1.7.2013 Haló noviny str. 9 Kultura – hudba Tomáš HEJZLAR
Nejen festival Smetanova Litomyšl pod knutou byrokratů
Ve východočeské Litomyšli, rodišti Bedřicha Smetany i dalších významných osobností, vrcholí letošní 55. ročník Mezinárodního operního festivalu Smetanova Litomyšl (SL). Společně s Pražským jarem je právě SL pomyslnou »vlajkovou lodí« nejen mezi českými hudebními festivaly, ale v celé hudební kultuře.
Coby významná součást dlouhodobého umělecko-národnostního uvědomování a vzdělávání nejširších vrstev obyvatelstva měla litomyšlská přehlídka oper a hudebního umění vůbec pozitivní poznávací vliv už přinejmenším na čtyři lidské generace. Litomyšlský festival se však neomezuje pouze na diváky místní, případně na zájemce z bezprostředního okolí. Ve svém dosahu je SL důkazem snah o průnik špičkových esteticko-uměleckých hodnot v rámci nejširších vrstev. O těchto skutečnostech netřeba pochybovat.
Naopak je skutečně nesmírně zarážející současný až přehlížející přístup nynějších »odborníků« a úředníků na ministerstvu kultury (MK). Ti si snad ve své samolibé a subjektivisticky orientované grantové politice ani neuvědomují naznačené pozitivní skutečnosti. Nelze tedy vůbec pochopit, proč některé umělecky nebo společensky diskutabilní akce jsou z ministerských i jiných státních a veřejných zdrojů, tedy z »kapes daňových poplatníků«, dotovány nesrovnatelně víc než právě akce časem dokonale prověřené a respektované. Jde snad -nedejbože – o projevy určité korupce? Podobný názor sdílejí i odborné a umělecké kruhy, dokonce také z řad zahraničních specialistů. Anebo si snad na ministerstvu kultury Smetanův odkaz ve své samolibosti neuvědomují?
»Jádro (ministerského) pudla«
Odstupující ministryně kultury Alena Hanáková sice ve svém rezignačním projevu označila současný stav MK za dokonale vyrovnaný, stabilizovaný a podle jejích slov i plně funkční, ovšem široká kulturní i mediální veřejnost má názor jiný, často dokonce přímo opačný. Odcházející představitelka resortu pak ovšem asi nezná skutečný stav věcí, když na MK mají dlouhodobě skutečné akční i realizační »hlavní slovo« především její první náměstek František Mikeš společně s ředitelkou kabinetu ministryně Markétou Ševčíkovou. Anebo snad paní exministryně šikovně »zametá stopy«? Možné (i pravděpodobné!) je ovšem také propojení obou skutečností… Tyto hypotézy ovšem nejsou žádnou novinářskou pomluvou, samozřejmě ani investigativně nově objevenou skutečností. Tak totiž smýšlí značná část obeznalé kulturní veřejnosti, tedy i četní profesionálové, v celé České republice. A to napříč tematickými sférami.
Odstupující paní ministryně, jejímž nejvyšším politickým šéfem vlastně není její »rodné« uskupení Starostové a nezávislí, ale naopak strana TOP 09, reprezentovaná především politickými lídry Miroslavem Kalouskem a Karlem Schwarzenbergem, zřejmě ve své názorové rovině nedokáže rozpoznat »zrno od plev«, hodnotit tedy situaci s nadhledem, opravdu věcně a především objektivně. Toho ovšem obratně zneužívají její neobyčejně pilní dvorní našeptávači. Tušená nevědomost šéfky to ovšem samozřejmě neomlouvá.
Dokladem může být také současná finančně neutěšená situace nejen SL, ale i dalších hodnotných festivalů, například českokrumlovského Mezinárodního hudebního festivalu. Ten navzdory úspěchům letos z ministerských grantů neobdržel ani korunu. Jeho pořadatelé tudíž museli – podobně jako organizátoři Smetanovy Litomyšle – na poslední chvíli výrazně redukovat dramaturgicky promyšlené záměry. V návaznostech na uzavírání smluv především se zahraničními umělci je to záležitost velice problematická, opravdu ostudná.
Někomu ano, někomu ne!
Naopak festivalu Pražské jaro (PJ) byla nedávno za nečekaných a dosti podivných zákulisních okolností (a po ještě podivnějších »kontaktech«) dodatečně dosavadní státní finanční podpora v neobyčejně štědré výši přiznána, přestože i dotace PJ byly původně redukovány. Zákulisní jednání zde raději nerozkrývejme, možná bychom tím otevírali také pomyslného »džina v láhvi«. A někteří jednotlivci by dokonce mohli mít i jisté problémy, pokud už je nemají. Inu, jestliže například někteří páni ministři zkorumpované vlády v demisi – zejména Kalousek a Schwarzenberg – chtěli i letos koncerty zahraničních špiček během PJ navštěvovat (a vybírat si uměli jen ty nejlepší programy), zřejmě muselo i ministerstvo jim oběma služebně »podřízené«, tedy resort paní Hanákové, velmi rychle jednat. Až neuvěřitelně rychle!
Uvědomovací umělecký proces
V současné době například veřejnoprávní Česká televize umělecké hodnoty téměř ignoruje, takže dorůstající generace nemají reálnou možnost spatřit ani Smetanovu Prodanou nevěstu – naši operu nejnárodnější. Zatímco například Němci, Italové, Francouzi, Poláci, Rusové a další o kultivování národa úzkostlivě pečují, u nás je situace bohužel zcela odlišná. Litomyšlští pořadatelé i s těmito faktory počítají. Metropole, kde se nacházejí »kamenné« operní scény (například Brno nebo Praha), jsou totiž od tohoto východočeského regionu natolik vzdáleny, že návštěva představení je zejména pro méně movité zájemce často naprosto neschůdná.
Je správné a rozumné, že si vedení SL tyto kulturně-sociologické aspekty dlouhodobě uvědomuje a v tomto duchu také volí programové záměry. Respektuje umělecké záměry, ale jsou určeny pro českého návštěvníka (oproti PJ!). Jestliže si však tyto skutečnosti zřejmě neuvědomují byrokrati na pražském MK, je to až trestuhodná nedbalost. Nikde v kulturně vyspělém zahraničí by to možné nebylo. Ovšem navzdory tomu však prý odstupující paní ministryně Hanáková svůj resort předává v údajně optimální podobě. Nu pěkně děkujme – a nejen paní exministryni. Je až ostudné takto chápat nepochopitelné přístupy ke kultuře a umění. Z úst politické představitelky je to neuvěřitelné. Anebo snad korupce dokáže tak vytrvale zatemňovat lidskou mysl i na ministerstvu kultury? Ke zjištění podstat věcí jsou však povoláni především auditoři, případně také policejní orgány – to český novinář bohužel ovlivnit nemůže…
Přestože do Litomyšle opakovaně a velmi rádi přijíždějí také jednotlivci z celé Evropy, dokonce i ze zámoří, zdaleka tito hosté neobsazují velkou část auditoria, jak je tomu naopak v případě mnoha koncertů v rámci Pražského jara. Festival v metropoli totiž realizuje leckdy až nepochopitelnou politiku zdražování vstupného, jež je pak pro tuzemské zájemce již vlastně nedostupné – letos vstupenka stála až 7500 Kč. V Litomyšli je to i při špičkových událostech přibližně desetina i mnohem méně.
Foto popis| Program oslav Bedřicha Smetany z roku 1880 Program z roku 1924
Foto autor| FOTO – archiv SL
