19.6.2008 Haló noviny str. 8 Z KULTURY
(to)
Včera byl zahájen padesátý ročník mezinárodního hudebního festivalu Smetanova Litomyšl. Pořadatelé zařadili na úvodní večer dílo výlučné a plně odpovídající významu letošního jubilejního ročníku -Smetanovu slavnostní operu Libuše v podání operního souboru pražského Národního divadla. Ak hostování přizvali jak ostatně také jinak?současnou dlouhodobě nejvýraznější představitelku titulní role tohoto v posledních letech opomíjeného skvostu naší národní hudby,světoznámou sopranistku Evu Urbanovou.
Až do 5.července se v amfiteátru nádvoří litomyšlského státního zámku i na dalších místech uskuteční řada významných událostí. Za všechny připomeňme nové nastudování Smetanovy Prodané nevěsty (zítra a pozítří)či uvedení cyklu symfonických básní Má vlast v podání České filharmonie pod taktovkou Libora Peška,jenž tu za svou celoživotní vzornou uměleckou reprezentaci smetanovského odkazu u nás i v cizině převezme ocenění (škoda jen,že koncert,jenž se uskuteční 28.června,nebude oproti původnímu předpokladu v přímém přenosu přenášet Český rozhlas!!). Letošní jubilejní padesátý ročník,,konající se pod záštitou prezidenta republiky,nabídne ojedinělé zážitky nejen díky zcela opodstatněné finanční podpoře ze strany státu,kraje a města,ale také mnoha sponzorským subjektům v čele se společností Skanska.

Smetanova výtvarná Litomyšl

Podobně jako v minulých letech bude v Litomyšli během příštích týdnů paralelně probíhat cyklus výstav pod názvem Smetanova výtvarná Litomyšl. Také letošní nabídka je bohatá. Tento cyklus výtvarných výstav vhodně a tematicky funkčně doplňuje nabídku pro návštěvníky Mezinárodního operního festivalu Smetanova Litomyšl.
Původně pouze doprovodná akce si už vydobyla vlastní renomé a stala se samostatným kulturním počinem,obohacujícím českou výtvarnou sezonu. »Pořádána je nejen v galerijních prostorách Litomyšle,ale též v místech,jež se výstavními stávají jen na dobu jejího konání. Objevuje tak další úchvatná zákoutí návštěvníkům tohoto malebného města,«podotýká ředitel festivalu Jan Pikna.»Smetanovu výtvarnou Litomyšl pořádáme ve spolupráci s Východočeskou galerií Pardubice,Městskou galerií Litomyšl,Městskou galerií Vysoké Mýto a Galerií Zdeněk Sklenář. Organizačním ředitelem je Jiří Lammel. Hlavním reklamním partnerem Smetanovy výtvarné Litomyšle je Komerční banka,a.s.,finančně se podílí Pardubický kraj a Město Litomyššl.«
Již první ročník operního festivalu Smetanova Litomyšl,jenž se uskutečnil z podnětu litomyšlského rodáka, akademika Zdeňka Nejedlého v roce 1949,byl obohacen o souběžně probíhající výtvarnou výstavu. V sobotu 4.června 1949 totiž byla slavnostně zahájena výstava Mistři českého umění 19.století. Nový společenský systém v nových politicko-kulturních podmínkách tedy navázal na nejlepší tradice a poskytl jim prostor skutečně reprezentativní.
Jak uvedl ředitel Smetanovy výtvarné Litomyšle Jiří Lammel,s nadsázkou tedy lze říci,že i tato odnož litomyšlských kulturních aktivit má tradici stejně dlouhou,jako samotný festival hudební.»I když potom byly pořádány výstavy vizuálního umění téměř každoročně,,o systematicky připravené akci lze ve skutečnosti hovořit až od počátku 21.století.«Vroce 2000 byly v zámeckém pivovaru vystaveny plastiky Arnolda Bartůňka a na Toulovcově náměstí fotografie Jana Šibíka,v roce 2001 vyzdobil sály fotograf Jadran Šetlík,o rok později tam vystavoval své práce Jiří Moták. V roce 2003 probíhala souběžně s festivalem výstava Bohdana Kopeckého,série nových obrazů tohoto autora,vytvořených v roce 2003 na Havaji,byla vystavena v roce 2004.
