, že ta je nejlepší na světě. Píseň War je prostě hitovka a chlapům ty plné stadiony

Své nejlepší a nejpestřejší album Nebeský klid natočili Zrní Zdeněk Neusar Petr Ostrouchov stál za mimořádným živým albem Dagmar Voňkové Archa.

Milan Tesař

Generální partner

Dostávejte informace
s předstihem:

© Smetanova Litomyšl 2023
Designed by: wwworks.cz