Než budete pokračovat: stručně o cookies, které používají naše webové stránky

Cookies jsou malé soubory ukládané do Vašeho prohlížeče, které běžně používá většina webových stránek. Jsou užitečné pro Vás i pro nás.

Na našich stránkách využíváme cookies nezbytné k zajištění funkčnosti webu, analytické cookies ke sběru a vyhodnocení dat ve službě Google Analytics a FB pixel cookies služby YouTube, protože si na našem webu můžete přehrát videa nahrána primárně na YouTube.

Abychom mohli zajistit efektivní a příjemné fungování našeho webu, prosíme Vás o jejich povolení. Jak spravujeme Vaše osobní údaje a jaké cookies používáme, si můžete přečíst zde.


Úplně spokojená Magdalena Kožená

9.6.2009 Týdeník Rozhlas str. 12 Rozhovor Petr Dyrc
Nejúspěšnější česká operní pěvkyně současnosti Magdalena Kožená prožívá mimořádně plodné období. Vybudovala si pevné rodinné zázemí v Berlíně,kde se s láskou věnuje svým dvěma malým synům. Stíhá přitom každoročně nastudovat dvě operní role,úspěšně koncertuje po celém světě a chystá nové nahrávky,jejichž dramaturgii sama a ráda detailně promýšlí. Po návratu z třítýdenního turné po Americe se v polovině května vydala do jižní Francie za svými dalšími plány. Následující rozhovor vznikl během jedné z přestávek při přípravě nového programu.

* V nejbližší době představíte svým posluchačům zcela nový projekt,který vznikl speciálně pro festival Concentus Moraviae. Co o něm prozradíte?

Věřím,že návštěvníkům festivalu přichystáme zajímavé překvapení. Ve spolupráci s ansámblem Private Musicke uvedeme koncert sestavený z děl méně známých skladatelů italského raného baroka pod názvem Lettere amorose. Titul jsme si vypůjčili z jedné slavné skladby Claudia Monteverdiho, která ale nakonec v programu nezůstala. Všechno jsou to písně o lásce,proto Milostné dopisy. Někteří autoři jsou i pro mě obrovským objevem,například Tarquinio Merula a jeho úžasná ukolébavka,která patří k nejlepším kouskům celého programu. Dále zazní skladby Sigismonda D'India, Johannese Hieronyma Kapsbergera nebo Giulia Cacciniho,což jsou jména již o něco známější.

* Jak jste objevila soubor Private Musicke?

Hledala jsem pro nový projekt vhodný ansámbl a jejich nahrávky mě velmi oslovily. Mají hodně společného s jazzem,zdají se mi opravdu originální a živé. Umělecký vedoucí souboru Pierre Pitzl staví na různých improvizacích a pracuje na tom,aby jejich hudba byla vyloženě nestrojená,aby vznikala spontánně v konkrétním okamžiku a aby byla pokaždé trošku jiná. Private Musicke nevystupují příliščasto,jeho členové se spíše scházejí na jednotlivé výjimečné projekty. Většina z nich buď učí,nebo působí v jiných souborech,například kontrabasista hraje jazz v New Yorku,takže typ hudby pro nášspolečný pro-jekt je vlastně jeho koníčkem.

* Lettere amorose zazní 9.června na zámku v Náměšti nad Oslavou. Uvedete je také jinde?

Součástí našeho červnového turné budou ještě koncerty na Janáčkově máji v Ostravě,na Smetanově Litomyšli a také v německém Ršdinghausenu,na festivalu, který spojuje hudbu s literaturou,, což projektu dodá ještě další zajímavý rozměr.. O měsíc později představíme Lettere amorose na festivalu v Aix-en-Provence a v září v Luzernu. Vříjnu se bude celý program natáčet a až nahrávka vyjde,což potrvá asi rok,bude následovat další turné k její propagaci.

* Letošní festival v Luzernu vás ve svém programu uvádí s přídomkem Artiste étoile,tedy umělechvězda. Co si mohou vaši posluchači pod takovým označením představit?

Tento titul se uděluje každý rok dvěma umělcům,kterým je potom umožněno,aby předvedli širší záběr svého umění a nabídli publiku v jednom místě více programů. Je to velká pocta,které se letos dostalo klavíristovi Jefimu Bronfmanovi a mně. Jedním z mých čtyř koncertů v Luzernu budou právě Lettere amorose,ale zazpívám tam třeba také Mahlera.

* Vraťme se ještě ke Concentu Moraviae,festivalu,který se svým významem již dávno dostal nad rámec regionální hudební události. Vy sama na něm nebudete vystupovat poprvé. Co je pro vás přitažlivé na takové akci, která přináší špičkové hudební projekty do menších měst?

