Než budete pokračovat: stručně o cookies, které používají naše webové stránky

Cookies jsou malé soubory ukládané do Vašeho prohlížeče, které běžně používá většina webových stránek. Jsou užitečné pro Vás i pro nás.

Na našich stránkách využíváme cookies nezbytné k zajištění funkčnosti webu, analytické cookies ke sběru a vyhodnocení dat ve službě Google Analytics a FB pixel cookies služby YouTube, protože si na našem webu můžete přehrát videa nahrána primárně na YouTube.

Abychom mohli zajistit efektivní a příjemné fungování našeho webu, prosíme Vás o jejich povolení. Jak spravujeme Vaše osobní údaje a jaké cookies používáme, si můžete přečíst zde.


Stále aktuální téma

23.2.2017    Haló noviny    str. 10   Servis  (the)   

V brněnském Janáčkově divadle byla 4. února uvedena Ponchielliho stále populární opera La Gioconda. Reprízy jsou naplánovány na únor, duben a květen. S novou inscenací se soubor Národního divadla Brno představí také na festivalu Smetanova Litomyšl 4. července.

Skladatel Amilcare Ponchielli (1834-1886) vytvořil deset oper. Právě La Gioconda patří k neznámějším, divácky nejoblíbenějším. Na jevišti českého divadla v Brně byla letos uvedena poprvé v historii. Dílo napsané ve stylu velké francouzské opery mělo premiéru v milánské La Scale roku 1876. Autor zde využil prostředí karnevalových Benátek pro zapojení široké škály hudebních stylů. Zaznívá tu třeba barkarola, furlana, slavnostní či církevní sbory nebo velké baletní číslo. V kontrastu k velkým výpravným místům Ponchielli vytvořil i hudebně intimní momenty, například modlitby či vyjádření temných vášní.

Režisérem a scénografem nastudování je mladý talentovaný Tomáš Pilař, jenž v Brně uspěl již inscenacemi Bizetovy Carmen a Nedbalovy operety Polská krev. Děj opery zasadil v duchu Ponchieliho libreta do karnevalového dění z přelomu 16. a 17. století. »V první řadě akcentuji motiv jakýchsi psychologických masek. Každá z postav vystupuje sama za sebe a zároveň vystupuje za někoho, za koho prostě v dané společnosti vystupovat musí. Právě charakter karnevalu s maskami fyzickými se prolíná s motivem těchto masek metaforických,« charakterizoval inscenátor Pilař svůj režijní koncept. V představení využívá např. odkazů na caravaggiovské svícení či gestiku renesančních tanců. Navíc typická benátská architektura se stala výraznou inspirací stylizované, proměnlivé scény, jíž je režisér Pilař autorem. »Děj opery nás přenáší do italských Benátek z doby přezrálé pozdní renesance, tedy do doby úpadku a dekadence,   kdy v Praze vládl císař Rudolf a Evropu sytila těžká vůně renesančních ornamentů,« doplnil. »Končící zima s karnevalovým obdobím tvoří kolorit děje opery, v níž se na ulicích prolíná minulost s budoucností, realita se snem, nebeské s pozemským, pozemské s pekelným, mytologické s historickým a historické s archetypálním. Hlavní postava děje, pouliční zpěvačka La Gioconda, což znamená ‚veselá’, však pod rozesmátou maskou skrývá hluboký smutek z obětí, jež přináší na oltář své tragické lásky.« Bohatě zdobné kostýmy jsou dílem Sylvy Zimuly Hanákové. Z některých hudebních čísel se staly skutečné hity (např. Enzova árie Cielo e mar, Lauřina modlitba či árie titulní postavy Suicidio).

Brněnská inscenace nabízí mimořádně atraktivní pěvecké obsazení s vynikající pěvkyní Csillou Boross a Ivetou Jiříkovou v titulní roli.

Generální partner

Dostávejte informace
s předstihem:

© Smetanova Litomyšl 2022
Designed by: wwworks.cz