Sólová kariéra pro mě byla vždy tím nejtoužebnějším snem

Search
Close this search box.

Pestrou a úspěšnou sezonu má už skoro za sebou Jan Mráček, houslista a koncertní mistr České filharmonie. Před měsícem měl možnost od prvního pultu vést Berlínské filharmoniky, vystupuje sólově i s Lobkowicz Triem, nahrává a čeká ho řada zahraničních koncertů. Jak přiznává v rozhovoru, kloubit pozici sólisty a koncertního mistra se dá jen velmi obtížně. Ale daří se mu to a plní si své sny. Jan Mráček se už brzy představí jako sólista i na festivalu Smetanova Litomyšl. V neděli 26. června zahrál spolu s Filharmonií Brno svůj oblíbený koncert D dur Ericha Wolfganga Korngolda.

Počítám dobře, že tě čeká letos Litomyšl třikrát, jednou sólově s Filharmonií Brno a dvakrát s Českou filharmonií? Nebo bude na židli koncertního mistra někdo jiný?

Letos do Litomyšle zavítám pouze jako sólista na večer s Filharmonií Brno a koncerty České filharmonie povede od první židle Jiří Vodička.

Na koncertě 26. června zahraješ Korngoldův houslový koncert D dur, krásná věc a poslední dobou k tobě patří, že?

V této sezoně jsem měl možnost koncert hrát vícekrát a jsem opravdu moc rád. Je to překrásná, zcela výjimečná muzika, která mi přirostla k srdci a těší mě ji provádět.

Je to virtuózní hraní, sedne do ruky?

Koncert kloubí veškeré aspekty houslové hry. První věta je velmi plynulá, druhá andělsky lyrická a třetí je virtuózní smršť, takže si každý přijde na své. I přesto je Korngoldova hudba neprávem opomíjena a já jen věřím a pevně doufám, že se bude v budoucnu řadit na programy koncertů častěji!

Jaká je to hudba? Posluchači si možná vybaví Korngoldovu operu Mrtvé město, ale jinak se příliš u nás nehraje…

Já jsem tento nádherný koncert zařadil do repertoáru již v roce 2017, kdy jsem s ním měl tu čest otevřít sezonu Symfonického orchestru Českého rozhlasu po boku dirigenta Ondreje Lenárda, a od té doby se ho snažím nabízet, bohužel až do letošního roku bez úspěchu. Ale jak už jsem říkal, letos jsem s ním měl štěstí vícekrát a jsem za to velmi rád.

I jeho houslový koncert patří spíš mezi ne tak populární, myslím vedle Mendelssohna, Dvořáka, Brahmse, Brucha, Beethovena, Sibelia nebo Čajkovského, je to ale asi neoprávněné opomíjení? Které jsou vlastně tvé srdcové koncerty, nebo nejoblíbenější hudební epocha?

Mně je nejbližší hudba romantismu a tam svojí kompozicí Korngolda mohu klidně zařadit, ačkoliv je to skladatel dvacátého století. Nicméně ten největší houslový pilíř je a bude Beethovenův houslový koncert, to je opravdu „otec” těch velkých hudebních nástupců, jako jsou právě Mendelssohn, Brahms, Dvořák a další, které nesmírně rád hraju.

Splnil sis už své sny, nebo jsou ještě skladby, které bys rád uvedl, ale zatím nepřišla příležitost?

Sen si plním pokaždé, když mohu předstoupit před orchestr jako sólista. Nikdy nemám problém pořadatelům vyjít vstříc a naučit se nová, třeba i méně hraná díla a rozšiřovat si tak repertoár. Život je krátký a krásné muziky mnoho. (smích)

Musíš nějak přepínat mezi rolí sólisty a rolí koncertního mistra?

Tyto dvě disciplíny jsou zcela rozdílné, to musí houslista vždy brát v potaz. Jako sólista určuji hudební myšlenku a pochopení partitury já, jako koncertní mistr sloužím kromě muziky také dirigentovi a hordě muzikantů za zády a to vždy ovlivní interpretační svobodu, ale hloubku sdělení nikoliv a určitě si obě tyto disciplíny užívám!

Sólová kariéra je v tvém životě stále výraznější, blíží se doba, kdy se jí začneš věnovat výhradně nebo většinově?

Sólová kariéra pro mě byla vždy tím nejtoužebnějším snem a mám velké štěstí, že se v poslední době rodí krásné nové příležitosti a projekty. V létě budu natáčet nové CD a doufám, že v dalších letech budou přibývat další. Ano, mým snem je věnovat se výhradně sólovému životu, ale jak to opravdu bude, je jen ve hvězdách. Na druhou stranu, nedávno jsi měl možnost si zahrát jako hostující koncertní mistr s Berlínskými filharmoniky. To je zas indicie k úplně jinému typu umělecké kariéry… Berlínské filharmoniky jsem měl možnost vést jako koncertní mistr v květnu a byl to opravdu zážitek. Můj orchestr jistě odpustí, když berlínské kolegy označím za nejlepší orchestr na světě, alespoň v mých očích, a tuto pozici zcela potvrdili i po čas mého působení.

Dá se vlastně kloubit pozice koncertního mistra předního orchestru a sólisty? Možná teď ani nemyslím časově, jako spíš ideově, strategicky co do příležitostí, budování jména a kariéry...

Tyto dvě pozice se kloubit dají ale jen velmi obtížně. Bohužel to ale nejvíce souvisí s časovým harmonogramem. Samozřejmě, pokud jste koncertním mistrem, budete tak i vnímáni na sólovém stupínku. Jednou jste koncertním mistrem nějakého orchestru a jste tak i označováni, ale další problém bych asi neviděl. S tím časem je to horší, protože kloubit služby v orchestru, zájezdy, kterých je stále víc a víc, přání dirigentů mít stejné obsazení atd. se sólovou dráhou je někdy velký problém.

Jaké máš před sebou léto, pracovní, odpočinkové nebo kombinované?

Léto bude tak napůl pracovní a odpočinkové. Samozřejmě nějaká dovolená proběhne, máme s rodinou nový karavan, tak ho musíme řádně vyzkoušet! Ale také bude hodně práce, mimo jiné natáčení zmiňovaného CD a spousta krásných koncertů doma i v zahraničí.

A jak se rýsuje příští sezona?

Příští sezóna je načrtnutá velmi slibně. Čeká mě například Brahmsův houslový koncert v Istanbulu, nebo Stravinskij v Bamberku s Jakubem Hrůšou a mnoho krásných koncertů i s Lobkowicz Triem. Myslím, že se máme všichni na co těšit. (smích)

Veronika Veber Paroulková

Plnou verzi rozhovoru najdete na portálu KlasikaPlus.cz.

Generální partner

Dostávejte informace
s předstihem:

© Smetanova Litomyšl 2023
Designed by: wwworks.cz