Tisíc a jedna VÁŠEŇ

13.6.2011 Tv Pohoda str. 7 Markéta Čaňková

 

S Taťjanou Medveckou, která sice dává jednoznačně přednost práci v divadle, ale svou stopu zanechává i v televizních seriálech (např. Pojišťovna štěstí či Cesty domů), jsme se k rozhovoru sešly v květnu, měsíci lásky, a tak téma našeho povídání bylo nasnadě: O současných nejžhavějších láskách v profesi.

* Na festivalu Smetanova Litomyšl uvedete poezii francouzských autorů, což napovídá, že půjde o divácký bonbonek.

Ten pořad měl premiéru, když jsem byla těhotná s Kristinkou, a té bylo v únoru třiadvacet… Tehdy mě napadlo udělat průřez francouzskou poezií, která se mi vždycky líbila. Takže budu recitovat Zpěvy sladké Francie, Pláč krásné provaznice, což jsou verše renesanční básnířky Louise Labeé, básně Paula Verlaina, Charlese Baudelaira, a protože celý pořad se jmenuje Jako zázrakem, nebudou chybět ani verše Jacquese Préverta. V Litomyšli jsem už vystupovala s pořadem Shakespearových sonetů a vím, že je tam skvělé publikum, takže se těším. A třeba stihnu na chvilku zaběhnout do nádherných klášterních zahrad, Litomyšl je prostě město, které má duši, a vžycky se tam ráda vracím.

* Začátkem června má ve Stavovském divadle premiéru Racek A. P. Čechova. A vaše Arkadinová. Hrála jste už Racka a kdy jste se poprvé setkala s Čechovem?

Poprvé v posledním ročníku DAMU, hrála jsem mladou vdovu Popovovou v Medvědovi, s Vladimírem Kratinou. Pak jsem měla možnost hrát Duňašu ve Višňovém sadu, i když se přiznám, že jsem toužila víc po Varvaře, ale tu mi nedali (smích). Ve „Višňáku" jsem pak dvakrát zaskakovala v roli Charlotty, jednou za paní Krulišovou, a pak v nové inscenaci za Kateřinu Burianovou. A představte si, že v Medvědovi hraju i teď, ve Viole, ne už mladou, ale jen vdovu Popovovou, s Mirkem Medunou, Lilian Malkinou a Lukášem Jurkem. To představení se jmenuje Tisíc a jedna vášeň, režírovala ho Lída Engelová, a protože se úspěšně drží na repertoáru od roku 2003, nastudovali jsme ve stejném obsazení druhý díl. Na rozdíl od povídek o úspěšných láskách ve Vášních, se představení Nějak se to zvrtlo zabývá spíš smolaři v lásce, ale lidé se baví stejně dobře.

* Na Zábradlí hrajete už léta Platonova.

Tam mi nabídli Vojnicevovou v představení Platonov je darebák, nádhernou roli, máme za sebou přes 80 repríz a pořád vyprodáno. Klepu to.

* Pořád nic neříkáte o Rackovi…

Jsem uprostřed zkoušení, je to zkrátka geniální hra geniálního autora. Mistrovské zachycení plynutí času, uplývání života, nenaplněné touhy, míjení se s láskou. Těch závažných témat je tam moc. Když se tím intenzivně zabýváte, je vám docela teskno na duši.

* Vás znám ale jako bytost pozitivní, která nepodléhá kdejaké erozi…

To máte pravdu, jenže skrze text si uvědomujete, jak je obtížné, pošetilé, ale taky nevyhnutelné a vlastně jediné možné, to věčné snažení, touha učinit náš život smysluplný. A bez ohledu na to, jak naše inscenace dopadne, už sama možnost zabývat se takovýmhle textem je veliké štěstí, je to dar. To si uvědomuju a jsem za to vděčná.

* V Národním jste měla velkou žeň barevných a složitých žen, vydávajících hodně energie…

Ano, máte pravdu a zaplaťpánbůh za ně!

* Alžběta ve Stuartovně, Princezna Cosmonopolis ve Sladkém ptáčeti mládí, Drahomíra v Krvavých křtinách, kněžna v Lucerně…

V pojetí režiséra Morávka byla kněžna vlastně taky takovou čechovovskou postavou, tesknou, nenaplněnou, toužící po lásce a já si to její „lento a largo" laděné v moll užívala, protože velice často hraju spíš postavy v dur a pěkně „furioso".

* Nebo postava Hindi v unikátní hře Mikve (ve Stavovském divadle).

Figura s tajemstvím, taky ji mám moc ráda. Vzpomínám si, že když jsem si tu hru poprvé přečetla, říkala jsem si, koho to bude tady u nás zajímat – otázky ortodoxního přístupu k víře. Jenže se ukázalo, že hra má velký přesah, že je v podstatě o jakémkoli fundamentalismu, a podle reakcí publika je zřejmé, že je to živé téma. Na děkovačku po premiéře jen tak nezapomenu.

* Už ode mě budete mít pokoj, pokud něco řeknete o stejnojmenné hře, kterou uvádíte v Divadle Palace.

Když za mnou přišla kolegyně Vanda Hybnerová s tím, zda bych s ní šla do projektu, který vymyslely s Kateřinou Krobovou, neváhala jsem. Vandu totiž obdivuju už proto, že dokáže vést hospodářství na Vysočině, skoro denně dojíždět do Prahy, přitom hrát, vychovávat dvě dcery a vymýšlet nové projekty… Představení s názvem Pokoj je jakási „antishow". Pět žen – Edith Piaf, Marilyn Monroe, Virginie Woolf, Isadora Duncan a Toyen se přihlásí do konkurzu, aby mohly vstoupit do Pokoje. Chtějí dojít zapomnění. Je to zvláštní černý kabaret, který řídí Madam Zero, a o tom, kdo vejde do Pokoje, rozhodují diváci. Hru uvádíme nejen v Divadle Palace, ale i v Divadle Bolka Polívky v Brně.

* Vám přeju prázdninový pokoj od celoročního kolotoče, a hodně dalších pozoruhodných rolí v divadle, ve filmu, televizi i rozhlase.

KDO JE… Taťjana MEDVECKÁ Narodila se 10. listopadu 1953 v Praze, vystudovala DAMU, už za studií hostovala v Národním divadle a hned po absolvování v roce 1975 byla přijata do angažmá, kde je dodnes. Cenu Thálie získala v roce 2000 a v roce 2002, dvakrát obdržela ocenění Neviditelný herec (za rozhlasovou práci). Výběr z televizních rolí: Čertova nevěsta, Drobečky z perníku, Vrah jsi ty, Škodná, Soukromé pasti, Šejk, Operace Silver A. Seriály: Pojišťovna štěstí, Poste restarte, Cukrárna, Cesty domů. Filmy: Muka obraznosti, Zlatá slepice, Tajemství ocelového města, Marečku, podejte mi pero, Nejkrásnější hádanka, Dům. Dabing: Thelma a Louise (Cena F. Filipovského), Čarodějky z Eastwicku, seriál Mrtví jako já…

Foto popis| S Ladislavem, Potměšilem hraje v seriálu Cesty domů
Foto autor| Foto: Jana Pertáková a Josef Louda

Generální partner

Dostávejte informace
s předstihem:

© Smetanova Litomyšl 2022
Designed by: wwworks.cz