TV , Datum: 06.04.2021 , Zdroj: ČT D: / ČT Art , Zpráva: 1 , Datum importu: 06.04.2021 21:47 , Sledovanost pořadu: 2 471 , Pořad: 20:00 Události v kultuře , Země: Česko , GRP: 0,03
Tematické duplicity: Smetanova Litomyšl, Kultura a cestovní ruch
Jiří SVOBODA, moderátor
Pražský palác Akropolis dnes zahajuje sérii 13 on-line koncertů.
Kteří autoři jsou letos mezi nominovanými na cenu Magnesia Litera?
A novinka, nejprodávanější domácí autorka, Alena Mornštajnová.
Takové budou dnešní události v kultuře, dobrý večer.
Dnes se měly předávat ceny Magnesia Litera. Kvůli pandemii se slavnostní večer odkládá na osmého června. Pořadatelé chtějí počkat, až se spisovatelé budou moci setkat a také až se otevřou knihkupectví. O vítězné tituly bývá větší zájem. Dnes alespoň vyhlásili nominace. V osmi kategoriích je 27 titulů a tři bloky. Petr Borkovec a Daniel Hradecký. Oba píšou poezii. Letos oslovili svými prózami. Nejsou jediní, kteří překvapují. Diváci budou znát Vladimíra Mertla, ne jako písničkáře a ne jako romanopisce. Ve výběru nominovaných nefiguruje jednotné téma. Jeden hledá hranici mezi reálným a virtuálním světem, druhý píše o životě na tibetském sídlišti, jiný přináší svědectví o životě lidí na okraji společnosti. To je poprvé, co polovinu nominovaných tvoří povídky, to je přehlížený žánr, nakladatelé to moc nechtějí vydávat, protože čtenáři to nekupují. Jsem rád, že se povídka dočkala nějakého uznání. V posledních letech přitahovala pozornost publicistika a naučná literatura. Absolutním vítězem byla vloni kniha Petra Čorneje, před dvěma lety Erika Taberyho. Je pochopitelné, že lidi přitahuje publicistické vysvětlení. Romány se čtou v době, kdy je klid a pohoda a my si můžeme s chutí přenést do nějakého jiného světa. Dana Horáková dovyprávěla deník a vzpomíná na to, jak se dokázala prosadit v mužském prostředí. Nina Špitálníková psala o životě v Severní Koreji a manželé Třešňákovi o tom, jak se vychovává autistické dítě. Tři knihy byly mimořádné. Kvůli pandemii se předávání cen posouvá na červen. V nominované literatuře se pojem COVID zatím neobjevuje.
V pražském Paláci Akropolis dnes začíná festival on-line hudby. V následujících dvou týdnech zahraje každý den před kamerami jiný interpret. Vystoupí například skupina Květy a 100 zvířat. Zazní i hip-hop a jazz. Název festivalu je zároveň jeho heslem. Jsme v sále paláce Akropolis. Tady za námi své vystoupení zkouší swingová kapela, jeden z interpretů, který následujících 13 hudebních večerů vystoupí. Já se ptám ředitele paláce Akropolis Petra Boháče, nad kým nebo nad čím vyhráváte? To slovo má dva významy. Jeden je nad kým vyhrávat a druhý, že vyhráváme vůbec, že hrajeme. Já osobně jsem preferoval název Být či nebýt, protože se lépe hodí do této situace, jestli vůbec budeme hrát atd. Teď se nacházíme v bodě, který je kulminační a to, že nehrajeme, je strašně dlouho. Na druhou stranu mě přesvědčili, že toto je chytlavější název a lepší. Takže jsme zvolili Vyhráváme. Vyhráváme nad tím, že vůbec můžeme. Že i když máme zákazy, tak i díky testování se můžeme setkat a streamovat pro lidi, kteří jsou spjati s Akropolis. Udělali jsme 13 koncertů ve 13 dnech. Pozvali jsme kapely, které tady buď hráli nebo budou hrát. Máme připravené koncerty na podzim nebo jsme některé koncerty museli přesunout až na jaro 2022. Jsem rád, že se se všemi budu moci setkat a že budeme moci zase hrát pro naše příznivce. Já děkuji za odpovědi. Jen doplním, že sérii on-line koncertů dnes večer zahájí čerstvá držitelka ceny. Teď se podíváme na místo živě a koncert zpěvačky začal před malou chvílí.
