13.6.2009 Haló noviny str. 8 Kultura Tomáš HEJZLAR
Mezinárodní operní festival Smetanova Litomyšl, který byl včera slavnostně zahájen, je po Pražském jaru druhým nejstarším hudebním festivalem v České republice. Zároveň patří k největším pravidelným festivalům klasické hudby u nás. Během své šedesátileté historie si vydobyl čestné místo i v evropském kontextu.

Již od roku 1949 se v rodišti zakladatele české národní hudby Bedřicha Smetany, starobylé východočeské Litomyšli, koná velký hudební festival; ve svých počátcích se orientoval na operní odkaz tohoto významného hudebního klasika. Programová náplň této přehlídky se však v průběhu šesti desetiletí trvání průběžně měnila. V současnosti jsou kromě uvádění operních inscenací v provedení souborů českých i moravských divadel na programu také koncertní provádění oper, galakoncerty, prezentace oratorií i kantát, samozřejmě nechybějí ani písňové večery. Jde tedy především o formy, v nichž dominuje vokální umění. Stranou pozornosti pořadatelů však nezůstává ani balet, hudba symfonická, instrumentální či komorní, koncerty chrámové či promenádní nebo programy přesahující do jiných žánrů.
»Festival Smetanova Litomyšl znám jako divák i jako účinkující, ze své zkušenosti sám vím velmi dobře, jak náročná práce je tak rozsáhlý
projekt dobře připravit,« zmiňuje se současný ministr kultury Václav Riedlbauch, jenž současně s prezidentem republiky Václavem Klausem převzal záštitu. »Vážím si pořadatelů za jejich mnohaleté úsilí na rozvoji festivalu, dramaturgie za každoroční přínos naší kultuře novými a neotřelými nápady, vážím si vedení města, které se na organizaci
velkoryse podílí, vážím si sponzorů a mecenášů, že tuto mimořádnou hudební přehlídku podporují,« dodal Riedlbauch s tím, že si stejně tak váží diváků, kteří každoročně do posledního místa zaplňují litomyšlské hlediště; jsou tak podle ministra kultury důkazem, že »i malá města mohou žít opravdu velkým uměním«.
Navzdory nynějším častým restriktivním krokům pořadatelů obdobných přehlídek nejenže není program letošního ročníku Smetanovy Litomyšle redukován, ale dokonce oproti dřívějším vykazuje ještě zřetelně výraznější dramaturgické přednosti. Během jedenácti programových dnů bude letos festival hostit kolem dvou set umělců. Připomene kromě 185. výročí narození a 125. výročí skonu Smetanova také půlstoletí od smrti Bohuslava Martinů a další hudební jubilea (Josepha Haydna, Georga Friedricha Händela či Felixe MendelssohnaBartholdyho). Festival svými doprovodnými akcemi oslaví rovněž 750 let od povýšení Litomyšle na město. Zítra se například v režii pražského Národního divadla uskuteční slavnostní koncert k 60. výročí trvání přehlídky; pod taktovkou budoucího šéfdirigenta orchestru této naší první scény Tomáše Netopila na něm zazní díla našich i světových klasiků v podání předních sólistů naší první scény.

O divácké přízni i kráse města

Ve festivalové kronice Smetanovy Litomyšle nechybějí ani významní zahraniční interpreti, například slavní pěvci Italka Katia Ricciarelliová či Američan Sherill Milnes. Do bohaté klenotnice významných interpretačních osobností patří z našich současníků také pěvkyně Magdalena Kožená, Dagmar Pecková či Eva Urban o v á .
Přijížděli však také věhlasní dirigenti – jen v posledních ročnících například Jiří Bělohlávek, Ondrej Lenárd či Libor Pešek. Představili se v čele našich čelných orchestrů včetně České filharmonie, Pražské komorní filharmonie či Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK. »Do Litomyšle jezdím koncertovat – je to možné? – s různými
orchestry i sólisty již od roku 1971. A vždy nám nesmírně pomáhali
zdejší posluchači svou přízní a také krása města, která nás tam obklopuje snad na každém kroku,« přiznal se dirigent Pešek. Tradičními hosty jsou také slovenští sólisté a soubory, jež i v minulosti tvořili interpretační programovou osu Smetanovy Litomyšle.
Centrem festivalového dění je nádherný areál litomyšlského státního zámku, jenž byl v roce 1999 zapsán na seznam kulturního světového dědictví UNESCO. Hlavní pořady se tam konají zejména v akusticky dokonalém druhém nádvoří s unikátním výsuvným zastřešením. Další koncerty se uskutečňují také v zámeckém audienčním sále, tamním unikátním barokním divadélku a kapli, ale i v dalších městských lokalitách. Detašované koncerty se každoročně uskutečňují rovněž v dalších místech Pardubického kraje – letos jimi budou Chrudim (28. 6.) a Svitavy (2. 7.), mimořádný koncert k půlstoletí od skonu skladatele Bohuslava Martinů se uskuteční v jeho rodné Poličce 28. srpna.

