Pohledem Petra Vebera (5): Smetanova Litomyšl jako klidná síla

Klasika+ 31. leden 2019   Petr Veber

„Získat pro Litomyšl sopranistku Peretyatko, která se na takové úrovni věnuje belcantu, bylo skvělé.“

„Zazní i Viklického skladba na texty Václava Havla. Blíží se podzimní třicáté výročí pádu komunismu…!“

„K tomu se přidávají náročnější, ale nádherné tituly – Lady Macbeth Mcenského újezdu od Dmitrije Šostakoviče a Hry o Marii Bohuslava Martinů.“

Hlavní hvězdou a také tváří Smetanovy Litomyšle je pro letošek ruská sopranistka Olga Peretyatko. Od 13. června do 7. července nabídne národní festival třiatřicet různých programů – desítku operních představení a desítku velkých koncertů, vesměs na zámeckém nádvoří. Ostatní se odehrají ve Smetanově domě, v obou velkých chrámech, v Zámecké jízdárně a Klášterních zahradách. Zveřejněný kompletní program ukazuje k dlouholeté zdravě konzervativní vyhraněnosti a potvrzuje klidnou sílu kontinuity a patriotství a v neposlední řadě také stálý rukopis a nevysychající invenci dlouholetého dramaturga a uměleckého ředitele Vojtěcha Stříteského.

Olga Peretyatko je osmatřicetiletá ruská sopranistka narozená v Leningradu, jejíž jméno by se mělo, přísně vzato, přepisovat z azbuky do české podoby jako Pereťatko. Případně dokonce Pereťatková. Působí nicméně na Západě a používání anglické verze i u nás je rozumné. Poté, co se vdala, používala po určitou dobu jako druhé i příjmení manžela – Mariotti. Podstatnější však je, že ji můžeme dnes právem považovat už za opravdu prvořadou operní hvězdu. Devátého února má ve Vídeňské státní opeře po mnoha letech premiéru nová inscenace Donizettiho Lucie z Lammermooru. Zpívá v ní titulní roli. Ve stejném divadle, kde se objevuje od roku 2013, je možné ji na jaře slyšet také jako Donu Annu v Mozartově Donu Giovannim. Během jara se objeví ještě jako Anna Bolena v Liege, jako Leila v opeře Lovci perel v Pekingu nebo v květnu v Bamberku na benefičním koncertě, kde s ní vystoupí Rolando Villazón. Deset dní před cestou do východních Čech zpívá v moskevském Kremlu. Že se k Rusku neobrací zády, dává najevo i na svých stránkách – vystoupení je tam oznámeno jen v azbuce: Гала-концерт звезд классической сцены – tedy Galakoncert hvězd klasické scény. Objeví se tam s ní Anna Netrebko, Yusif Eyvazov a Andrea Bocelli. Od roku 2014 se pěvkyně pravidelně vrací do Metropolitní opery. Získat pro Litomyšl a hned na 15. června sopranistku, která se na takové úrovni věnuje belcantu, bylo skvělé, publikum se může opravdu těšit – a přidává to festivalu samozřejmě i velmi mnoho na aktuální prestiži. Kariéru zahájila Olga Peretyatko mimochodem po výborném umístění v Domingově světové soutěži Operalia v roce 2007 – té, co se letos v červenci koná poprvé v Praze.

V Litomyšli se letos vzácně objeví Magdalena Kožená, bez přehánění dlouhodobě nejúspěšnější česká pěvkyně současnosti, a stejně vzácně ji tam doprovodí barokní orchestr Collegium 1704 s Václavem Luksem, kteří se v tuzemsku stali nejuznávanějšími představiteli historicky poučené interpretace staré hudby. Jejich koncert je tím „velkým“, to znamená v amfiteátru na zámeckém nádvoří… Že budou mít na programu mimo jiné Händela, není náhoda – připomínáme si letos, že zemřel před 260 lety. Händelovy árie ostatně přiveze do Litomyšle, společně s muzikálním moravským souborem Czech Ensemble Baroque, také basbarytonista Adam Plachetka. Festival si ho připoutal jako rezidenčního umělce a nelze se pořadatelům divit – mladému interpretovi už se podařilo vejít v povědomí coby nejznámějšímu a nejúspěšnějšímu ve své generaci. Právem: působí ve Vídeňské státní opeře a vrací se mimo jiné i do Metropolitní opery. V jeho věku to v našich končinách je něco bezprecedentního.

Publikum se bude do Smetanova rodiště sjíždět na řadu koncertů. Ten zahajovací patří rezidenční České filharmonii s Jakubem Hrůšou a houslistou Josefem Špačkem, zazní při něm i Smetanův Pražský karneval. O den později zazní Dvořákova Svatá Ludmila. Dalším velkým symfonickým tělesem bude Čajkovského orchestr z Moskvy s Vladimirem Fedosejevem – s ruskou hudbou i s Vltavou. Také prestižní dramaturgický tah…! Filharmonie Brno se sólisty a sbory a šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem přijede s Berliozovou dramatickou legendou Faustovo prokletí. Na koncertech se vystřídají Pražští symfonikové a Janáčkova filharmonie Ostrava, PKF-Prague Philharmonia, Symfonický orchestr Českého rozhlasu, Komorní filharmonie Pardubice, varhanice Irena Chřibková, trumpetista Sergej Nakarjakov, Kateřina Kněžíková, Ivan Klánský, Ivo Kahánek, Radek Baborák, Leoš Svárovský, Ondrej Lenárd… Přijede Dětská opera Praha, Kühnův dětský sbor, brněnská Kantiléna a Česká studentská filharmonie…. A bude znít také tango a jazz. Mimo jiné i Viklického skladba na texty Václava Havla. Blíží se podzimní třicáté výročí pádu komunismu…!

