23.2.2018 Lidové noviny str. 4 Smetonova Litomyšl
23.2.2018 Mladá fronta DNES str. 4 Příloha – Smetanova Litomyšl
Národní festival Smetanova Litomyšl je znám především jako festival operní. V rámci 60. ročníku festivalu bude uvedeno úctyhodných osm titulů, což je nejvíce v dosavadní historii.
Dítě a kouzla
O „rozjezd operní jízdy“ se 17. června postará Soubor opery Jihočeského divadla s dílem Maurice Ravela Dítě a kouzla. Francouzský skladatel Maurice Ravel, který je mistrem v zachycení atmosféry, uvedl toto dílo na libreto francouzské spisovatelky Colette v roce 1925 v Monte Carlu a od té doby se Dítě a kouzla zařadilo mezi trvalky operního repertoáru po celém světě. Jde o kouzelný příběh z jednoho domu, ve kterém ožijí lenoška, čínský šálek, čajová konvice, hodiny, učebnice aritmetiky a další, aby se vzbouřily proti zlobivému chlapci, který je trápí. Během hodinové opery přijdou ke slovu i sova, kocour, veverka, oheň, princezna, pastýř s pastýřkou, strom…
Opera, která svou hudbou i vtipným libretem učaruje malým i velkým, je ideálním vstupem do tajemného světa hudebního divadla pro celou rodinu.
Maškarní ples
V sobotu 23. června zhlédnou diváci operu Giuseppe Verdiho Maškarní plesv podání Souboru Opery Národního divadla Praha.
Pro své opery nacházel Giuseppe Verdi často předlohy v dílech vynikajících spisovatelů a dramatiků jako například Eugene Scribe. Roku 1857 se jeho původní text k francouzské opeřeGustave III, ou Le bal masqué Daniela Aubera z roku 1833 stal podkladem pro italské libreto Antonia Sommy k Verdiho novince, která vešla do dějin pod názvem Maškarní ples (Un ballo in maschera). Okolnosti vzniku a uvedení opery byly poznamenány politickými událostmi a následnými cenzurními zásahy, kvůli nimž se musel měnit nejen původní název Gustav III., ale také jména postav, dějiště a doba děje. Inscenace se ujal hudební ředitel Opery Národního divadla Jaroslav Kyzlink, který svůj temperament a cit pro Verdiho dílo projevil mj. při nastudováních jeho oper Simon Boccanegra a Don Carlo. Režisér Dominik Beneš, který se v Národním divadle představil inscenacemi oper Slavík a Jolanta, si ke spolupráci přizval divadelního výtvarníka Marka Cpina. Jejich uchopení díla je příslibem vizuálně působivého zážitku.
Večer na zámkuv Nových Hradech
Komornější podání opery zažijí hosté stagiony na zámkuv Nových Hradech, a to od 27. do 30. června, kdy zde bude provedena novodobá světová premiéra pastorální opery Antonia Caldary L‘ Amor non ha legge (Láska nezná hranic).
FaustaMarkéta
Na své si přijdou i milovníci tzv. Grand opery. Ta je 29. června zastoupena dílem Charlese Gounoda Faust a Markéta v podání sólistů, sboru a orchestru Janáčkovy opery Národního divadla Brno.
Nejslavnější opera francouzského skladatele Charlese Gounoda čerpá námět z neméně slavného díla – dvoudílné hry Johanna Wolfganga Goetha založené na německé pověsti o muži, který vyměnil svou duši s ďáblem za věděníamoc. Libretisté opery Barbier a Carré nezpracovali Goetha v celé jeho šíři, ale vybrali částo Faustově setkání s nevinnou dívkou Markétou a tragických následcích jejich romantického vzplanutí. Hlavní hrdinkou se tak stává právě Markéta, jež také na rozdíl od Fausta dojde spasení a unikne moci ďábla. Faust byl Gounodův první velký úspěch a založil jeho mezinárodní slávu. A není divu, skladatel dobře věděl, jak vystavět na jevišti působivé divadlo, a co hudební číslo, to jeden z hitů opery 19. století – Markétina píseň o králi z Thule, šperková árie, Mefistova árie o zlatě, Valentinovo loučení s Markétou nebo velké sborové scény. To vše slibuje mimořádný zážitek. Opera Faust a Markéta je zařazena do tříletého festivalového cyklu Faustus, který bude i v následujících ročnících zahrnovat uvedení alespoň dvou pořadů na faustovské téma.
