Než budete pokračovat: stručně o cookies, které používají naše webové stránky

Cookies jsou malé soubory ukládané do Vašeho prohlížeče, které běžně používá většina webových stránek. Jsou užitečné pro Vás i pro nás.

Na našich stránkách využíváme cookies nezbytné k zajištění funkčnosti webu, analytické cookies ke sběru a vyhodnocení dat ve službě Google Analytics a FB pixel cookies služby YouTube, protože si na našem webu můžete přehrát videa nahrána primárně na YouTube.

Abychom mohli zajistit efektivní a příjemné fungování našeho webu, prosíme Vás o jejich povolení. Jak spravujeme Vaše osobní údaje a jaké cookies používáme, si můžete přečíst zde.


V novém kostýmu s jinými kolegy

TISK , Datum: 02.03.2021 , Zdroj: Divadelní noviny , Strana: 5 , Autor: Josef Herman , Vytištěno: 2 000 , Infotype: Nepojmenováno , Datum importu: 02.03.2021 03:11 , Rubrika: Festival kritika , Země: Česko

Tematické duplicity: Kultura a cestovní ruch

Poslední nastudování Tosky stvrzuje, že ostravská opera povážlivě zkrotla. To je hořké konstatování, zřejmě k tomu mají důvody, odhaduji koronavirem ochromený provoz a možná nechtějí provokovat diváky, až se budou vracet do hlediště. Pro letošní sezonu inzerují Lazebníka sevillského, Nabucca a Rusalku, z odvážné dramaturgie zůstala jen Šostakovičova Lady Macbeth Mcenského újezdu a chystají skoro neznámou hudební komedii Jaroslava Křičky Bílý pán aneb Těžko se dnes duchům straší v režii Ondřeje Havelky. K tomu Hubičku pro festival Smetanova Litomyšl.

A dva koncerty: prosincový Maidy Hundeling streamovali, květnový Evy Urbanové se třeba už odehraje naživo.

Dokonce obě (!) premiéry Tosky uvedla online TV Noe, a velmi profesionálně.

Přenos režíroval sám režisér inscenace Jiří Nekvasil. První premiéra 13. února zůstala k dispozici v běžné televizní nabídce i na YouTube, druhá 15. února byla hned po vysílání stažena z obou médií a spolu s ní i první premiéra.

Komu a proč mám psát kritiku, když streamy už nikdo neuvidí?

Režisér Jiří Nekvasil s výtvarníkem Danielem Dvořákem podstatně pohnuli zdejším operním scénováním, kritikům v devadesátkách kázali, že by měli psát jen o nových dílech a výrazných inscenačních konceptech. Pak by jejich nejnovější Tosca nestála za zmínku.

Už ve Státní opeře ji uvedli jako volnou repliku inscenace z roku 1947 ve scéně Josefa Svobody. Tentokrát jen kultivovaně zopakovali nejobvyklejší inscenační tradici – malovanými dekoracemi (ve třetím jednání veristický vizuál trochu uvolnili), kostýmy, ale také v aranžmá a echt operním jednání postav. Proč ne, tahle podoba Tosky je detailně propracovaná a nesmírně oblíbená po celém operním světě.

Jenže pak kritikovi nezbývá, jak sami Nekvasil s Dvořákem kdysi a správně hlásali, než jen víceméně posoudit jaksi technické a interpretační provedení. Navíc kvalita hudebního nastudování se ze streamu dá jen zhruba odhadnout. Třeba že obě premiéry byly dobře obsazené. Že pro titulní roli je Maida Hundeling ideální, Petra Alvarez Šimková lyričtější. Že Paolo Lardizzone dal malíři Cavaradossimu efektní italský témbr, Martin Šrejma víc hereckých detailů. Že Martin Bárta i Daniel Čapkovič pojali Scarpiu jako chlapa bez skrupulí pevnými gesty a hlasy, Čapkovičův je kovovější. Že Marek Šedivý vedl provedení v promyšlených tempech a kontrastech. A že dobře připravený sbor zpíval působivě z prázdného hlediště, ale až ho třeba jednou zaplní diváci, bude po efektu.

Maida Hundeling v přestávkovém rozhovoru na dotaz, čím se její Tosca na různých štacích po světě liší, odpověděla: Vždycky mám nový kostým a jiné kolegy.

Národní divadlo moravskoslezské, Ostrava – Giacomo Puccini: Tosca.

Opera o třech dějstvích v italském jazykovém originále s titulky. Hudební nastudování a dirigent Marek Šedivý, režie Jiří Nekvasil, scéna Daniel Dvořák, kostýmy Marta Roszkopfová, pohybová spolupráce Jana Tomsová, sbormistr Jurij Galatenko. Streamované premiéry z Dvořákova divadla 13. a 15. února 2021.

Generální partner

Dostávejte informace
s předstihem:

© Smetanova Litomyšl 2022
Designed by: wwworks.cz