Před šesti lety začal výtvarník Lukáš Musil hledat kořeny v umění. Dostal se až k jeskyním pravěkým malbám a zvířecím výjevům. Tak vznikla série Bestiář, ke které se zase vrací. Do Prostějova přivezl nejen malby, ale i objekty, které na zvířecí téma volně navazují. Dvojí výstava je přístupná individuálně. Je to pravěká Mucha, žába, celé tělo nebo hlava? Jisté je to, že jde o organický život. Další kapitola bádáním Lukáše Musila je uložena v budově prostějovského magistrátu. Témata jsou zvířecí. Nebudu to vyslovovat, to vidíte. Je to jasné? Nebo? Snažil jsem se hrát s nějakým kontrastem nějakých brutálních materiálů., dohromady s tou křehkostí. V objektech vidí návaznost na tetování. Práce na lidském těle byla práce v prostoru. Byli zvědaví, ze všeho nejvíce sám na sebe. Řekl jsem si, že to pustím, nebudu se svazovat nějakým silným obsahem, protože jsem z toho nechtěl dělat nějaký koncept. Nechtěl jsem si ty hranice zužovat. Chtěl jsem být jako houba. Během pandemie se mu tvoří stejně jako před ní. Musí více přemýšlet, že je více v Praze než v Budapešti. Brzy výtvarně pojme šapitó na pražském Výstavišti.
ČT začala natáčet pokračování úspěšné pohádky Tajemství staré bambitky s Tomášem Klusem v hlavní roli. První díl vidělo v premiéře v roce 2011 více než 2 miliony diváků. V pokračování se vrátí původní tým herců. Do kin se pohádka dostane na začátku prosince.
Smetanova Litomyšl chystá program a zvažuje termín letní přehlídky, pokud to situace dovolí. Festival proběhne, tak jak má, v polovině června. Počítá se s operními inscenacemi a velkými koncerty. Zazní Má vlast, přijedou Adam Plachetka nebo soubor Collegium 1704. Zazní Dvořákova Rusalka a Smetanova Hubička.
Letní přehlídku plánuje Švandovo divadlo. Tři desítky večerů představí sedm titulů, včetně oblíbených komedií Kdo je tady ředitel a Smrt mu sluší. Na programu je nově nastudovaná love story Ať vejde ten pravý. Pokud by to epidemie nedovolila, vstupenky si bude možné přesunout na jiný termín až do konce roku.
K 10. výročí úmrtí zpěvačky připravuje BBC nový dokument. Měl by představit detaily z jejího života, které dosud nebyly známé. S nápadem natočit film přišla její matka, která trpí roztroušenou sklerózou a obává se, že by mohla zapomenout zážitky s dcerou. Zpěvačka zemřela ve 27 letech v roce 2011 na otravu alkoholem.
Alena Mornštajnová napsala novinku Listopad. Přestože kniha vyjde v polovině dubna, je už nyní bestsellerem. Na velký zájem autorka zvyklá od románu Hana. Dnes má na kontě přes 425 000 prodaných románů. V reálném světě by od této chutně vyhlížející laskominy nikdo nic zlého nečeká. V románu Aleny Mornštajnové se obyčejný zákusek stává smrtonosným poslem špatných časů. Přestože se sama živila také překladem oddechových románů, své čtenáře se sladkými příběhy nezískala. Píše o epidemie ve Valašském Meziříčí. O tragickém osudu místních Židů. Spoléhá se na Hluboké rešerše a přístupný jazyk bez cizích slov. Čeština je krásná, pro vše máme slovo. Snažím se, aby věty byly čtivé a zároveň aby dobře zněly. V nové knize uvažuje o křehkosti svobody a demokracie. Píše o revoluci, která se nikdy nestala a nezbyly po ní žádné pomníky. Rozehrává velké historické co kdyby, které maže vše, co se stalo po 27. listopadu 1989. Co kdyby běh dějin zvrátil armádní puč u nás i v celém východním bloku. Impulzem pro zrušení revoluce v samém zárodku se pro spisovatelku stala nostalgie některých lidí napříč generacemi, o jistotách socialismu. Ono to tak docela jednoduché nebylo. A kdyby ta situace se nezměnila v roce 89, byli bychom na tom daleko hůře. Historická výhybka je smyšlená. Spisovatelka říká, že se snažila uhádnout chod událostí tak, jak by se mohly odehrát. Fakt, že některé výjevy dávají vzpomenout na nedávné potírání opozice v Bělorusku, dávají tušit, že je to uvěřitelné.
Patří ke slavným francouzským herečkám, ale na rozdíl od mnohých kolegyň nemá žádné skandály. Francouzský dokument dnes na artu.
Hezký večer.
