16.6.2007 Mladá fronta DNES str. 1 Kraj Pardubický JAROSLAV POKORNÝ16.6.2007 Mladá fronta DNES str. 1 Kraj Pardubický JAROSLAV POKORNÝ

Litomyšl – Životní příběh jako vystřižený ze Shawova Pygmalionu, v němž chudá květinářka Líza ke štěstí přišla.
Děvče z vesnice, bez konzervatoře, s výučním listem z učňovské školy, v osmadvaceti letech vystoupila v Národním divadle a poté dobyla světová operní jeviště, mezi nimiž nechyběla ani newyorská Metropolitní opera a milánská La Scala. O kom je řeč? O jedné z našich nejlepších operních zpěvaček Evě Urbanové, která včera v Litomyšli oslavila dvacet let svojí umělecké kariéry.
"Když jsem začínala, tak mě ani nenapadlo, že budu zpívat tak dlouho. Proto si myslím, že určité ohlédnutí není špatné," říká uznávaná umělkyně, která by chtěla zpívat ještě dalších dvacet let.
Máte za sebou vystoupení ve velkých operních domech, ve sportovních halách, ale i venku. Kde zpíváte nejraději?
V Metropolitní opeře. To je operní dům číslo jedna. Zpívat tam je velká pocta a sen každého pěvce. Myslím, že kdo tam byl, byl šťastný, že si tam mohl zazpívat.
V Litomyšli jste zpívala venku, je to mnohem těžší než v sálech?
Všude zpívám stejně. Je pravda, že někdy je to venku těžší. Začne vám do pusy foukat vítr, létají kolem vás mušky…
Nebo začne pršet…
Je pravda, že v Litomyšli jsem už taky párkrát pěkně zmokla. Ale zase jsem tady třeba zažila takovou Toscu jako nikde ve světě. Přišla průtrž mračen, jeviště tenkrát ještě nebylo zastřešené a my se stěhovali do nějaké aukční síně, kde se tuším dražil dobytek. To byla překrásná Tosca a navíc v prostředí, ve kterém jsem do té doby ještě nezpívala.
Pokračování na str. B2

Pokračování ze str. B1
Váš otec, který pracoval u dráhy, byl milovník dechovky, kterou vy nesnášíte…
On zase utíkal z domu, kdykoliv jsem pustila rock. Oba jsme se nakonec sešli u opery.
Vám se ale podařilo do ní ten rock propašovat. Před měsícem jste v Kongresovém paláci vystoupila v nové koncertní verzi připravované rockové opery Antigona.
Zatím se natočilo pouze CD, kde zpívám pouze v jedné závěrečné skladbě. Bohužel nemám čas. Skladatel Milan Steigerwald za mnou vždycky přijde, že by byl rád, kdybych ještě nazapívala něco, ale já nestíhám. Každopádně to má hrozně hezkou hudbu a přála bych tomu, aby se našlo divadlo, kde se to bude moct provést jevištně.
Takže malý návrat k rockovým začátkům? Já tam nezpívám jako rockerka, zpívám operním hlasem. Ale jinak je pro mě rock stále koníček. Říkám si, že po dvaceti letech bych se k němu mohla zase trochu vrátit. Už máte nějaký konkrétní plán?
Chystám předvánoční turné, kam jsem si přizvala třeba Davida Spilku. Sledovala jsem ho v Superstar a jeho zpěv se mi velice líbí. Těším se, že si spolu dáme nějaký duet.
Třeba z té Antigony…
Pokud bude chtít, tak třeba i z ní. Také bych si zase ráda zazpívala něco od Queenů. Pokud se mi podaří na to připravit hlas.
Na to je potřeba zvláštní trénink?
Ono nejde zpívat jeden den Libuši a druhý den být za rockera.
V Libuši se v jedné árii zpívá, že každý si nese následky svých činů sám. Musela jste své kariéře obětovat něco, čeho teď litujete?
O žádných obětech nevím. S čím se ale nemohu smířit, je ztráta soukromí.

Foto popis|

Regionální mutace| Mladá fronta DNES – pardubický kraj