Rok 2004 však byl pro vznik Smetanovy výtvarné Litomyšle zásadní. V čerstvě vybudovaných sálech v bývalém zámeckém pivovaru byly vystaveny froasáže Ladislava Nováka, v přilehlých vkusně rekonstruovaných Klášterních zahradách byla instalována slavná Židle výtvarnice Magdalény Jetelové,v dalších sálech byly umístěny velkoplošné fotografické akty Miloše Vojíře. Výtvarné výstavy tehdy zahájil ministr kultury Pavel Dostál společně s významnou pražskou galeristkou Medou Mládkovou. Úspěch přivedl pořadatele k myšlence celou akci institucionalizovat,dát jí jméno a pevný řád.
Ročník 2005 se tedy již připravoval jako Smetanova výtvarná Litomyšl. U zrodu stál ředitel Východočeské galerie Pardubice Martin Dostál,mimořádně iniciativní náměstek hejtmana Pardubického kraje Miroslav Brýdl, ředitel festivalu Smetanova Litomyšl Jan Pikna,ředitel pražského Muzea Kampa Jiří Lammel,galerista Zdeněk Sklenář,ředitelka Městské galerie Litomyšl Helena Zemanová aředitel Městské galerie Vysoké Mýto Pavel Chalupa. Od počátku bylo záměrem cyklus výstav pevně svázat s hudebním festivalem Smetanova Litomyšl,proto bylo Smetanovo jméno -zdánlivě poněkud nelogicky -použito i do názvu cyklu výtvarných výstav, třebaže by jistě velmi pěkně znělo například »Mařákova výtvarná Litomyšl« podle jména dalššího slavného litomyšlského rodáka,významné osobnosti našeho malířského parnasu.
Projekt nastartoval velmi významnými počiny:byla tu instalována díla Karla Malicha,výstava Z českých luhů a hájů zase uvedla stejně jako první výstava v roce 1949 – české malířství 19.století. Vnově otevřené Galerii Kubík na litomyšlském náměstí mohli návštěvníci zhlédnout exkluzivní výstavu Café de la gare – Cesty francouzské fotografie,v iniciativní Galerii Zdeněk Sklenář se pod názvem Perly Orientu skrývala díla autorů,pocházejících z východu Čech. Druhý ročník v roce 2006 přinesl výstavy Dostředivé okraje – Vizuální umění z Pardubického kraje s obrazy slavných malířů,jejichž životní osudy jsou spjaty s východočeským regionem,neobyčejný zájem vzbudila kolekce Nálady a nokturna Jakuba Schikanedra,pod názvem Skrytá tvář světa byla vysta-vena dosud nezveřejněná portfolia světových fotografů,Galerie Zdeněk Sklenář ve své litomyššlské pobočce vystavila vzácné Klenoty českého umění.
Hlavní výstavou loňského ročníku byla mimořádně zdařilá expozice František Kupka -Člověk a země či v litomyšlské Galerii Kubík poučený profil z odkazu zapomenutého krajináře Jana Honsy,když pomineme neméně zdařilé další projekty. Každoroční žeň několika souběžných výstav v jednom městě je ojedinělá i z celostátního hlediska!
Letošní ročník nabídne rovněž unikátní témata -například retrospektivu francouzského levicově orientovaného pacifisty Jeana Effela (o níž se zmíníme později)či ojedinělý projekt Josef Váchal – Mezi Bohem a Ďáblem.

Josef Váchal Mezi Bohem a Ďáblem

Malíř,grafik,kreslíř,ilustrátor, řezbář,typograf, tvůrce původních písem a autorských knih,vynálezce nových grafických postupů,spisovatel,básník a také vášnivý turista Josef Váchal (18841969)je jedním z nejpozoruhodnějších českých umělců první poloviny 20.století,přestože se oficiálního uznání své tvorby vpodstatě bohužel nedočkal. Byl totiž příliš osobitý…
Váchal patřil společně sFrantiškem Koblihou,Janem Konůpkem,Janem Zrzavým a dalšími ke druhé generaci českého symbolismu,která v umělecké skupině Sursum (1910-1912)navazovala na podněty svých předchůdců z 90.let 19.století. Váchalova tvorba,vyrůstající ze vzrušené představivosti,nočních děsů a snů, přinášela v českém umění ojedinělý a zcela nový obraz vnitřního světa nespoutaného vizionáře.
Váchal totiž věřil ve všemocnou imaginativnost,v sílu umělecké fantazie a vnitřního vidění. Proces umělecké tvorby chápal jako působení souhry vyšších kosmických sil nezávislé na vůli jedince. Sám -rozkolísán »mezi Bohem a Ďáblem«,tedy mezi křesťanskou mystikou a satanismem,ale vnitřně neohrožený -trval na vlastní umělecké cestě bez ohledu na posměch a přehlížení uměleckých kritiků své doby. K realizaci svých záměrů volně těžil z rozmanitých prvků soudobých a historických stylů,aniž by připouštěl porušování individualistických principů v umění. Významné místo ve Váchalově životě zaujímala literatura a kniha jako stěžejní zdroj inspirace. Po malířských začátcích se staly knižní tvorba a grafika,zejména barevný dřevoryt,středem jeho celoživotního díla.
