2.7.2013 Svitavský deník str. 3 Svitavsko ZDENĚK VANDAS
Problémy s Jakobínem jsou už minulostí
Litomyšl – Dvořákův Jakobín měl v minulosti dvakrát na Smetanově Litomyšli po čertech smůlu. Vroce 1977 bylo jedno z představení pro déšť předčasně ukončeno a vloni se to ve stejném místě, po prvním jednání, opakovalo. A nepomohlo tenkrát ani zastřešení, průtrž mračen s vichrem byly nepřekonatelnou překážkou. Letošní páteční repríza vše bohatě vynahradila. Pražská odborná kritika, jak se stalo zvykem, příliš inscenaci před časem nepochválila. O to více jsme nad tím v zaplněném hledišti kroutili hlavami. Jistěže některé pěvecké výkony zůstaly za těmi letitými (Haken, Machotková, Berman, Švejda, Tuček) nepatrně pozadu, scénické provedení však ty minulé inscenace daleko předčilo. Na zámeckém jevišti se stále něco dělo, akce byla rozehrána už před příchodem dirigenta. Před školní scénou ve druhém jednání například neodolatelný kantor Benda (Vladimír Doležal) dělal „prezenci" a děti mu hned hlásily, že chybí dirigent. Ten pak teprve přiběhl ze zákulisí. Popisovat všechny herecké „špílce" by vydalo za samostatný článek. Hlavní roli v nich hrály židle od té nejmenší až po tu nejmohutnější a kostýmy dětí z hudební školy s tříčtvrtečními světle modrými kalhotami. Ústřední pár „jakobínů" Bohuše a Julie byl výsostně v rukou Romana Janála a Marie Kobielské. Duet „My cizinou jsme bloudili" za asistence dvou jejích dětí byl až dojemnýa nesporně vrcholem večera. Stejně tak dětská školní scéna, dirigovaná kantorem Bendou a za vydatné asistence mileneckého páru Jiřího (Aleš Voráček) a Terinky (Alžběta Poláčková). Luděk Vele si rádoby komickou roli purkrabího Filipa náležitě užíval, některé „šoufky", které si z něho v prvním jednání dělala omladina, byly snad až trochu za hranou. Nebylo tím pádem ale divu, že za to Jiřímu sliboval „kabát bílý". Miloslav Podskalský coby hrabě Vilém při vší úctě nebyl rozhodně pěveckou hvězdou večera, jak by snad naznačoval jeho vstup na děkovačku až na samý závěr všech devítí sólistů. Z nich dostala větší prostor pro hereckou akciYvonaŠkvárová jako klíčnice Lotinka. V dřívějších isncenacích si její představitelka odzpívá svých pár taktů na začátku třetího dějství, pak se odlíčí a když opera končí, už sedí dávno v tramvaji a jede po Praze domů. V samém závěru opery, kdy dobro zvítězilo, oba „hříšníci", Purkrabí (Luděk Vele) a Adolf (Jiří Hájek), symbolicky převlečení do školního oděvu, dostali jaksepatří reparát. Velký aplaus na výsost spokojeného publika patřil všem inscenátorům zcela po právu.
Foto popis|
Region| Východní Čechy
