27.6.2014 Lidové noviny str. 8 Kultura TOMÁŠ S. POLÍVKA
Premiéra projektu Gipsy Baroque vyvolala nadšení vyprodaného sálu
Úterní satelitní koncert festivalu Smetanova Litomyšl, který proběhl ve svitavském kulturním centru Fabrika, spojil nadnárodně populární slovenskou kapelu Cigánski diabli, zaměřenou hlavně na romskou, slovenskou, židovskou či maďarskou lidovou hudbu, s renomovaným komorním souborem Barocco sempre giovane pod vedením Josefa Krečmera. Ačkoliv je dnes crossover mezi world music a klasikou vlastně vmódě, pro konzervativní posluchače mohlo jít o spojení stále docela pikantní. Souhra a komunikace kontrastních muzikantských těles ovšem přesvědčily. Klasicky vzdělaní virtuosové Cigánski diabli mají s podobnými projekty spoustu zkušeností. V minulosti spolupracovali například s Aténským symfonickým orchestrem, Státní filharmonií Košice, v Česku se zlínskou Filharmonií Bohuslava Martinů, Moravskou filharmonií Olomouc či Jaroslavem Svěceným. A soubor Barocco sempre giovane (Baroko věčně mladé) zase pojímá interpretaci hudební literatury vrcholného baroka opravdu mladistvě a živě.
Navíc bylo znát, že muzikanty spolupráce plná překvapení z „té druhé strany“ doopravdy baví. Stačilo si poslechnout vzájemné houslové hecování brilantního „sólisty“ Jana Mráčka (kultivované, ale zároveň hravé a zdravě technicky předvádivé) a neméně brilantního „primáše“ Štefana Banyáka (dravé a dynamické, vypíchnuté pomocí snímače a amplifikace). Nebo souhru cembala Edity Keglerové s cimbálem kapelníka Ernesta Šarköziho. Skutečně souhru, i když cimbál by mohl cembalo hlasitostí doslova válcovat. Právě cembalistka se v určitých momentech neudržela a opravdu radostně se rozesmála. Bylo to nakažlivé. Věru ďábelské baroko Podle předběžných informací k premiéře programu Gipsy Baroque by se mohlo zdát, že půjde prostě o temperamentní nastudování barokních skladeb spolu s hudebníky uvyklými živelnější, folklorní interpretaci. Asi jako když kapellmeister zámeckého pána zařazoval do ansámblu nadané muzikanty „z lidu“ a ti zase naopak „vynášeli“ ze zámku do šumařských spolků nové postupy a nápěvy. Výsledek vyzněl poněkud odlišně, ovšem také zajímavě.
Cigánski diabli se opravdu přidávali k Barocco sempre giovane, navíc hráli dobře i „bez listu“, ovšem repertoár byl často postaven spíše na přebírání iniciativy. „Komorní“ například rozehráli Vivaldiho Čtvero ročních dob a pak do děje vtrhla „cimbálovka“ nejen s vlastním pojetím melodie, ale i s opravdu ďábelskými improvizacemi. Fungovalo a drželo to pohromadě překvapivě skvěle a živelná sóla ihned vyvolávala upřímné salvy potlesku.
Stejný přístup unesly i známé Bachovy skladby jako Arioso z kantáty Ich steh’ mit einem Fuss im Grabe. A Albinoniho slavná melodie Adagio g moll obstála i v písňové verzi, s emotivním zpěvem Silvie Šarköziové místo prvních houslí.
Program koncertu se neomezoval jen na hudbu barokní. Jedním z vrcholů vystoupení se stala parafráze Lisztovy 6. uherské rapsodie Des dur, kterou na tárogató (!) skutečně vášnivě zahrál Zoltán Grunza. Ve Svitavách, rodišti Oskara Schindlera, celkem logicky zaznělo hlavní téma z filmu Schindlerův seznam z pera Johna Williamse, které mají Cigánski diabli ve svém běžném repertoáru. A ve finále nemohl chybět Montiho čardáš.
Jako celek vyzněla premiéra Gipsy Baroque zábavně i muzikantsky svrchovaně. Žánrově neortodoxním posluchačům nelze než doporučit návštěvu některé z repríz, které, podle dojatých slov Josefa Krečmera při děkovačce, „určitě budou“.
***
Cigánski diabli & Barocco sempre giovane: Gipsy Baroque
Svitavy, Kulturní centrum Fabrika, 24. 6.
Foto popis| Opora Cikánských ďáblů, mistr cimbálu Ernest Šarközi
Foto autor| FOTO T. S. POLÍVKA