Festival tím dělá velmi záslužnou činnost. Špičkové koncerty se často kumulují v metropolích a ne každý člověk má možnost za nimi cestovat. Přitom milovníci této hudby žijí i v jiných,menších místech. Kromě možnosti přiblížit hudbu lidem,kteří cestovat nemohou nebo nechtějí,jsou na tomto festivalu vedle jeho mimořádně nápadité dramaturgie přitažlivé také úžasné prostory,které zúčastněná města skýtají pro komorní nebo barokní hudbu. Ty sály mají kouzlo,které koncertní síně ve velkých městech často nemívají.

* Vaši příznivci v těchto dnech netrpělivě očekávají nové,vivaldiovské album. Kdy se objeví v obchodech a co na něm bude?

Nahrávka s Venice Baroque Orchestra a dirigentem Andreou Marconem bude na evropském trhu včetně České republiky 2.června. Americké vydání bude následovat o něco později,protože v USA desky vycházejí až ve chvíli,kdy se tam umělec objeví na koncertech. Až na jednu výjimku jsou na albu operní árie. Chtěla jsem ukázat různé charaktery Vivaldiho operních postav,proto jsem volila party sopránové i altové a snažila jsem se o co nejrozmanitější výběr. Vivaldi je hodně známý těžkými koloraturními áriemi. Tento styl jsem nemohla opomenout ani já,protože to prostě k Vivaldimu patří,ale chtěla jsem představit barevnější škálu autorovy tvorby. Osobně mi je bližší jeho niterná hudba se spíše jednodušší melodickou linkou než předvádění hlasové techniky a vysokých not.

* Vaším příspěvkem k letošnímu výročí Bohuslava Martinů bylo březnové koncertní provedení opery Julietta v Barbican Hall s orchestrem BBC pod vedením Jiřího Bělohlávka,které tam zaznamenalo fenomenální úspěch. Jak na ten koncert vzpomínáte?

Já jsem se na něj především velice těšila. Julietta je dílo,které znám už velmi dlouho,ale nikdy jsem si ani nepředstavovala,že bych je sama mohla zpívat. Když mě ale před časem AlešBřezina (ředitel Institutu Bohuslava Martinů,pozn.autora)ponoukl,abych se do partitur y znovu podívala, tak jsem zjistila,že to vlastně zas tak vysoko není a že bych to mohla zvládnout. Londýnské provedení celé opery naživo bylo trošku jiné než loňské pražské koncerty fragmentů z Julietty s Českou filharmonií pod vedením Charlese Mackerrase. Dělalo se to napůl scénicky. Všichni sice zpívali z not,ale zpěváci měli na sobě kostýmy a scéna byla nasvícena, takže představení nemělo úplně koncertní charakter. Opravdu ráda vzpomínám na přijetí publika. Barbican byla vyprodaná,což není samozřejmá věc u díla,které skoro nikdo nezná. Martinů je na rozdíl od Janáčka ve světě pořád ještě nedoceněn,i mnoho muzikantů se na něj dívá skepticky. Proto jsem měla ještě větší radost z toho,že mnoho lidí si po úspěchu, který Julietta právem sklidila,,na hudbu Bohuslava Martinů poopravilo názor.

* Do svého rodného Brna se pravidelně vracíte nejen s uměleckými programy. Je o vás známo,že nadšeně podporujete projekt Janáčkova kulturního centra,jehož důležitou součástí by měl být i nový koncertní sál se špičkovými parametry. Co říkáte současné situaci kolem plánované výstavby,kdy se stále poněkud přešlapuje na místě?

Chápu,že je velmi těžké takovou stavbu prosadit,není to samozřejmě levná záležitost. Myslím si ale,že někteří lidé jsou velmi krátkozrací,člověk často nedokáže domyslet,jak pozitivní dosah pro město by tento projekt mohl mít. Vždycky když jedu zpívat někam,kde to neznám,ptám se,jaký je tam sál.. Ve špatné akustice totiž ztrácíte nejméně padesát procent zážitku nejenom jako interpret,kterému se špatně účinkuje,ale i jako posluchač. Takže ano,jsem velkým podporovatelem této myšlenky a byla bych ráda, kdyby si více lidí uvědomilo,že mít nový koncertní sál není zby-tečný přepych,ale spíše obrovská příležitost,jak Brno zviditelnit ve světě.

