10.3.2014 Mladá fronta DNES str. 3 Kraj Pardubický David Půlpán
Nádherné, ale bez života. Takové je barokní divadlo na zámku v Litomyšli. Kdo to může změnit?
Nejobdivovanější město v kraji? Nejspíše Litomyšl. Nejcennější budova v Litomyšli? Určitě renesanční zámek.
Nejvzácnější prostor uvnitř zámku? Barokní divadlo.
Divadélko z konce osmnáctého století v litomyšlském zámku je sice stále krásné, ale bez života. Turisté jej mohou vidět při prohlídce zámku, nicméně památkáři do něj už nechtějí pouštět divadlo ani operu jako třeba v Českém Krumlově. Prostor potřebuje opravy a zásah restaurátorů. O tom se však mluví už dvě desetiletí a stále se nic neděje. To je veliká škoda.
Dosáhnout obnovy a autentické podoby divadla chtěla skupina nadšených lidí, která v roce 2001 v Litomyšli založila občanské sdružení Milislav. Po čtyřech letech svoji činnost ukončila. Od té doby se neděje v podstatě nic. Alespoň se podařilo pořídit barevnou fotodokumentaci cenných dekorací.
„Spolek jsme rozpustili, protože bez aktivní spolupráce památkářů jsme neměli šanci mnoho změnit. Vydali jsme sborník textů k historii divadla,“ říká restaurátor a někdejší předseda sdružení Milislav Jiří Bláha.
Poprvé se v divadélku zvedla opona 23. dubna 1798. V celé Evropě je jen pár divadel s takzvanou jevištní technikou barokního typu, jež se používala až do devatenáctého století k veškerým jevištním efektům. Z původního vybavení nebylo v podstatě nic měněno. Zachovala se původní jevištní mašinérie, jež sloužila k nejrůznějším jevištním efektům, k výměně dekorací a ke světelným i zvukovým efektům. Nejvzácnější jsou ale dekorace. Jejich autor Josef Platzer dělal tehdy kulisy pro Nosticovo divadlo a vídeňská divadla. V jeho dekoracích se hrály premiéry Mozartových oper. Jeho soubor dekorací v Litomyšli je jediný v Evropě dochovaný. Podobné, byť větší, barokní divadlo má Český Krumlov, ale tam jsou oproti Litomyšli mnohem dál. „Je vidět obrovský rozdíl, v Českém Krumlově se o divadlo starají, je opečovávané, to naše je taková spící kráska,“ řekl Bláha.
Kastelánka Zdeňka Kalová řekla, že Litomyšli pomůže s obnovou divadélka svými radami Pavel Slavko, kastelán českokrumlovského zámku. „Stal se jakýmsi mentorem našeho divadélka. Doufáme, že nám pomůže. Ale uvědomme si, že jim to trvalo třicet pětatřicet let, než jejich divadlo vypadá tak, jak vypadá,“ uvedla Kalová.
Hrát v divadle, nebo opery zakázat?
Je ale správné, že v divadle je nyní mrtvo?
Ředitel operního festivalu Smetanova Litomyšl Jan Pikna si to nemyslí. „Je to nádherný prostor. Památky se nestavěly jako památky, ale jako živé budovy. Co žije, udržuje se v pořádku, co nežije, tak chátrá,“ uvedl Pikna.
Festival měl zájem umístit jedno z představení letošního ročníku do divadélka, ale památkáři byli proti. Ani akce související s dvacátým výročím setkání sedmi prezidentů se tam letos v dubnu neuskuteční. „Chtěli jsme udělat pořad, který by nebyl náročný, hráli by dva herci,“ uvedl Pikna.
Restaurátor Jiří Bláha si ale myslí, že památkáři jednají správně. „Když najdete ve stodole po dědovi bugatku z roku 1932, také do ni nesednete a nejedete rallye. Musíte auto nejdříve hodně dobře opravit,“ říká Bláha.
Ovšem teď je divadlo v jiné fázi, stále stojí ve stodole pokryté slámou. Co s tím?
Kastelánka slíbila, že se zámek pokusí získat na jeho obnovu peníze, nebude to však hned.
Nebyla by oprava divadla ale příliš drahá? „Je to zvláštní, ale myslím, že ne. Na jevišti je původní technika, jde o naprosto jednoduchý mechanismus, tři rumpály, deset kladek, muselo by se vše vyčistit, zkontrolovat, promazat, dřevo nakonzerovat,“ uvedl Bláha.
Složitější by podle něj byla výměna osvětlení. „Nyní je tam elektrické osvětlení z padesátých a sedmdesátých let, které neodpovídá tomu, jak byla scéna dříve osvětlena,“ uvedl. Nutné je podle něj restaurovat i malby kolem hlediště. „Opadávají jak modřín na podzim,“ řekl.
Foto popis| Diváci chybějí Pohled z hlediště barokního divadla v Litomyšli. K dvoustému výročí vzniku divadla se tam v dubnu 1998 hrála obnovená premiéra hry, kterou bylo divadlo otevřeno, Milenec a sok. Od té doby ruch na jevišti postupně utichal, až skončil úplně.
Foto popis| Barokní drahokam Vlevo jeden z dochovaných kulisových souborů od Josefa Platzera, který tvořil kulisy pro vídeňská divadla. Vpravo divadelní spolek Milislav při děkovačce v době, kdy se ještě na zámku hrálo divadlo. Ochotníci se později pokusili stav divadélka vylepšit, ale jejich plán narazil na nezájem.
Foto autor| 3x foto: Archiv zámku Litomyšl
Regionální mutace| Mladá fronta DNES – pardubický kraj