Její pastorkyňa
Opera Leoše Janáčka Její pastorkyňa je v programu zařazena na 30. června. A ne náhodou. V letošním roce si připomínáme 90 let od úmrtí tohoto skladatele. A kromě Její pastorkyně uvádí Smetanova Litomyšl také Glagolskou mši a Sinfoniettu. Jenůfa, tedy Její pastorkyňa, patří k nejslavnějším Janáčkovým dílům a je stálou součástí repertoáru brněnské opery. Na jejím počátku bylo realistické dramaGabriely Preissové, které si skladatel sám upravil do podoby operního libreta. Přestože musel text dramatu výrazně zkrátit, podařilo se mu účinek tragického příběhuz moravského venkova ještě prohloubit. Marnotratný a nestálý Števa, prudký, a přece v jádru laskavý Laca, a především neúprosná Kostelnička, kterou snaha zachovat si postavení a respekt ve vesnické komunitě přivede k vraždě dítěte její schovanky Jenůfy. Janáček zachytil jednotlivé charaktery v mistrné dramatické zkratce, která až mrazí, a zároveňvnás vzbouzí soucita pochopení. Ke konečné podobě jedné z nejlepších oper historie, poznamenané smrtí skladatelovy dcery Olgy, vedla dlouhá a trnitá cesta.
Vpodání Janáčkovy opery Národního divadla Brno jde vždy o výjimečné provedení.
Libuše
Smetanova opera Libuše je dílo, které je určeno především pro slavnostní příležitosti. Také dnes je v Národním divadle uváděno pouze ve významné dny a o státních svátcích. Smetanově Litomyšli se dostalo cti, že v roce jejího 60. výročí a 100. výročí založení republiky bude v premiérovém zpracování znít 4. července právě na festivalu.
Na Smetanově Litomyšli byla Libuše poprvé uvedena v roce 1959. Poté přišla dlouhá léta čekání, až se hosté festivalu v roce 1984 opět dočkali. Následovalo uvedení v osmičkových letech – 1998 a 2008. „Jsme nesmírně rádi, že Národní divadlo akceptovalo náš požadavek uvést na Smetanově Litomyšli premiéru. Je to čest a uznání pro festival. Druhé uvedení se uskuteční 27. září v Praze,“ prozrazuje umělecký ředitel Smetanovy Litomyšle Vojtěch Stříteský. Libuše není jen vrcholnou slavnostní operou, nýbrž představuje také významný symbol české národní kultury. Bedřich Smetana dokončil tuto operu v roce 1872, na jevišti však zazněla až o devět let později při prvním otevření Národního divadla. Smetana v opeře mistrovsky zpracoval mytický příběh o bájné české kněžně a sporu dvou bratří, ústící v akt smíření a obraz věštby radostnébudoucnosti českého národa. Libuše je nerozlučně spjata s moderními českými dějinami i dějinami Národního divadla, kde mnohokrátvminulosti zazněla jako dílo zcela mimořádné svým humanistickým a společenským poselstvím.
Mefistofeles
Operní jízda vyvrcholí 5. července uvedením Mefistofela Arriga Boita. Tato opera o prologu, čtyřech dějstvích a epilogu na námět Johanna Wolfganga Goetha Faust a vlastní skladatelovo libreto je opět zařazena do cyklu Faustus. Titulní roli ztvární sólista Metropolitní opery Štefan Kocán.
Arrigo Boito byl dlouho ceněn více jako spisovatel apřekladatel než skladatel. Ve své jediné dokončené opeře Mefistofeles se obrátil k faustovskému tématu. Předchozí velmi populární zhudebnění Goethova Fausta Charlesem Gounodem Boito považoval za myšlenkově velmi povrchní zpracování mnohovrstevnaté Goethovy dramatické předlohy. Sám textu slavného německého básníka využil takřka doslovně, včetně jeho daleko méně uváděného druhého dílu. Premiéra Mefistofela 5. 3. 1868 vmilánské La Scale však byla fiaskem. Po sedmi letech skladatel partituru podrobil důkladné revizi a radikálně ji zkrátil. Premiéra nové verze 4. 10. 1875 v Teatro Comunale v Bologni zaznamenala značný úspěch. Definitivní podobu dostal Mefistofeles v roce 1881 při svém nyní již triumfálním návratu do La Scaly. Současného hudebníhonastudování Boitovy opery pro Národní divadlo v Praze se ujal host světových operních scén včetně Metropolitní opery italský dirigent Marco Guidarini.
Termíny 17. června 13.30 a 17.30 Smetanův dům Maurice Ravel: Dítě a kouzla 23. června 21.00 Zámecké nádvoří Giuseppe Verdi: Maškarní ples 27. – 30. června 21.00 Nové Hrady u Litomyšle Antonio Caldara: Láska nezná hranic 29. června 21.00 Zámecké nádvoří Charles Gounod: FaustaMarkéta 30. června 16.00 Smetanův dům Dušek, Smeykal, Buzzi: L2: Brána života! 30. června 21.00 Zámecké nádvoří Leoš Janáček: Její pastorkyňa 4. července 20.30 Zámecké nádvoří Bedřich Smetana: Libuše 5. července 21.00 Zámecké nádvoří Arrigo Boito: Mefistofeles