* Vaši čeští fanoušci si na webových stránkách kozena.cz mohou přečíst fejetony,které jste před lety napsala jako zážitky z cest pro Týdeník Rozhlas. V několika odstavcích vyjadřujete své pocity z toho,co vidíte kolem sebe, a tím trochu prozrazujete i něco víc o sobě. Nemáte chuť v takovém "poodhalování"zase po čase pokračovat?

Své fejetony jsem tehdy milovala i nenáviděla zároveň,protože jsem je vždycky musela dodat v určeném termínu. Večer před odevzdáním jsem potom šílela z toho,že ještě nemám nic hotového. A protože nejsem žádný profesionální spisovatel ani novinář,tak mi to zabralo dost času. Psaní fejetonů mě sice ohromně bavilo,ale o nějakém pokračování nyní neuvažuji. Až odrostou děti a bude víc prostoru,ráda se k tomu třeba vrátím. V nejbližších deseti letech ode mně ale rozhodně nic takového nečekejte…

* Po hudební stránce se ale od vás v nejbližších deseti letech rozhodně dá očekávat mnohé. Novou vivaldiovskou nahrávku například představíte v listopadu živě na koncertech. Kde všude?

Bude to celé turné,celkem osm vystoupení,jehož součástí bude samozřejmě také pražský koncert 1.listopadu v Rudolfinu. Potom pojedeme na tři koncerty do Španělska a následovat bude i Paříž,Amsterdam,Mnichov a Vídeň.

* V Praze se objevíte v krátké době ještě jednou,těsně před Vánocemi v Národním divadle s dirigentem Kasparem Zehnderem a Pražskou komorní filharmonií…

Ano,půjde o program nahrazující původně plánovaný společný projekt pro letní festival v Aix-en-Provence a pražské Národní divadlo,který byl bohužel z finanč-ních důvodů zrušen. Na dvou koncertech budu zpívat šest částí z Mahlerova cyklu Chlapcův kouzelný roh.. A protože Národní divadlo si přálo,aby koncert měl také operní ráz,do druhé půlky jsme zvolili operní repertoár. Zazní dvě árie z Carmen,kterou chystám pro rok 2012,a věřím,že neméně zajímavé budou i árie z Berliozova Faustova prokletí.

* Loni jste nahrála Vivaldiho,projekt Lettere amorose se bude natáčet letos. Jaké jsou vaše další nahrávací plány nebo sny?

O dalším projektu přemýšlíme, ale zatím jsme nedošli ke konkrétním programům a termínům. Velice ráda bych nahrála například Rameaua,kterého mám moc ráda a který mi připadá velmi zajímavý. Také jsem se trochu připravovala na Mahlera,ale to by byl projekt finančně značně náročný,protože mahlerovský or-chestr má vždycky veliké obsazení. V dnešní době se takové snímky už skoro nedělají,pokud nejsou pořízeny přímo během koncertu. Uvažuje se i o možnosti živé nahrávky ze společného recitálu s některým z koncertních klavíristů,jako jsou Mitsuko Uchida,Jefim Bronfman nebo Andras Schiff,s nimiž vystoupím v nejbližší době. Všichni ale víme,že nahrávací společnosti zanikají, a jak dlouho budou existovat v té formě,ve které jich ještě pár přežívá,to nevím. Musím říct,že nejsem v tomto smyslu nijak přehnaně optimistická.

* A ještě otázka na závěr:Pokud pomineme hudbu a kulturu obecně,na co se právě teď těšíte ze všeho nejvíc?

Na co se teď ze všeho nejvíc těším… Já jsem právě v Provenci,kde se připravuji na nový pro-jekt pro Concentus Moraviae, a připadá mi to tady naprosto ideální,protože jsem v přírodě, dělám si svoji práci,večer mohu sedět na teplé terase a nějak mi vůbec nic nechybí. Teď jsem úplně spokojená. *

Foto popis| "Dámy mají přednost"je letošní motto festivalu Concentus Moraviae,pro nějž Magdalena Kožená připravila nový projekt Lettere amorose s prvky barokní a jazzové improvizace
Foto autor| Foto C. E. M. A./David Port

Foto popis| Nejúspěšnější česká operní pěvkyně současnosti Magdalena Kožená se netají tím,že jí vlastně vůbec nic nechybí
Foto autor| Foto Mathias Bothor/DG

Foto popis| Magdalena Kožená má zázemí v Berlíně,ale na české fanoušky nezapomíná
Foto autor| Foto C. E. M. A./David Port

Foto popis| Nové,vivaldiovské album Magdaleny Kožené je na evropském trhu od 2.června

O autorovi| Petr Dyrc, publicista

Generální partner

Dostávejte informace
s předstihem:

© Smetanova Litomyšl 2022
Designed by: wwworks.cz