Tam nacházel prostor pro realizaci všech svých schopností výtvarných i literárních. Symbolická díla,starověké texty a barokní postily,kramářské písně a krvavé romány,především však primitivní forma a hloubka výrazu dřevorytů ve starých tiscích,to vše poznamenalo rozhodujícím způsobem jeho dílo. Parafrázoval ve svých dílech expresivní středověké formy a výrazy s dávkou grotesknosti,odlehčující tragiku děje. Souběžně s knižní tvorbou vzniká řada cyklů,ilustrujících Váchalovy názory a postoje.»V nich rozvíjí originální filozofické myšlenky,reaguje na aktuální životní události -varuje před válečnými hrůzami,rozjímá o historické minulosti krajiny,líčí zážitky zfronty první světové války,medituje o životě a světě,pouští se do sociální kritiky společnosti,přemýšlí o poslední chvíli člověka,výtvarně interpretuje v cyklech literární díla svých současníků,například Otokara Březiny,Františka Kašpara či Edgara Allana Poea,« poznamenal ředitel Smetanovy výtvarné Litomyšle Lammel.
Váchal proslul především jako tvůrce autorských knih,vydávaných jen v několika málo exemplářích. Pro knihy Krvavý román,,který patří k jeho pracím nejznámějším a byl také zdramatizován,Mor v Korčule,Ďáblova zahrádka nebo Přírodopis strašidel Váchal vytvořil vlastní jedinečné písmo,které vždy navrhl,odlil či vyřezal, vysázel,knihu ilustroval nejčastěji barevnými dřevoryty, dílo pak svázal a kolportoval. V Litomyšli vyzdobil malbami pokrývajícími stěny i stropy i veřejně přístupný dům místního nakladatele Josefa Portmana,zvaný ja-ko Portmoneum.
Nynější litomyšlská výstava Mezi Bohem a Ďáblem představuje výběr z rozsáhlé a rozmanité tvorby umělce,jehož dílo je svou výjim e č n o s tí nezařaditelné a v kontextu vývoje českého výtvarného a literárního umění 20.století zdánlivě osamocené.
Vznikalo v dobových souvislostech,a ač rozporuplné a kolísající,přitahuje nesporně zájem každé nové generace.
»Tato výstava je především zaměřena na představení Váchalovy malby,nikoliv práce dřevorytce. Z tohoto hlediska je to poměrně zásadní expozice,na niž byly zapůjčeny exponáty z Moravské galerie v Brně, z Galerie moderního umění v Hradci Králové či z Domažlic a Plzně. Celkem je vystaveno 342 děl. Návštěvníci zde mohou spatřit umělcovy oleje,akvarely,pastely,malby tuší,lepty,ilustrace,dřevoryty a malovanou keramiku,«dodal Lammel.
Seznam Váchalových vystavených děl zahrnuje široké pásmo od prací mladistvých (nejstarší je trilogie Komedie života z roku 1906)a končí tvorbou z osmdesátých let. Jsou tu tedy reprezentativně zachycena výtvarníkova léta nejplodnější – epocha meziválečná.
Výstavu koncipovala ve spolupráci s pražským Památníkem národního písemnictví a nakladatelstvím Paseka kurátorka Rumjana Dačeva.»Váchal věřil ve všemocnou imaginaci,v sílu umělecké fantazie a vnitřního vidění. Proces umělecké tvorby chápal jako působení souhry vyšších kosmických sil nezávislé na vůli jedince. Sám rozkolísán »mezi Bohem a Ďáblem«,mezi křesťanskou mystikou a satanismem, ale vnitřně neohrožený,trval na vlastní umělecké cestě bez ohledu na posměch apřehlížení uměleckých kritiků,«charakterizuje tohoto umělce Dačeva.
Výtvarnou kolekci doplňuje soubor Váchalových portrétů objektivem Dagmar Hochové z roku 1967. Fotografovala je dva roky před výtvarníkovým skonem,ovšem vystavené snímky se našly až později,takže dosud nikdy nebyly vystavovány. Kolekce je instalována v rekonstruovaných prostorách litomyšlského zámeckého pivovaru,kde se v roce 1924 narodil Bedřich Smetana. Potrvá do 20.července.