30.6.2012 Magazín Víkend DNES str. 33 Scéna VĚRA DRÁPELOVÁ
Americký barytonista THOMAS HAMPSON je pojem. Patří k těm
operním hvězdám, které se dlouhá léta drží
na vrcholu a vytyčují vlastní kritéria. Udává je v opeře, ale hlavně v písňové tvorbě.
Hampsonovy zájmy jsou však širší a patří k nim i historie. Ta stojí i za projektem, který bude mít 4. července světovou premiéru na festivalu Smetanova Litomyšl. Hampson zazpívá písňový cyklus Lingua angelorum (Řeč andělů), který si objednal u české skladatelky Sylvie Bodorové. Společně tak vzdají osobitou poctu Rudolfu II., od jehož úmrtí v lednu uplynulo 400 let.
* Čím vás zaujala hudba české autorky?
Sylvie je kreativní skladatelka. Obdivuji fantazii a energii, s níž píše. S ní i s jejím manželem Jiřím Štilcem jsme léta přátelé. Spojuje nás nadšení pro Gustava Mahlera. Když jsem před dvěma lety zpíval ve skladatelových rodných Kalištích, zvažovali jsme uvést i část její skladby Terezín Ghetto Requiem. Z nahrávky jsem zjistil, že je to zajímavé dílo. Také jsem se seznámil s jejím oratoriem Juda Makabejský. Třebaže program tehdejšího koncertu byl nakonec jiný, začali jsme debatovat o spolupráci.
* A co vás přivedlo k zájmu o Rudolfa II.?
Fascinuje mě složitostí své osobnosti, která se projevovala poskytnutím překvapivé svobody v rámci království zatíženého fundamentalismem, katolicismem a habsburskou tradicí. V jeho éře také rozkvétala alchymie a touha po spiritualitě bez dogmat, náboženství a církve. Proto jsem se v debatě se Sylvií a Jiřím zajímal o to, zda neexistují nějaké texty z té doby, podobné třeba středověkým rukopisům Carmina Burana. A tak se nějak postupně začala vynořovat idea písňového cyklu.
* Je pravda, že do Rudolfova okolí sahají i vaše rodinné kořeny?
Určitá vazba tu myslím je. Vzdáleným předkem mé manželky Andrey Herbersteinové je diplomat Sigismund von Herberstein, který působil na Rudolfově dvoře. Cestoval také hodně do Ruska.
* Jak byste charakterizoval skladbu, kterou přednesete?
Je to krásné dílo, plné rozličných nápadů. Každá píseň v sobě obsahuje malý kosmos. Chtěli jsme mimo jiné poukázat na sekulární a humanistické aspekty Rudolfovy doby, což je něco, čím jsem vždy uchvácen, lhostejno, o jakou historickou dobu jde.
* Multikulturnost Rudolfovy éry je zdůrazněna i výběrem dobových textů v různých jazycích. Co to znamená pro zpěváka?
Zpíval jsem už v několika jazycích, teď jich myslím je dvanáct. Každopádně je to výzva, ale já si ji užívám. Mám k dispozici překlady textů a ve Švýcarsku, kde žiji, je snadné najít lidi ovládající jazyky, jimiž sám nehovořím.
* Jak se do vašich plánů dostala Litomyšl?
Je to výsledek tvrdé práce, protože můj kalendář je hodně plný. Bylo velké štěstí, že festival pohotově zařadil náš projekt do programu. Rozhodně však nepovažuji tento koncert za jednorázovou záležitost. Třebaže ještě nejsou konkrétní plány na další uvedení, rozhodně bych chtěl skladbu provádět opakovaně.
* Dnes opět žijeme v multikulturním, ale i multimediálním světě. Vy sám, třeba na svém webu, hojně využíváte nových technologií. V čem vidíte jejich výhody pro klasickou hudbu?
Multimédia zesilují živý zážitek a povzbuzují posluchače. Pro mne je podstatou posluchačská a vizuální zkušenost, spíše než technologie sama o sobě. Klasická hudba není prostě součástí zábavního průmyslu, ale je zásadní k tomu, abychom se identifikovali jako lidé. A technologie mohou pomoci soustředit se na obsah sdělení. Myslím, že teď se učíme, jak to dělat.
Foto autor| Foto: Dario Acosta
O autorovi| VĚRA DRÁPELOVÁ, mailto:vera.drapelova@mfdnes.cz