Smetanova Litomyšl začínala jako primárně operní a smetanovský festival. Obojí zůstává, ale jen jako jedna z linií. Smetanovou operou letos v programu je – stejně jako v roce 1949 při prvním hostování pražského Národního divadla – Dalibor. Nová pražská inscenace. Z klasického operního repertoáru uvedou v Litomyšli soubory Národních divadel z Brna a Ostravy také Donizettiho Nápoj lásky, Pucciniho Triptych a Janáčkovy Příhody lišky Bystroušky. K tomu se přidávají náročnější, ale nádherné tituly – Lady Macbeth Mcenského újezdu od Dmitrije Šostakoviče a Hry o Marii Bohuslava Martinů. Komorní operní představení se už tradičně konají na zámku v nedalekých Nových Hradech, kde letos zazní v české premiéře Gluckova opera Paris a Helena. Aby byl „operní“ výčet úplný, je však nutné započítat ještě něco: Kocoura v botách od Jiřího Temla – roztomilou operku pro děti do deseti let – a hostování Operního studia Theaturtle Toronto s muzikálem Charlotte od Aleše Březiny, který zachycuje postavu židovské malířky, jejíž život skočil v Osvětimi.

Jako letošní desátý operní titul uvádějí pak pořadatelé muzikál, a nebo snad i „rockovou operu“, dílo v tomto typu hudebního divadla z nejslavnějších: Jesus Christ Superstar. Jako první napsal Andrew Lloyd Webber s Timem Ricem skladbu Superstar, která se objevila na singlech. Před padesáti lety, v roce 1969. Celý muzikál vyšel na LP deskách v roce 1970. Scénickou premiéru měl teprve za další rok. Obavy z reakce Vatikánu se tehdy nenaplnily. A dnes jde o klasiku, kterou by si v Litomyšli komunista Zdeněk Nejedlý určitě nedovedl představit, ale která dnes do Litomyšle v pohodě patří také. Stejně jako tam už například zazněla Bernsteinova Mše. Nijak se to nesváří s tím, že bude v rámci festivalu opravdovou katolickou mši, doprovázenou hudbou Jiřího Pavlici, se vší vážností sloužit a o Ježíši nikoli jako o „superstar“, ale jako o Spasiteli hovořit Tomáš Halík.

Ano, Smetanova Litomyšl má i tu „lehčí“ hudební tvář. Patří to k ní a patří k ní i to, že se i při lákání odstředivěji orientovaných posluchačů, kteří tu nejvážnější klasiku nevyhledávají, daří držet hranici vkusu. Koncerty „na přání“, koncerty typu Sólo pro sto smyčců nebo Ambroš Ladies Orchestra, letos i program s romskou hudbou, ve které se na pódiu setkají sbor Čhavorenge a členové České filharmonie… a samozřejmě populárně koncipovaná „velká finále“ s přenosem obrazu a zvuku do zahrad… – to vše v kombinaci s přívětivou tváří historického města hraje do not sloganu, že jde o festival s geniem loci. Kouzlo místa se nicméně promítá i do zážitků z klasicky koncipovaných programů. Když se podaří teplý večer, kdy se obloha nad hlavou postupně barví do temně modré, nemívá to chybu. A když některé programy končí pozdě v noci, ale přespolní divák nebo posluchač nemusí hned někam odjet a může si ještě užívat litomyšlskou atmosféru, je to nezapomenutelné.

Není vzácností, že se lidé právě na tenhle festival každoročně vracejí nejen kvůli programům, ale i kvůli tomu nenapodobitelnému okolo. Málokterá jiná akce na tuzemské mapě hudebních událostí má takové štěstí. Litomyšl jako město zůstává například oproti mnohem víc mezinárodně i komerčně obdivovanému a vyžívanému Českému Krumlovu vzácně pokojná. Její klidná síla spočívá i v kulturních tradicích, které se tam od národního obrození vytvářejí a hromadí. V něčem obdobnou atmosféru vyzařuje červnový festival Concentus Moraviae. Je nicméně koncipován odlišně, jako dostředivá součinnost nejméně třinácti měst a obcí v jihomoravském regionu a je soustředěn na výrazně komornější projekty. Jako přirozené a zcela jedinečné kulturní centrum mimo metropoli je tedy Litomyšl jediná. Bedřich Smetana v tom hrával ústřední roli. Teď je důvodů mnohem víc a se Smetanou se sčítají do pěkného portfolia.

Generální partner

Dostávejte informace
s předstihem:

© Smetanova Litomyšl 2022
Designed by: wwworks.cz