15.6.2015 Lidové noviny str. 9 Kultura ONDŘEJ BRATINKA
Úvodní koncert Smetanovy Litomyšle s Českou filharmonií pod vedením Jiřího Bělohlávka a pianistou Janem Bartošem jako sólistou se dá považovat za hudební událost číslo jedna letošní sezony.
Prestižní operní festival Smetanova Litomyšl ve svém 57. ročníku nabídl výjimečnou kvalitu již na samotném zahájení. Dramaturgicky i interpretačně nesnadný program nabídl málo hraná, avšak neméně náročná díla z české hudby: Smetanovu klavírní skladbu Macbeth a čarodějnice, která na koncertě zazněla v orchestrální úpravě Jarmila Burghausera, s klavírem jako sólovým nástrojem, Dvořákův pověstný Koncert pro klavír a orchestr g moll a v závěru Symfonii č. 4 Bohuslava Martinů.
Orchestr pod Jiřím Bělohlávkem potvrdil jednoznačně, že jejich vzájemná spolupráce utváří z České filharmonie top hudební těleso první desítky světové interpretační scény. Nabídl ovšem velmi zajímavou podívanou, protože program se sólovým nástrojem orchestru nabízí rovnocenný prostor a dramaturgie večera tak sólistovi připravila velice obtížný úkol.
Sázka na Jana Bartoše, kterého česká hudební scéna zná z velkých pódií již od jeho třinácti let (v tomto věku poprvé a shodou okolností právě s Jiřím Bělohlávkem provedl Mozartův Klavírní koncert A dur), se ovšem v tomto „duelu“ ukázala jako nejlepší možná. Grandiózní klavírní zvuk a výrazové bohatství jsou vlastnosti, které z Bartoše činí pravděpodobně nejzralejšího romantického hráče své generace.
Dvořákův klavírní koncert je jednou z největších výzev klavírní literatury jako celku a v minulosti byl dokonce požadován za nehratelný. Nebyl to nikdo menší než slavný ruský pianista Svjatoslav Richter, který se jej pokoušel vrátit mezi standardní pódiová díla. Nicméně i tento velikán, známý svou transcendentální virtuozitou (slovy Jevgenije Kissina), označoval Dvořákův koncert za jednu z nejtěžších skladeb, kterou kdy hrál. Není divu, že tento koncert není často hrán, a zvolit ho k zahájení litomyšlského festivalu jako zlatý hřeb večera bylo odvážným počinem. Bělohlávek s filharmonií a Bartošem jako sólistou ovšem ukázali, že v Čechách se stále provozuje hudba na světové úrovni.
Není sporu o tom, že česká hudební scéna je výrazně podceňována (i podfinancována) a chybí jí mnoho impulzů, které by jí vrátily její tradiční lesk. Bohužel výrazní čeští interpreti často mizí ze scény a akceptují dlouhodobá angažmá v zahraničí. Bývalo by proto sázkou na jistotu, kdyby vedení festivalu přizvalo pro slavnostní zahájení sólistickou gala hvězdu světového formátu nebo ponechalo zahájení v rukou zkušeného a mezinárodně renomovaného Bělohlávka. Volba Bartoše ovšem vytvořila pódiovou konstelaci sólista–orchestr, kterou můžeme i v mezinárodním kontextu považovat za referenční.
***
Smetanova Litomyšl
57. ročník, 11. 6. – 5. 7., Litomyšl
Foto popis| Odvážná volba. „Nehratelný“ Dvořákův klavírní koncert se České filharmonii pod vedením Jiřího Bělohlávka a pianistovi Janu Bartošovi v Litomyšli vydařil.
Foto autor| FOTO ČTK
O autorovi| ONDŘEJ BRATINKA, Autor je publicista
