3.6.2014 Hudební rozhledy str. 25 Zadáno pro Karolína Smetanová
Program 56. ročníku Mezinárodního operního festivalu Smetanova Litomyšl zahrnuje kromě operních inscenací a koncertně prováděných oper také galakoncerty, oratoria a písňové večery, tedy formy, v nichž je dominantou vokální složka. Letos si zvláštní pozornost zaslouží premiérové uvedení rekonstruovaných Lukášových pašijí, které jsou připisovány/. 5. Bachovi. „Ve čtvrtek 26. června 2014 se na Smetanově Litomyšli prolnou pohnuté příběhy dvou významných barokních památek. Znovu zpřístupněným piaristickým chrámem Nalezení sv. Kříže se rozezní v české premiéře hudba Lukášových pašijí, která obloukem tří staletí spojuje skladatele Johanna Sebastiana Bacha, Carla Orffa a Jana Jiráska. Je zajímavé sledovat, jak si jsou příběhy litomyšlského chrámu a Bachovy skladby podobné,“ vysvětluje ředitel festivalu Jan Pikna. V roce 1714 započali piaristé se stavbou monumentálního barokního kostela Nalezení sv. Kříže, výzdobě dominovaly obří sochy čtyř evangelistů, Marka, Matouše, Lukáše a Jana z dílny Matyáše Brauna. Obdivuhodná sakrální stavba byla dokončena a vysvěcena 26. srpna 1722. V témže roce získal Johann Sebastian Bach místo městského hudebního ředitele v Lipsku. Jedním z jeho úkolů bylo komponování skladeb pro slavné mše zdejších kostelů. Kromě velkého množství kantát Bach složil i pašije podle všech čtyř evangelistů. Lukášovy měly premiéru na Velký pátek 7. dubna 1730. Za Bachova života však byly tiskem vydány pouze pašije Matoušovy, proto se u ostatních muzikologové jen opatrně vyjadřují o plném Bachově autorství. Z Lukášových pašijí se dochovaly jen fragmenty.
Pokus o vzkříšení Piaristický kostel v Litomyšli v roce 1775 vyhořel a podobně jako z Bachova díla z něj zůstalo pouhé torzo. Usilovnou prací piaristů byl však postupně rekonstruován a navrácen duchovnímu životu. O vzkříšení Lukášových pašijí se zase pokusil německý skladatel Carl Orff, když je v roce 1932 nově orchestroval a autorsky doplnil. Během bombardování Berlína za druhé světové války však Orffovy partitury shořely a dochoval se jen jejich klavírní výtah s autorskými poznámkami. Rovněž piaristický kostel v Litomyšli opět vyhořel. Po posledním požáru v roce 1883 byl již opraven pouze provizorně a v době totality po roce 1948 zchátral tak, že se dokonce uvažovalo o jeho demolici. Od konce 60. let nebyl přístupný veřejnosti. Na lepší časy se začalo blýskat až v 90. letech 20. století, kdy se chrám dočkal obnovy střech a vnějšího pláště, a v roce 2010 se díky evropské dotaci konečně začal opravovat také interiér. Náhoda tomu opět chtěla, že ve stejné době byl Bavorským rozhlasem osloven český skladatel Jan Jirásek, aby zrekonstruoval Lukášovy pašije. Podle Bachova rukopisu a konceptu Orffa složil skladbu, která měla v roce 1995 světovou premiéru v Mnichově. Ta česká se odehraje letos na festivalu Smetanova Litomyšl.
„V letošním roce se dokončuje rekonstrukce kostela a v rámci 56. ročníku Smetanovy Litomyšle dojde k jeho opětovnému vysvěcení. Českou premiérou Lukášových pašijí budou obě památky vzkříšeny, společně se probudí k dalšímu životu,“ uzavírá Jan Pikna. Pro úplnost dodejme, že koncert začíná v 19.30 v piaristickém chrámu Nalezení sv. Kříže. V roli Evangelisty se představí Jaroslav Březina, Petra zazpívá Tomáš Kořínek, Ježíše Jiří Sulženko a Piláta Zdeněk Plech. Dále vystoupí český chlapecký sbor Boni pueri a Pražský filharmonický sbor. Komorní filharmonii Pardubice bude řídit Marko Ivanovic.
***
SMETANOVA LITOMYŠL SE PŘEDSTAVUJE Jeden z nejrenomovanějších českých festivalů klasické hudby Smetanova Litomyšl se v letošním roce koná od 13.6. do 6.7. a jako v minulých ročnících jej i letos doprovází bohatý doplňkový program. Novinkou 56. ročníku jsou ouvertury, které se budou konat v Zámecké jízdárně. Jde o lektorské úvody, v nichž se před hlavním koncertem představí prováděné dílo a návštěvníci se tak budou moci seznámit s autory skladeb a s vystupujícími interprety.
Z bohatého programu Smetanovy Litomyšle by nemělo ujít vaší
pozornosti: Aleš Březina: TOUFAR (pondělí 16.6., 19.30 hodin, Smetanův dům) Dokumentární komorní opera se Soňou Červenou v hlavní roli o tzv. čihošťském zázraku a osudu jedné z nejkřiklavějších obětí
totalitního režimu, knězi Josefu Toufarovi. Gustav Holst: PLANETY, Bohuslav Martinů: ČESKÁ RAPSÓDIE Zkomponováním symfonické suity Planety se anglický skladatel a vášnivý zájemce o astronomii Gustav Holst stal jedním z nejhranějších autorů 20. století. Dramatické i lyrické hudební plochy bývají také často používány ve filmech. Naopak kantáta Česká rapsodie Bohuslava Martinů bývá vzhledem k náročnému obsazení a ryze českému charakteru uváděna velmi málo. Hodí se pro slavnostní příležitosti, komponována byla pro novou republiku v roce 1918 na slova Bible, básně Jaroslava Vrchlického a chorálu Svatý Václave. Roman Janál, Český filharmonický sbor Brno, Symfonický orchestr hl. města Prahy FOK, dirigent Rastislav Štúr. Gustav Mahler: VZKŘÍŠENÍ Velkolepá symfonie č.2pro soprán, alt, smíšený sbor a velký orchestr jako oslava dokončení rekonstrukce objektů tzv. zámeckého návrší v Litomyšli. Eva Hornyáková, Terézia Kružliaková, Český filharmonický sbor Brno, Symfonický orchestr Českého rozhlasu, dirigent Ondrej Lenárd. Kompletní programovou nabídku najdete na