Program stále láká

Návštěva Smetanovy Litomyšle bývá pro zájemce nejen z celé republiky, ale i z mnoha dalších zemí nevšedním zážitkem: kromě zajímavé dramaturgie a špičkových interpretačních výkonů jim totiž zdejší pobyt nabízí mimo jiné i další kulturní zážitky – například v rámci c y k l u výstav uprostřed podmanivé atmosféry města, vyznačující se zřetelným géniem loci.
Nápaditě rozevřená festivalová dramaturgie s akcentem na uvádění operních děl, z nichž každoročně alespoň jeden titul patří odkazu odborníky i širokou veřejnost bez jakéhokoliv omezení.
Opětovně přijíždějí pamětníci (dokonce i prvního ročníku festivalu před šedesáti roky!), stejně jako si na litomyšlský festival nacházejí stále více cestu také příslušníci současné mladé a nejmladší generace. Je to dáno i dramaturgií: nesleduje totiž jen umělecká kritéria, jež jsou pochopitelně naprostou samozřejmostí, ale také vzdělávací prvky. Není tedy divu, že zatímco například letošní Pražské jaro muselo po svém ukončení přiznat patnáctiprocentní absenci publika, průměrná navštívenost litomyšlských pořadů bývá pravidelně 95%. Například na letošní ročník vyprodanost činila už před týdnem přes devadesát procent. Pořadatelé však nyní operativně nabídli výrazné slevy, takže počet volných míst k dnešnímu dni je minimální. Celková návštěvnost je každoročně 20 -25 tisíc diváků, což vzhledem k obyvatelsky nepříliš početnému městu a jen málo obydlenému okolí je ojedinělý úspěch. Pořadatelé se však snaží každoročně sociologické aspekty dokonale respektovat (a to již dávno před zveřejněním ekonomickohospodářské krize!), takže například průměrná cena za vstupenku činí okolo 500 Kč. Při neobyčejně nákladných režijních výdajích (cestovné a ubytování umělců, převozy technického materiálu aj.) to znamená umění velmi citlivě volit dramaturgii tak, aby respektovala špičkové umělecké parametry a současně byla divácky přitažlivá.

Slevy

K promyšlené manažerské strategii litomyšlské přehlídky ovšem patří i cenová politika. Při zachovávání intencí skutečně čestně pojímaných podnikatelských aktivit respektuje koupěschopnost obyvatelstva (nejen těch z »vyšších« vrstev), takže nezapomíná ani na ty, kteří si nemohou dovolit běžně kupovat dražší vstupenky. Od 8. června například začal doprodej zbylých vstupenek za snížené ceny. V předprodejních místech sítě Ticketportal lze proto žádat slevu 70 % na vstupenky pořadů konaných v tomto týdnu (do 18. června). Sleva na pořady od 19. do 25. června již nyní činí polovinu původních cen vstupenek. Pořady konané v dalších dnech zatím zůstávají v prodeji za plnou cenu, ovšem případné snížení cen nevyprodaných vstupenek na další pořady bude na internetu i jinými cestami uveřejněno v pondělí 22. června. »Toto snížení ceny však nelze kombinovat s jinými poskytovanými slevami,« uvedl ředitel Smetanovy Litomyšle Jan Pikna. Na takto koncipované aktivní finanční politice pochopitelně získávají výhody obě strany – méně finančně zabezpečení zájemci o umělecké hodnoty stejně jako pořadatelé.

Dobrá investice – všeobecná spokojenost

Na zajištění finančně náročného festivalu, který ve spolupráci s Ministerstvem kultury České republiky a Národním památkovým ústavem, územním odborným pracovištěm Pardubice pořádají město Litomyšl a Pardubický kraj, se pochopitelně podílejí také soukromé objekty v čele s generálním partnerem, jímž je tradičně společnost SKANSKA. »Současná doba není pro svět byznysu – a bohužel tím pádem ani pro podobné kulturní akce – nejpříznivější. V naší společnosti SKANSKA ale nepochybujeme, že právě dobrá investice do národní kultury a povědomí o jejích tradičních hodnotách patří mezi ty s nejlepším zhodnocením,« konstatoval generální ředitel a předseda představenstva a.s. SKANSKA CS Dan Ťok. »Možnost plnit úlohu generálního partnera jednoho z nejuznávanějších festivalů operní hudby proto vnímám jako velkou poctu a dobrý důvod k hrdosti. Jsem rád, že jí společnost SKANSKA využila.«
Díky dotaci z Regionálního operačního systému již byla vydána reprezentační fotografická publikace o dosavadním průběhu festivalu, nyní se připravuje také publikace o Bedřichu Smetanovi. Samostatnou součástí Smetanovy Litomyšle je cyklus téměř desítky samostatných výstav; uskuteční se v několika litomyšlských lokalitách. Chybět nebude například expozice tvorby známého krajináře Julia Mařáka a jeho žáků, přehlídka výtvarného odkazu Josefa Čapka, jedné z mnoha obětí nacistického teroru, či ilustrace Josefa Váchala. Soubor nazvaný Smetanova
výtvarná Litomyšl už nabídl několik ojedinělých kolekcí – loni například ojedinělý soubor z odkazu světoznámého levicově orientovaného ilustrátora Jeana Effela, jenž měl neobyčejný divácký ohlas i mimo Litomyšl. Také letošní výtvarné expozice nabízejí – podobně jako vlastní hudební přehlídka – mimořádné dojmy.

Foto popis| Bedřich Smetana: volná kresba (??)
Foto popis| Josef Čapek: Žena s dítětem (malba, 1921)
Foto autor| REPRO – archiv