Než budete pokračovat: stručně o cookies, které používají naše webové stránky

Cookies jsou malé soubory ukládané do Vašeho prohlížeče, které běžně používá většina webových stránek. Jsou užitečné pro Vás i pro nás.

Na našich stránkách využíváme cookies nezbytné k zajištění funkčnosti webu, analytické cookies ke sběru a vyhodnocení dat ve službě Google Analytics a FB pixel cookies služby YouTube, protože si na našem webu můžete přehrát videa nahrána primárně na YouTube.

Abychom mohli zajistit efektivní a příjemné fungování našeho webu, prosíme Vás o jejich povolení. Jak spravujeme Vaše osobní údaje a jaké cookies používáme, si můžete přečíst zde.


Nymfy a árie na zámku

7.6.2013 Mladá fronta DNES str. 3 Příloha – Litomyšl David Půlpán

 

Opera Královna víl Henryho Purcella se bude hrát v prostorách Nových Hradů pětkrát

Aby se mohl zdát sen, je třeba nejdříve zavřít oči.
Aby bylo možné snít na zámku v Nových Hradech, musejí diváci oči naopak otevřít.
Čeká je zážitek, který si před třemi sty lety mohli dopřát jen ti urození a zámožní. Opera Královna víl Henryho Purcella pod širým nebem v kulisách romantického zámku, elfové, nymfy a k tomu samozřejmě dobré jídlo, které k barokním produkcím vždy patřilo.
O první české scénické provedení opery Henryho Purcella Královna víl na zámku v Nových Hradech byl loni mezi diváky tak velký zájem, že se hrálo čtyřikrát. A tak se letos v zámku v Nových Hradech nedaleko Litomyšle uskuteční celkem pět představení. Se sólisty Národního divadla, chlapeckým sborem Pueri Gaudentes a souborem historických nástrojů řízeným Davidem Švecem je připravuje režisérka Magdalena Švecová.
Vše se odehrává na rokokovém zámku, který Magda a Petr Kučerovi na konci devadesátých let koupili a nejen upravili do původní podoby, ale snaží se do něj vrátit i společenský život.
Do zahrady vysadili keře rozmístěné podle schématu dřívějších barokních divadel, kde rostlá proscénia tvoří přirozené zákryty herců a vytvářejí prostor pro rozehrání děje. Po letech divadlo „dorostlo" a může být konečně využíváno. „ M a g d a l e n a Švecová si zamilovala prostor našeho barokního zeleného divadla a po dohodě se Smetanovou Litomyšlí vybrala a zrežírovala představení Purcellovy Královny víl. My jsme velmi rádi, že se tato idea mohla v rámci Smetanovy Litomyšle uskutečnit. Je to pro nás otevření dalších dveří, za které jsme dostali příležitost nahlédnout," říká Šárka Kučerová, snacha majitelů.
Barokní večer v Nových Hradech nenabízí jen operu, ale mnohem víc.
Samozřejmostí je uvítání majiteli zámku. „Pozdravit se s našimi hosty a vytvořit jim pokud možno příjemnou přátelskou atmosféru je to, na co se těšíme. Chceme, aby se u nás všichni cítili dobře," říká Kučerová.
Barokní večer bude zahrnovat netradiční prohlídku zámku. „Hosté si pomocí jednoduché mapky budou moci vybrat, zda navštíví kromě stálé expozice zámku hudbou rozezvučený altánek, minikurz barokního tance, čarovné skříňky s výjevy z opery či jiná překvapení. Vrcholem večera pak bude samotné nastudování Purcellovy Královny víl v zahradním divadélku," líčí režisérka Magdalena Švecová.
Velký počet představení je dán zájmem i relativně malou kapacitou, prodává se jen 150 vstupenek.
Jde o představení pod širým nebem, a tak nikdy není možné vyloučit nepříjemné překvapení v podobě deště. Loni nepřízeň počasí postihla dvě ze čtyř představení. „Musela se odehrát na náhradním jevišti barokního špýcharu. Díky této možnosti se představení mohla uskutečnit, nicméně pro účinkující to bylo jistě velmi náročné a pro některé diváky to mohlo znamenat malé zklamání. V každém případě jsme si jistí, že mít možnost představení přesunout pod střechu je mnohem příjemnější varianta, než nehrát vůbec," uvedla Kučerová.
Dílo barokního zakladatele anglické opery je pro svou formu často nazýváno semi-operou či anglickou maskou. Předlohou se stalo anonymní zpracování Shakespearova Snu noci svatojánské, přičemž jsou mluvené texty a situace mírně upravené. Mezi ně jsou pak vložena hudební čísla, především pro scény týkající se nadpřirozena, nechybí nymfy, elfové. Výstupy jednotlivých postav v áriích, madrigalových ansámblech, sborech a tanečních číslech však s dějem Shakespeara nikterak nesouvisí. Vedle sólových partů, například Opilý básník, Noc, Mlčenlivost, jsou zde obsáhlé finální výjevy -např. alegorie čtyř ročních období a podobně.
Ve své původní podobě byla Královna víl provedena v Londýně roku 1692. Partitura byla nalezena až v roce 1900 a následně mělo dílo novodobou premiéru v Cambridge roku 1920.
Henry Purcell byl nejvýznamnější anglický hudební skladatel období baroka.

Foto popis| Pro přehlídku Představení vzniklo speciálně pro festival a prostory rokokového zámku.
Foto autor| Foto: baroknidivadlo.cz

 

Generální partner

Dostávejte informace
s předstihem:

© Smetanova Litomyšl 2022
Designed by: wwworks.cz