Smetanova Litomyšl o víkendu bavila. Svěží brněnská premiéra má „drajv“

Search
Close this search box.

30.6.2015    Svitavský deník    str. 2   Svitavsko Zdeněk Vandas   

Páteční Tosca nabídla divákům lásku, nenávist i smrt. V sobotu večer na ní navázala oblíbená opera Nabucco

 

 

 

Litomyšl – Pucciniho Tosca patří ke stálicím a jistotám festivalu Smetanova Litomyšl. Páteční představení brněnského Národního divadla svou úrovní nijak nevybočilo z této tradice.

            Inscenace je to zcela čerstvá, premiéru měla v Brně před měsícem. Skladatel nezapřel svoji náklonnost k ženám, jména hrdinek dal do titulů všech svých stěžejních oper – Turandot, Madame Butterfly, Manon Lescaut, Bohéma, Děvče ze zlatého západu, Sestra Angelika. Av první řadě právě Tosca.

            Všechny city jsou zde vyhnány na ostří nože a v této inscenaci obzvláště. Dramatické scény jsou vyváženy krásnými melodiemi, zejména modlitbou hlavní hrdinky, oběma áriemi Cavaradossiho, či skvěle vystavěného Te Deum v závěru prvního jednání se sólem Scarpii.

            Režisér Heřman se nechal inspirovat legendární představitelkou Tosky Márií Callas (Tereza Merklová), která děj provází svou permanentní přítomností na jevišti.

            Věc má tu chybu, že nezasvěcený divák je existencí této přidané postavy poněkud zmaten. Příliš šťastně nebyl vyřešen ani závěr celé opery, efektní skok Tosky z výšin Andělského hradu prostě nic nenahradí. Italský tenorista Mickael Spadaccini je pro roli malíře Cavaradossiho výtečně disponován svým hlasem i zjevem. Náš barytonista Jiří Sulženko vystihl postavu policejního prefekta a zloducha Scarpii taktéž velice dobře, oproti tomuto litomyšlskému představení před pěti lety dozrál do ideálu.

            Pochopitelně nevím, jak Toscu zpívala a hrála zmíněná Mária Callas, ale Maida Hundeling se jí svým výkonem minimálně vyrovnala. Z menších rolí na sebe upoutal pozornost letos čtyřiaosmdesátiletý (!) Richard Novák, který v úloze kostelníka dovršil po čtyřleté pauze svoje 36. litomyšlské vystoupení. Je tak z nepřeberného množství sólistů na Smetanově Litomyšli tím bezkonkurenčně nejčastějším. Celkově lze konstatovat, že Puccini touto svojí Toskou až do současnosti nebo do zcela nedávné minulosti tak trochu předběhl dobu.

 

Brno a Nabucco

 

Traduje se, že po neúspěchu svých prvních dvou oper Oberto a Jeden den králem pochyboval Giuseppe Verdi o smyslu svého skladatelského snažení a nové libreto mu divadelni Impresário doslova vnutil. Knížku doma mrzutě odhodil, ta se rozevřela a Verdi mimoděk četl verš, který u něho zanechal velký dojem – „Vapensierosullalidorate“(Leť myšlenko na zlatých křídlech).

            Pustil se do kompozice a během pár týdnů byla na světě ta zřejmě nejlepší z jeho šestadvaceti oper. Na Smetanově Litomyšli se hraje docela pravidelně, poprvé tomu tak bylo v roce 1992, pořadatelé stihli ještě legendární inscenaci brněnskou inscenaci režiséra Václava Věžníka. Ostatně pro Brno je Nabucco takřka kultovní záležitostí.

            Opera je prodchnuta touhou národů po svobodě, což se totalitnímu režimu nehodilo „do krámu“ a v Praze se dlouhá léta dílo nehrálo. Současná brněnská inscenace, která se hrála v páteční večer v Litomyšli, z Věžníkova někdejšího provedení vychází a v zámeckém nádvoří měla ohromující úspěch. Dílo otevřela jeho skvostná předehra, zahraná orchestrem pod vedením dirigenta Jakuba Kleckera nadmíru výtečně.

            Hlavní důraz byl kladen na sborové scény, nejen zmíněný a světově známý sbor zajatých židů ze třetího dějství. Sólistickou hvězdou večera byl mladý barytonista Jakub Kettner v titulní roli, který právem sklidil největší aplaus. Před pár lety zpíval v Litomyšli na „Opeře pod májovým nebem“ (kvůli počasí tehdy spíš pod májovou střechou Smetanova domu) a za tu krátkou dobu udělal pěvecky ohromující pokrok. Dobře mu v úloze Abigail sekundovala u nás už dobře známá sopranistka Anda Louise Bogza, která tak navázala na své úspěšné vystoupení na letošním festivalu v roli Lady Macbeth. Příliš se svým krásným basem neprosadil Gustav Beláček v úloze proroka Zachariáše, v mohutném sboru měl nelehkou konkurenci. Nepříliš velká role Ismaela tenoristovi Rafaelu Alvarezovi mnoho možností neposkytla. Publikum dávalo po skončení krátce před půlnocí svou spokojenost patřičně najevo a dá se říci, že kdyby se Nabucco hrál v Litomyšli každoročně, tak bude pokaždé vyprodáno.

 

Foto popis| SKVĚLÉ umělecké výkony si mohli vychutnat o víkendu návštěvníci festivalu Smetanova Litomyšl.

Foto autor| Ilustrační foto: archiv Deníku

Region| Východní Čechy

Generální partner

Dostávejte informace
s předstihem:

© Smetanova Litomyšl 2023
Designed by: wwworks.cz